RANGÚN – Veškerá politika je lokální, říká starý aforismus. Dnes ale můžeme říct, že veškeré problémy jsou globální. Až se světoví lídři sejdou na summitu G8 v Itálii, budou nuceni svou politiku aktualizovat tak, aby se poprali s problémy, které nikdo z nich nedokáže vyřešit sám.
Poslední dva roky byly svědkem kaskády vzájemně provázaných krizí: finanční paniky, rostoucích cen potravin a ropy, klimatických šoků, chřipkové pandemie a dalších. Politická spolupráce usilující o řešení těchto problémů není pouhou finesou. Stala se celosvětovou nezbytností.
Síla globální provázanosti je ohromující. Chřipkový virus H1N1 byl v dubnu zjištěn v mexické vísce. Do současnosti už pronikl do více než stovky zemí. Důsledky krachu Lehman Brothers loni v září se během několika dní přenesly do celého světa: záhy i ty nejodlehlejší obce v Africe, Asii a Latinské Americe pocítily šok úbytku příjmů z peněžních převodů, rušených investičních záměrů a padajících vývozních cen. Podobně klimatické šoky v částech Evropy, Austrálie, Asie a Amerik zase v posledních letech přispěly k růstu cen potravin, který zasáhl chudé lidi a v desítkách zemí zapříčinil nestabilitu a strádání.
Žádný národní ani světový lídr nedokáže tyto problémy vyřešit sám. Pravda, politici reagují na domácí voliče. Voliči ale chtějí řešení, jichž nelze dosáhnout uvnitř hranic jednotlivé země. Všechny státy čelí zhoršujícím se klimatickým šokům, které nejsou důsledkem pouze národních, nýbrž celosvětových emisí skleníkových plynů. Nedávná zpráva vlády Spojených států, abychom zmínili jen jeden příklad, varuje, že „setrvání ve vyjetých kolejích“ v oblasti klimatické politiky zapříčiní závažná sucha na americkém jihozápadě, prudké bouře a záplavy v Mexickém zálivu a přívalové deště na severovýchodě. Zodpovídat se z toho budou američtí politici, ale potlačení těchto katastrofálních jevů vyžaduje celosvětovou dohodu.
Právě proto skupinu G-8 vyzývám, aby se v nadcházejících 12 měsících věnovala souboru zásadních otázek. Některé spadají do působnosti zemí G-8; jiné vyžadují celosvětové dohody všech členů Organizace spojených národů. Ať tak či tak, vzhledem k jejich dřívějším závazkům, velikosti ekonomik, neúměrnému podílu jejich zemí na emisích skleníkových plynů a zodpovědnosti jako dárcovské země, mají lídři G-8 obzvláštní povinnost ujmout se vedení.
Zaprvé, G-8 a ostatní velcí producenti skleníkových plynů musí zintenzivnit úsilí o uzavření dohody na konferenci OSN o změně klimatu, která se v prosinci uskuteční v Kodani. Musí se jednat o dohodu vědecky důkladnou, poctivou, ctižádostivou a přesnou. Abychom splnili cíl omezit celosvětový průměrný teplotní přírůstek na dva stupně Celsia, bude zapotřebí, aby státy světa do roku 2050 snížily uhlíkové emise o 50 %. Skupina G-8 a ostatní průmyslové země se musí chopit vedení a zavázat se ke snížení emisí přinejmenším o 80 % oproti hladinám z roku 1990.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Každá účinná dohoda musí ohroženým zemím – zejména těm nejchudším a dále silně ohrožením aridním a ostrovním státům – pomoci s adaptací na změnu klimatu. Musí zajistit financování přislíbené chudým zemím na vybudování soustav udržitelné energie a ekonomik odolávajících proměnám klimatu a zřídit systém vývoje a přenosu zelených technologií ku prospěchu celého světa.
Mají-li kodaňská jednání vést k úspěchu, světoví lídři nesmí jen hovořit o vůdcovství, ale udělat víc. Musí jej prokázat. Právě proto vybízím všechny světové lídry k účasti na summitu o změně klimatu, který se bude konat 22. září v sídle OSN. Očekávám, že se dostaví. V sázce je naše budoucnost.
Zadruhé, skupina G-8 by měla podniknout konkrétní kroky nutné ke splnění dlouholetých, leč stále nedodržovaných závazků, že chudým zemím pomůže dosáhnout Rozvojových cílů tisíciletí. V roce 2005 samotná G-8 přislíbila, že do roku 2010 zdvojnásobí pomoc Africe. Ke splnění tohoto závazku stále chybí víc než 20 miliard dolarů ročně a zbývá už jen rok. Ve hře je samotná věrohodnost G-8, zatímco nejchudší státy světa svírá finanční krize, klimatické šoky a nesplněné sliby pomoci, faktory do jednoho mimo jejich kontrolu.
Zatřetí, G-8 by měla naléhavě věnovat pozornost vyostřující se globální hladové krizi. OSN odhaduje, že počet chronicky hladovějících lidí se v poslední době zvýšil na přibližně 150 milionů lidí a že celkově teď na světě hladoví miliarda lidí.
