8

Zajištění budoucnosti pro OSN

ŠANGHAJ – S tím, jak se současný mezinárodní řád stává čím dál více roztříštěný, roste význam silných globálních institucí pro potýkání se s tématy strategie, ekonomiky a udržitelnosti ve světě. A přesto asi nikdy v minulosti nebyly naše současné instituce – včetně, v prvé řadě, OSN – křehčí.

OSN není zlomená, má však potíže, zejména díky tomu, že ji čím dál více zemí bere jako zdvořilý diplomatický nápad a řešení pro globální výzvy hledá jinde. Viděli jsme to v mnoha tématech, od Sýrie, přes Írán, Severní Koreu, terorismus, kybernetickou bezpečnost, azylanty a uprchlíky, migraci, Ebolu a rodící se krizi ve financování humanitární pomoci.

Aleppo

A World Besieged

From Aleppo and North Korea to the European Commission and the Federal Reserve, the global order’s fracture points continue to deepen. Nina Khrushcheva, Stephen Roach, Nasser Saidi, and others assess the most important risks.

I když má OSN stále mnoho silných stránek, zjevně má i strukturální slabiny. Roste mezera mezi tím, o co se snaží a čeho dosahuje. Svět ale potřebuje OSN, které o politických opatření nejen smýšlí, ale také je realizuje v praxi.

Na OSN záleží a to hodně. Je to pevně zakořeněná součást pořádku nastoleného po druhé světové válce. Pokud její význam upadne – pokud se pomalu stane “pouze další NGO“ – změní postupně země své základní domněnky o tom, jak spolu navzájem jednat. Unilateralismus a zákon džungle – ozvěna v současnosti vzdálené minulosti – by se tak vrátili do mezinárodních vztahů.

OSN ukázala, že je schopna se přetvořit. Nyní to však musí udělat z nutnosti, ne z pohodlnosti. Musí naléhavě přebudovat své funkce, strukturu a finanční mechanismy, aby se tak maximalizovalo zaručení měřitelných výsledků ve všech oblastech rámce působnosti, od míru a bezpečnosti k udržitelnému rozvoji, lidským právům a humanitárnímu nasazení.

Zejména nový generální tajemník OSN by měl zvážit přijeté několika klíčových kroků. Pro začátek by měl svolat meeting na úrovni summitu – pokračování konference v San Franciscu v roce 1945, kde se delegáti shodli na zakládající listině OSN – kde by členské státy znovu potvrdily svůj závazek k multilateralismu jako základnímu principu. Summit by měl být připraven s cílem upozornit na klíčové výhody spolupráce a odmítnout rodící se názor, že multilateralismus je pouze zátěží.

Kromě toho, nový generální tajemník by měl zdůraznit roli OSN v propojování velkých mocností, zejména během napjatých časů, a stejně tak roli těchto mocností v umožnění OSN, aby měla přínos pro širší mezinárodní společenství.

Za třetí by měl generální tajemník zužitkovat článek 99 charty OSN. To znamená představit nové iniciativy k potýkání se s výzvami globálního vedení, i kdyby měly selhat již existující iniciativy. Znamená to zavést komplexní doktrínu prevence, takovou, která klade důraz na robustní dlouhodobé plánování politiky, díky kterému může organizace zabránit budoucím krizím – nebo se na ně alespoň připravit – namísto pouhých reakcí na situace v momentě, kdy se objeví.

Konkrétně by tato agenda měla zahrnovat boj proti terorismu a násilnému extremismu, zlepšení kybernetické bezpečnosti, omezení proliferace smrtelných, autonomních zbraňových systémů, prosazování mezinárodního humanitárního práva v kontextu války (absolutní priorita), a rozvoj komplexního přístupu k planetárním mezím ve smyslu ekologické stopy, zejména v oceánech.

Nové vedení musí také představit efektivní procesy a organizační aparát k implementaci současných hlavních iniciativ, včetně Udržitelných rozvojových cílů. Selhání ve snaze uspět s SDGs – které tvoří 17 cílů a 169 specifických úkolů – by vedlo ke zpochybnění raison d'être OSN.

Aby se to nestalo, bude zapotřebí nové globální smlouvy mezi OSN, globálními a regionálními rozvojovými bankami a soukromými finančními zdroji k financování snah o dosažení SDGs. To samé platí pro implementaci úmluvy o klimatické změně z Paříže z roku 2015, která bude vyžadovat bohaté investice do energetické efektivity a do obnovitelných zdrojů energie, aby se tak zamezilo globálnímu růstu teploty o hodnotu vyšší, než jsou 2º celsia.

Rozmanitá agenda OSN – mír a bezpečnost, udržitelný rozvoj, lidská práva a humanitářství – musí být strukturálně integrována do jednoho strategického kontinua, než aby zůstala zkostnatělým, samonosným institucionálním silem. Do terénu by mohly být vysazovány multidisciplinární skupiny “Team UN,” s cílem rozbít úsekové bariéry a čelit příslušným výzvám. Skupiny by fungovaly pod společným mandátem napříč všemi institucemi OSN a byly by vedeny operačním vedením v každé zemi.

Pátý krok by měla být plná a stejnoměrná integrace žen do všech částí agendy OSN, nejen oddělená agenda vztahující se na “ženská“ témata. Pokud by se to nepovedlo, dále by se podrývala snaha v tématech míru, bezpečnosti, rozvoje, lidských práv a již teď ochabujícím globálním ekonomickém růstu. Podle zprávy společnosti McKinsey z roku 2015 by zlepšení celosvětové rovnosti mužů a žen mohlo do roku 2025 přidat ke globálnímu HDP 12 bilionů dolarů.

Obdobně by do rozhodovacího procesu OSN měli být zahrnuti mladí lidé – nejen jako přání otce myšlenky, ale způsobem, který by jim umožnil pomáhat utvářet jejich vlastní budoucnost. Mladí lidé celosvětově (ti s věkem pod 25) nyní reprezentují 42% celkové populace a jejich počet roste. Vzhledem k tomu, že současná opatření selhávají, potřebujeme především novou politiku v otázce nezaměstnanosti mladých lidí.

V širším záběru se musí změnit také kultura OSN – možná i s novou strukturou odměňování – a to tak, aby prioritu dostaly operace v terénu a ne ty v centrále; aby se implementovaly doporučení ze zpráv a ne aby se psaly další a další zprávy; a aby se měřily reálné výsledky, namísto počítání počtu proběhlých konferencí.

No a konečně, příští generální tajemník musí přemýšlet prakticky a musí chápat, že schopnost OSN jednat efektivně a flexibilně bude vždy narážet na rozpočtová omezení. Nemá smysl doufat, že fiskální nebe se jednoho dne znovu otevřou. Neotevřou.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Když odhlédneme od těchto specifických otázek, v budoucnosti OSN se rýsují dvě klíčová témata: Vzhledem k deficitu globálního vládnutí v 21. století, mohou vůbec do současné situace vstoupit poradní orgány OSN a učinit vhodná rozhodnutí? A je vůbec institucionální mašinerie samotné OSN schopná efektivně implementovat politiku, na které se dohodne?

S dostatkem politické vůle, silným vedením a jasným, cílevědomým reformním programem může být OSN stále pilířem stabilního, spravedlivého a udržitelného světového pořádku. Alternativou je benigní zanedbávání, institucionální rozklad a impotence tváří tvář výzvám naší doby. To by pro nás všechny znamenalo čím dál nestabilnější svět.