Child malnourished Kenya Ritesh Shukla/ZumaPress

Rozvoj příští generace

PRAHA – Během příštích 15 let se narodí přibližně dvě miliardy dětí, z toho 90% v nejchudších částech světa. Kdybychom těmto dětem poskytli lepší začátek, byl by to jeden z největších úspěchů, jichž by lidstvo mohlo dosáhnout. Zároveň by se jednalo o jeden z nejefektivnějších způsobů využití zdrojů, které svět vyčleňuje na rozvoj.

Příští měsíc se nejvyšší světoví představitelé sejdou v newyorském sídle Organizace spojených národů, aby se dohodli na Cílech trvale udržitelného rozvoje: na souboru úkolů, který nahradí osmnáct původních cílů formulovaných v roce 2000 v Rozvojových cílech tisíciletí. Seznam potenciálních cílů je neskutečně dlouhý: čítá celkem 169 položek, na jejichž splnění budou vynaloženy biliony dolarů. Jejich prioritizace proto bude mít obrovský význam pro životy miliard lidí.

Kodaňský konsensus, výzkumná organizace, v jejímž čele stojím, požádala 82 význačných ekonomů z celého světa, aby u navrhovaných cílů provedli analýzu nákladů a přínosů a stanovili, které cíle by pravděpodobně vykonaly v příštích 15 letech nejvíce dobrého pro lidi, planetu a globální prosperitu. Ukazuje se, že jedním z nejlepších způsobů pomoci je snaha o zlepšení životů dětí.

Naše analýza identifikovala 19 cílů, které by za každý vynaložený dolar přinesly největší prospěch. Každý dolar vynaložený na těchto 19 cílů by přinesl čtyřikrát vyšší užitek, než kdyby se stejná částka rovnoměrně rozdělila na všech 169 cílů. Není nijak překvapivé, že mezi zmíněnými 19 cíli figurují intervence za zlepšení osudu mladých lidí; ti koneckonců jednou vyrostou a stanou se z nich dělníci a lídři zítřka.

Příležitosti začínají hned od narození – nebo také ne. Ačkoliv se dětská úmrtnost snížila od roku 1970 o dvě třetiny, otřesné množství dětí stále umírá v prvních letech života. V roce 2013 zemřelo před dovršením pěti let věku 6,3 milionu dětí. Téměř třetinu jich představovali novorozenci, kteří nepřežili předčasný porod či porodní komplikace.

Ze zkušenosti víme, že je naprosto reálné stanovit si cíl v podobě snížení dětské úmrtnosti o 70%, avšak bude to drahé a vyžádá si to vybudování efektivních zdravotnických služeb, které zajistí vysoce kvalitní péči před porodem, během něj i po něm. Přesto náš výzkum ukazuje, že by to byly dobře vynaložené peníze. Při zohlednění řady různých dalekosáhlých pozitivních vlivů zjišťujeme, že každý dolar vynaložený na novorozeneckou péči generuje přínosy v hodnotě zhruba devíti dolarů. Mezi dodatečnými pozitivními vlivy by pak figurovaly kvalitnější zdravotnické služby, které by poskytovaly lepší péči lidem bez rozdílu věku.

Subscribe to PS Digital
PS_Digital_1333x1000_Intro-Offer1

Subscribe to PS Digital

Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.

Subscribe Now

Mezi další dva vysoce nákladově efektivní cíle patří zajištění zdraví a kvalitní výživy dětí. Od roku 1970 se mezinárodnímu společenství daří očkovat většinu dětí světa proti spalničkám, tetanu, černému kašli, záškrtu a obrně. Tyto intervence pravděpodobně zachrání tři miliony životů ročně – to je fenomenální úspěch.

Naskýtá se příležitost učinit mnohem více. Za přibližně miliardu dolarů ročně by se vakcinační programy daly rozšířit o prevenci dětské pneumonie a průjmových onemocnění, což by zachránilo další milion životů za rok. V ekonomickém vyjádření by každý vynaložený dolar přinesl užitek ve výši 60 dolarů ve formě blahobytu nejmladších lidí světa.

Dalším efektivním využitím rozvojových dolarů by byl boj proti podvýživě. Děti, kteří se během životně důležitých prvních let života dostatečně nenajedí, se náležitě nevyvíjejí a zůstávají celý život znevýhodněné. A dokonce i ty, které přijímají dostatek kalorií, mohou trpět nepříznivými účinky, pokud nemají dost životně důležitých vitaminů, minerálů a bílkovin.

Cíl snížit chronickou podvýživu o 40% zajištěním lepšího přístupu ke stopovým prvkům a dostatečnému množství potravin by měl pozoruhodný dopad. Napomohl by k normálnímu mozkovému vývoji dětí, umožnil jim zůstat déle ve škole, více se naučit a být později v životě produktivnější. Každý dolar vynaložený na kvalitnější výživu pro mladou generaci generuje společenský přínos v hodnotě 45 dolarů.

Dalším vhodným cílem je zlepšení kvality vzdělávání, protože i ty nejzdravější a nejlépe živené děti budou mít potíže s učením, pokud chodí do nedostatečně kvalitních škol. Zvýšení kvality vzdělávání samozřejmě není snadné; i bohaté země s ním mají problémy. Ukazuje se však, že důraz na velmi rané vzdělávání má mimořádně vysokou hodnotu.

Nejlepším vzdělávacím cílem by bylo ztrojnásobení počtu dětí navštěvujících předškolní výuku v subsaharské Africe, která je nejvíce deprivovaným regionem světa. Nejenže by to bylo relativně levné, ale zároveň by to vštípilo dětem celoživotní touhu po poznání, což by zlepšilo jejich životní vyhlídky a generovalo přínos ve výši 33 dolarů za každý vynaložený dolar.

Je morálně správné, aby každé dítě dostalo nejlepší šanci přežít, kvalitně jíst, zůstat zdravé a získat vzdělání. Dnes také víme, že tyto cíle patří mezi nejlepší investice, které můžeme učinit. Ze zdravých a vzdělaných dětí vyrostou produktivní dospělí lidé schopní zajistit lepší budoucnost vlastním dětem, čímž vznikne blahodárná spirála, která může přispět k vybudování lepšího a lépe prosperujícího světa.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

https://prosyn.org/haLSyvucs