1

Jak využít potenciál dívek

NEW YORK – Nedávno jsem navštívil „dívčí klub“ – bezpečný prostor, kde se adolescentní dívky scházejí se školenými rádci, budují si společenské sítě a učí se životním dovednostem – v okrese Tonk indického státu Rádžasthán. Když jsem tam dorazil, přivítala mě skupina teenagerek, které poskakovaly po cestě a byly tak energické a rozesmáté, že jsem si nedokázal pomoci a musel jsem se usmát také. Jen si představte, pomyslel jsem si, potenciál šesti set milionů takových dívek.

Největší generace dívek ve věku 10-19 let v dějinách je zde, připravená zanechat ve světě vlastní stopu. Vlády, rozvojové organizace a soukromé instituce jim touží pomoci proměnit jejich mladistvý potenciál v motor kreativity, hospodářského růstu a společenského pokroku. Na cestě k takové budoucnosti však dívky dál narážejí na závažné překážky.

Přibližně 170 milionů dívek – tedy téměř třetina všech dívek na světě – nechodí nikam do školy. To je velká promarněná příležitost: za každý rok promeškané školní docházky klesá potenciální příjem dívky o 10-20%. Přesto existují významné překážky, které brání zvýšení počtu dívek ve školách – a první z nich je lpění na sňatcích dětí.

Každý rok je 15 milionů dívek provdáno před dosažením 18 let věku – to znamená jedna svatba každé dvě vteřiny –, přičemž předčasné či vynucené sňatky dětí se nějakým způsobem dotýkají přibližně čtvrtiny všech dívek po celém světě. Kromě zvýšení pravděpodobnosti, že se taková dívka stane obětí násilí, předčasné sňatky zvyšují pravděpodobnost brzkého těhotenství dívek o 90%. Pravděpodobným výsledkem je početnější rodina, která vyžaduje více neplacené péče o dítě, čímž snižuje dosažené vzdělání dívek a prohlubuje příjmovou propast mezi pohlavími.

Dívky, které se vdají před 18. rokem věku, se potýkají také se značným omezením mobility, přestože nejsou samy. Studie provedená v Jihoafrické republice ukázala, že když dívky dosáhnou puberty, celkově čelí drastickému omezení přístupu do veřejné sféry – jejich prostorový přístup se sníží z plochy 16,1 čtverečního kilometru na pouhých 6,7 čtverečního kilometru. Prostorový přístup pro chlapce se naproti tomu více než zdvojnásobí z 9,7 na 20 čtverečních kilometrů, jakmile začnou být považováni za muže. Omezená mobilita vystavuje dívky riziku společenské izolace a snižuje jejich příležitosti k budování společenského kapitálu.

V důsledku těchto i dalších faktorů je dnes do trhu práce zapojeno pouze 47% žen z nízkopříjmových a středněpříjmových zemí, zatímco u mužů je to 79%. Můj výzkumný tým odhaduje, že kdybychom snížili rozdíl v participaci na trhu práce o pouhou polovinu – z 32 na 16 procentních bodů –, pak by HDP v dotyčných zemích jen v prvním roce vzrostl o 15%, což by zvýšilo globální HDP o 4 biliony dolarů.

Poskytneme-li dívkám kvalifikaci a znalosti, které potřebují k tomu, aby se staly plodnými individualitami, které se dokážou zapojit do ekonomiky jednadvacátého století, pak je tím posílíme ve všech aspektech jejich životů a umožníme jim přispívat svým rodinám, komunitám a ekonomikám způsoby, které samy uznají za vhodné. Je to správné pro globální rozvoj – i pro dívky a ženy samotné.

Stále větší počet vlád, nadací, firem a komunit si to uvědomuje a začíná investovat do zdraví, vzdělání a celkové pohody dívek. Značné prostředky se však vyčleňují na neefektivní přístupy nebo – což je ještě horší – na programy, u nichž se prokázalo, že nefungují. A až příliš mnoho rozvojových aktérů pokládá dívky v dobré víře za oběti, které je potřeba zachraňovat, a nikoliv za nápadité a energické strůjkyně změn, jimiž ve skutečnosti jsou.

Jak tedy můžeme nejlépe rozšířit příležitosti pro dívky? Víme například, že vzdělání dívek je možná nejefektivnější investicí podporující ekonomický rozvoj. Víme také, že pro dívky – včetně těch, které mají samy děti – je velmi prospěšné mít přístup k sexuálním a reproduktivním informacím a službám, které jim umožňují zvolit si velikost a strukturu vlastní rodiny a zajistit jí zdraví a pohodlí.

Bojovníci za práva dívek – ve vládách, v nevládních organizacích i v rozvojových a dotačních agenturách – se však každodenně potýkají s naplňováním těchto potřeb. A přestože si uvědomujeme mnohovrstevnatou a vzájemně provázanou povahu dívčích potřeb, často pracujeme každý na svém písečku a řešíme stejné problémy, aniž bychom spolu navzájem komunikovali. Tato absence efektivní koordinace, spolupráce či výměny znalostí se promítá i do investic, které se často úzce zaměřují na jediný projekt, sektor či zeměpisnou oblast – což v mnoha případech oslabuje jejich efektivitu.

Proto organizace Population Council založila Centrum pro dívčí inovace, výzkum a učení (GIRL), jakési středisko globálních znalostí pro výzkum a programy orientované na dívky. Centrum GIRL, které řídím, si klade za cíl maximálně využít světových investic do dívek, a to jak podporou politik založených na důkazech, tak koordinací cílů a priorit různých protagonistů.

Za tímto účelem budujeme největší světové úložiště dat o adolescentech, které bude spravovat záznamy Population Council o více než 120 000 jednotlivcích v adolescentním věku, ale i data dalších organizací působících v oblasti dívčího výzkumu a programů. Úložiště umožní rigorózní analýzy, které zajistí hlubší pochopení otázky, jak se během adolescence vyvíjejí životy a potřeby dívek a které intervence jsou nejefektivnější pro které skupiny (a za jakých podmínek). Kromě toho propojí lidi z různých oborů a sektorů pod společným cílem prosazovat systémové změny, jež poskytnou adolescentům, a zejména dívkám, příležitost naplnit svůj potenciál.

Zajistit dívkám takové podmínky, aby mohly využít své energie a talentu k proměně společnosti, nebude snadné. Klíčem je prosazení všeobecného přístupu – takového, který bude brát v úvahu základní vazby mezi programy a cíli, využívat osvědčených řešení a sledovat dlouhodobou perspektivu.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.