1

Úpadek amerických vojenských inovací

NEW YORK – Spojeným státům hrozí riziko ztráty vojenského náskoku. Americké ozbrojené síly jsou zatím stále ještě zřejmě nejvyspělejší na světě; vždyť oproti velmocím jako Francie a Rusko vynakládají USA na vojenský výzkum a vývoj víc než dvakrát tolik prostředků. Pokračující technologické prvenství Ameriky ale není ani zdaleka zaručené.

Ministerstvo obrany USA od roku 2005 seškrtalo výdaje do výzkumu a vývoje o 22 %. V roce 2013 Kongres USA v rámci dohody, jejímž cílem bylo odvrátit konfrontaci nad dluhovým stropem, nařídil automatické výdajové škrty ve výši zhruba 1,2 bilionu dolarů. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy označila tento krok, který vyžaduje nižší výdaje v mnoha programech, včetně řady iniciativ v obranném výzkumu, za „hluboce destruktivní pro národní bezpečnost“. Budou-li americké obranné inovace nadále slábnout, nejenže utrpí americké obranné schopnosti, ale zemi bude také hrozit úpadek s ohledem na komerční inovace a konkurenční schopnost.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Rozpočtová omezení tvoří část největších výzev pro snahy armády USA zachovat si technologický náskok. Obzvlášť tvrdě byla postižena Agentura pro armádu a protiraketovou obranu, jejíž rozpočet na výzkum a vývoj se od roku 2005 snížil téměř na polovinu. Výzkumný rozpočet námořnictva byl snížen o zhruba 20 % a Agentura vyspělých výzkumných projektů v obraně (DARPA) – pověřená úkolem udržet americkou armádu na špici technologického vývoje – musela své výdaje do výzkumu a vývoje zkrátit o 18 %. Seškrtat rozpočet o přibližně 4 % bylo dokonce nuceno i letectvo, kde výzkumné výdaje bývaly tradičně kongresovou prioritou.

Když už se nějaké peníze alokují, tlak na snižování nákladů často motivuje k investicím do projektů, které nabízejí rychlé výsledky – tendence jdoucí na úkor dlouhodobých inovací, které mohou přinést strategickou výhodu. I DARPA podléhá tlaku na uskutečňování výzkumu, který dokáže předvést bezprostřední pokrok.

Situace je horší ještě o to, že americké snahy o vojenské inovace narážejí na několik strukturálních problémů. Šest desetiletí úsilí o reformu akvizičního postupu v obraně dosud nepřineslo výsledky. Většinu projekčních prací, vývoje a výroby vojenských systémů provádí civilní průmysl, ale rozhodování zůstává pevně v rukou vojenských představitelů, kteří nemusí být schopni nastavit správnou rovnováhu mezi snižováním nákladů a inovativností.

Rivalita uvnitř armádních složek a mezi nimi kdysi imitovala úlohu konkurence v soukromém sektoru: poháněla inovace. S koncem studené války ale tlak na udržení náskoku opadl a připravil sektor obrany o zásadní motor pokroku. Navíc výdaje za výzkum a vývoj mezi předními smluvními partnery v sektoru obrany v letech 1999 až 2012 klesly jako podíl na odbytu o bezmála třetinu. Naproti tomu američtí technologičtí giganti investují do výzkumu a vývoje 4-6krát víc.

Přitom USA v důsledku vykuchání své základny obranného průmyslu trpí. Silnější konkurence Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik naleptala americké výrobní kapacity a ohrozila schopnost USA vyvíjet technologicky nejdůmyslnější obranné platformy. Obranný průmysl kdysi vyvinul nové technologie, například lasery, GPS a internet, které přispěly k pohybu americké ekonomiky. Dnes je pravděpodobné, že ve většině oblastí půjdou v čele civilní technologie.

Výsledek lze postřehnout ve vzestupu zahraniční konkurence na mezinárodním zbrojním trhu. Američtí výrobci se ocitají v čím dál zranitelnějším postavení v oblastech, jimž kdysi vévodili, včetně bezpilotních leteckých systémů, výzvědného sledování a rekognoskace, raket a satelitů, neboť podíl na trhu ukusují nízkonákladoví konkurenti. Ruský vývoz zbraní v roce 2013 překonal ten americký o víc než dvě miliardy dolarů.

Americký ministr obrany Chuck Hagel v listopadu ohlásil novou iniciativu k „udržení a prohloubení americké vojenské dominance v jedenadvacátém století“. V období ztenčujících se rozpočtů a měnících se strategických výzev se zaměřil na inovace. „Pokračující fiskální tlak patrně omezí schopnost našeho vojska reagovat na dlouhodobé výzvy rozšířením našich sil nebo prostě přeplacením potenciálních nepřátel u současných systémů,“ řekl. „Abychom tedy překonali překážky ohrožující naše vojenské prvenství, musíme změnit způsob, jímž inovujeme, vyrábíme a obchodujeme.“

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Devět dní nato Hagel podal svou vlastní rezignaci, která vejde v účinnost, jakmile Senát USA potvrdí jeho nástupce. Politika zaměřená na obnovu vojenských inovací a výroby v Americe by zajistila, že USA potvrdí své globální technologické vůdcovství a obchodní konkurenční schopnost. Hagelův nástupce bohužel nejspíš zjistí, že komplexní inovační strategie, na niž Hagel pomýšlel, v období omezených rozpočtů a automatických výdajových škrtů možná prostě není uskutečnitelná.

Z angličtiny přeložil David Daduč