2

Chudá data o životech adolescentů

SEATTLE – Data mohou zachraňovat životy. Bez nich bychom nevěděli, že kouření způsobuje rakovinu plic a koronární onemocnění, že přilby snižují úmrtnost při motocyklových nehodách, že kvalitnější vzdělávání žen zvyšuje pravděpodobnost přežití dětí – a mnoho dalších věcí. Vzhledem k důležitosti spolehlivých dat musí mít jejich sběr vysokou prioritu.

Jednou z oblastí, kde je shromažďování dat obzvláště nedostatečné, je zdraví adolescentů. Mladým lidem ve věku 10 až 24 let se dostává mnohem menší pozornosti než jiným věkovým skupinám. Obecněji řečeno má globální zdravotnická a sociální politika do značné míry sklon ignorovat zdraví adolescentů, což zdůrazňuje i nová Komise časopisu Lancet pro zdraví a blaho adolescentů.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Naše budoucnost je na zdraví našich adolescentů v mnoha směrech závislá. V nízkopříjmových a středněpříjmových zemích žije více adolescentů než kdykoliv dříve. A jejich dnešní zdraví bude mít vliv na jejich budoucí blahobyt, na jejich schopnost vydělat si na živobytí, zplodit a vychovat zdravé děti, postarat se o stárnoucí rodiče a vést společnost k míru a prosperitě.

Jelikož data umožňují vládám i dalším organizacím koncipovat efektivní a cílené zdravotnické programy pro adolescenty, mohou hrát stěžejní roli při zajišťování lepší budoucnosti. Prvním krokem je zjistit, kde, proč a jak mnozí adolescenti umírají.

Bezpočet průzkumů provedených v posledních desetiletích si kladl za cíl konkrétně stanovit míru úmrtnosti mezi dospělými a dětmi do pěti let věku. Mladí lidé nespadající do těchto skupin však nejsou předmětem konkrétních studií, takže je velmi obtížné získat údaje o úmrtích adolescentů v zemích postrádajících adekvátní systémy registrace obyvatel a záznamy o životně důležitých statistických ukazatelích.

Aby dárci a vlády tento nedostatek vyřešili, měli by financovat vývoj výzkumných metod, které budou měřit úmrtnost adolescentů. Otázky kladené s cílem získat potřebné informace by se daly vtělit do průzkumů, které už se v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích pravidelně provádějí, například do demografických a zdravotnických průzkumů nebo do klastrových průzkumů několikanásobných indikátorů (MICS).

Samozřejmě potřebujeme také data o adolescentech během jejich života – v ideálním případě data vycházející přímo od nich. V současnosti jsou osoby do 15 let obvykle vyloučené z průzkumů domácností. A přestože se v některých zemích provádějí průzkumy ve školách, vzhledem k finančním omezením se mnohdy nerealizují často. Ještě větším problémem je skutečnost, že školní průzkumy v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích obvykle nezahrnují ty, kdo do žádné školy nechodí – ať už proto, že školu nedokončili, nebo že do ní vůbec nezačali chodit.

Vlády a dárci proto musí pracovat také na vývoji a realizaci cílených průzkumů adolescentů. Tyto průzkumy by si mimo jiné měly klást za cíl vytvoření jasného obrázku o ohrožení adolescentů preventabilními rizikovými faktory, jako jsou užívání alkoholu a drog, nebezpečné sexuální chování, násilí, obezita, fyzická nečinnost a nezdravá strava.

Toto úsilí musíme doplnit o investice do zlepšení našeho chápání, jak tyto rizikové faktory – které se rovněž nejčastěji zkoumají v raném dětství a v dospělosti – ovlivňují zdraví adolescentů. Podle Studie globální zátěže nemocnosti lze zdravotními rizikovými faktory vysvětlit nejméně 50% všech předčasných úmrtí a případů pracovní neschopnosti u dospělých lidí ve věku 50 a více let; u mladých lidí klesá toto číslo na 26%. Chceme-li správně formulovat zdravotnickou politiku a plánování, potřebujeme další studie.

Snaha o shromažďování dat by se měla zaměřovat také na duševní zdraví. Studie globální zátěže nemocnosti odhadla, že v roce 2013 patřila deprese mezi tři hlavní příčiny úbytku zdravých let mezi adolescentními ženami a mezi sedm hlavních příčin úbytku zdravých let u adolescentních mužů.

Přesto jsou data o duševním zdraví jednotlivců ve věku do 18 let velmi nedostatečná, zejména v nízkopříjmových zemích, a dostupná data nejsou mezi jednotlivými státy vzájemně porovnatelná. Proto je nezbytné, aby vlády a dárci investovali do vytvoření expertního konsensu v otázce, jak nejlépe měřit duševní zdraví a jak implementovat tyto metody v globálním měřítku, a to včetně prostředí charakterizovaných nedostatkem zdrojů.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Nepotrvá dlouho a dnešní adolescenti budou řídit svět. Mají-li ho spravovat dobře, potřebují být zdraví. A my potřebujeme investovat do sběru dat, která jsou nezbytná k zajištění, aby opravdu zdraví byli.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.