4

Mnoho tváří výživových problémů

ABUJA – Jste-li právě ve společnosti dalších dvou lidí, jeden z vás je možná ve výživově nepříznivém stavu. A možná to ani nevíte. Ano, je to tak: jeden ze tří lidí na světě trpí malnutricí, špatným zdravotním stavem v důsledku problémů ve výživě, a nevypadá to vždy tak, jak by člověk mohl očekávat.

Malnutrice má mnoho podob, od dvou miliard dospělých s nadváhou po 159 milionů růstově zakrnělých dětí. Jako lékařka se setkávám se zdánlivě zdravými ženami, které trpí chudokrevností, zčásti v důsledku nízkého příjmu železa. Také vídám relativně zdatné muže s velkými břichy, zvyšujícími riziko onemocnění srdce.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Západní Afrika je domovem jedněch ze světově nejvyšších měr malnutrice. Součástí je nejzřetelnější „tvář“ tohoto zdravotního stavu: zhruba 9 % západoafrických dětí ve věku do pěti let je vyhublých čili na svou výšku mají příliš nízkou hmotnost. Nejhorší podoby vyhublosti jsou smrtelné.

Západní Afriku ale sužuje také řada dalších podob malnutrice. Třetina dětí ve věku do pěti let je v regionu zakrnělá (na svůj věk jsou příliš malé), což je zdravotní stav s nevratnými důsledky pro kognitivní vývoj. Podle studií Cena hladu v Africe se zakrnělým dětem napříč kontinentem dostává až o 3,6 roku školní výuky méně než dětem dobře živeným.

Problém nepostihuje jen děti. Polovina žen v reproduktivním věku je v západní Africe chudokrevná. Nejenže má anémie podíl na téměř pětině úmrtí matek, ale také je u dětí narozených chudokrevným ženám pravděpodobnější, že budou mít podváhu. Výsledkem je bludný kruh špatného zdraví.

Snad nejméně zřetelnou tváří malnutrice není podvýživa, ale nadměrná váha a obezita. V západní Africe dnes 31 % dospělých trpí nadváhou nebo obezitou. V Nigérii, mé vlasti, tento podíl dosahuje 33 %. Kromě onemocnění srdce hmotnostní přebytek zvyšuje riziko diabetu, vysokého tlaku krve, mozkových příhod a dalších obtíží.

Malnutrice má také závažné ekonomické důsledky. Globální zpráva o malnutrici za rok 2016 odhaduje, že napříč Afrikou způsobuje ztrátu 11 % HDP – což převyšuje roční ztráty v důsledku globální finanční krize let 2008-2010.

Na úrovní jednotlivce platí, že dospělí, kteří byli v dětství zakrnělí, což je stav postihující v některých oblastech téměř 70 % pracující populace, mají často v důsledku rozvojových potíží, s nimiž se potýkali, sníženou schopnost pracovat a vydělávat si na živobytí. Následky vyhublosti na rozvoj a ekonomický pokrok člověka jsou téměř stejně dalekosáhlé.

Nutnost malnutrici potlačovat už ani nemůže být zjevnější. Přesto jsou pokroky smíšené, obzvlášť v západní Africe.

Jistěže, některé země dosáhly působivých úspěchů, díky rozhodné aktivitě vlády. Ghana během pouhých deseti let srazila počet zakrnělých téměř o polovinu, zčásti investicemi do oblastí, které ovlivňují výživu, třeba do zemědělství a sociální ochrany. Nigerská vláda během podobně dlouhého období snížila na polovinu počet úmrtí u dětí ve věku do pěti let tím, že učinila konkrétní rozpočtová a provozní rozhodnutí s cílem omezit vážnou vyhublost.

Jiné země se ale problému malnutrice sotva dotkly. V Togu se za posledních deset let míra výskytu zakrnělosti sotva pohnula. V Mali a Guiney je na vzestupu vyhublost. A tyto země nejsou jediné.

Mnohé další africké země se snad chystají začít psát příběhy úspěchu. Pobřeží slonoviny si dalo za cíl snížit výskyt zakrnění, zatímco Senegal je téměř na cestě k vyřešení vyhublosti. Příliv investic – politických i finančních – by měl v obou zemích obrovský účinek.

Dárci i vlády se přesto nadále zdráhají potřebné financování poskytnout. Podle Globální zprávy o malnutrici za rok 2016 dárcovské fondy pro intervence zaměřené na výživu stagnují na miliardě dolarů. Devět západoafrických vlád vynaloží na výživu v průměru jen něco přes 1 % svého rozpočtu.

Investice do výživy jsou přitom jedny z nejlepších, které můžeme udělat, neboť každý dolar investovaný do výživy přinese 16 dolarů ve výnosech. Choroby související s obezitou, jako třeba onemocnění srdce, v mnoha zemích, například v Indii, spolykají až 30 % ročních příjmů rodin. Pokud se africké vlády nepřikloní k promyšlenějšímu rozhodování a investování, kontinent může čelit podobnému osudu.

Fake news or real views Learn More

Řada afrických vlád si stanovila ambiciózní cíle ve vztahu k bezpečnosti, stabilitě a dlouhodobé hospodářské prosperitě. Výživa má zásadní význam pro dosažení každého z nich. Je stěžejní pro rozvoj našeho kontinentu a měla by proto být vysoko na žebříčku priorit našich tvůrců politik. Závisejí na ní miliony životů.

Z angličtiny přeložil David Daduč