Šokující zvrat vývoje potravinové bezpečnosti je důsledkem mnoha faktorů: klimatických šoků, neúrod a samozřejmě samotné globální finanční krize. Vědci poslali světovým lídrům významné poselství: chudé regiony s nedostatkem jídla dokážou vypěstovat mnohem víc potravin, pokud drobní rolníci dostanou kvalitnější osiva, hnojiva a zavlažování, jež potřebují ke zvýšení produktivity. Za současné pohromy je nezbytná potravinová pomoc; vypěstovat více potravin zejména v Africe bude zásadní v příštím roce a dále do budoucna.
Pro zastavení loňského finančního zhroucení byla celosvětová spolupráce rozhodující. Světová ekonomická situace sice zůstává složitá, avšak přínosy měnové a finanční spolupráce mezi předními ekonomikami jsou zřetelné. Obdobně účinnou kolektivní reakci jsme zaznamenali v případě pandemie H1N1. Spolupráci se daří, ale jsme teprve na začátku.
Přenesme teď moc globálního partnerství tak, aby zapůsobilo v problematice změny klimatu, potírání chudoby a produkce potravin. Spusťme ekonomické oživení, které nebude pouze rázné, ale také spravedlivé, inkluzivní a udržitelné – takže prospěje celému světu. Vždyť když to neučiníme dnes, v době krize, tak kdy tedy?
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Former US President Donald Trump's claim of absolute immunity from prosecution for "official acts" while he was in the White House is breathtaking in scope, as it could include ordering assassinations and coups. While the Supreme Court may not uphold Trump's expansive claim, its ruling will almost certainly give Trump what he wants.
thinks the majority's support for broad immunity for former presidents rests on a dangerous premise.
With cashless transactions rapidly replacing physical cash, central banks have an opportunity to serve the public interest by providing or shaping the infrastructure on which digital-payment systems are built. But to do so effectively, they will have to abandon outdated assumptions and re-imagine their own roles.
explain why policymakers should become more involved in shaping or creating digital-payments infrastructure.
From a long list of criminal indictments to unfavorable voter demographics, there is plenty standing between presumptive GOP nominee Donald Trump and a second term in the White House. But a Trump victory in the November election remains a distinct possibility – and a cause for serious economic concern.
RANGÚN – Veškerá politika je lokální, říká starý aforismus. Dnes ale můžeme říct, že veškeré problémy jsou globální. Až se světoví lídři sejdou na summitu G8 v Itálii, budou nuceni svou politiku aktualizovat tak, aby se poprali s problémy, které nikdo z nich nedokáže vyřešit sám.
Poslední dva roky byly svědkem kaskády vzájemně provázaných krizí: finanční paniky, rostoucích cen potravin a ropy, klimatických šoků, chřipkové pandemie a dalších. Politická spolupráce usilující o řešení těchto problémů není pouhou finesou. Stala se celosvětovou nezbytností.
Síla globální provázanosti je ohromující. Chřipkový virus H1N1 byl v dubnu zjištěn v mexické vísce. Do současnosti už pronikl do více než stovky zemí. Důsledky krachu Lehman Brothers loni v září se během několika dní přenesly do celého světa: záhy i ty nejodlehlejší obce v Africe, Asii a Latinské Americe pocítily šok úbytku příjmů z peněžních převodů, rušených investičních záměrů a padajících vývozních cen. Podobně klimatické šoky v částech Evropy, Austrálie, Asie a Amerik zase v posledních letech přispěly k růstu cen potravin, který zasáhl chudé lidi a v desítkách zemí zapříčinil nestabilitu a strádání.
Žádný národní ani světový lídr nedokáže tyto problémy vyřešit sám. Pravda, politici reagují na domácí voliče. Voliči ale chtějí řešení, jichž nelze dosáhnout uvnitř hranic jednotlivé země. Všechny státy čelí zhoršujícím se klimatickým šokům, které nejsou důsledkem pouze národních, nýbrž celosvětových emisí skleníkových plynů. Nedávná zpráva vlády Spojených států, abychom zmínili jen jeden příklad, varuje, že „setrvání ve vyjetých kolejích“ v oblasti klimatické politiky zapříčiní závažná sucha na americkém jihozápadě, prudké bouře a záplavy v Mexickém zálivu a přívalové deště na severovýchodě. Zodpovídat se z toho budou američtí politici, ale potlačení těchto katastrofálních jevů vyžaduje celosvětovou dohodu.
Právě proto skupinu G-8 vyzývám, aby se v nadcházejících 12 měsících věnovala souboru zásadních otázek. Některé spadají do působnosti zemí G-8; jiné vyžadují celosvětové dohody všech členů Organizace spojených národů. Ať tak či tak, vzhledem k jejich dřívějším závazkům, velikosti ekonomik, neúměrnému podílu jejich zemí na emisích skleníkových plynů a zodpovědnosti jako dárcovské země, mají lídři G-8 obzvláštní povinnost ujmout se vedení.
Zaprvé, G-8 a ostatní velcí producenti skleníkových plynů musí zintenzivnit úsilí o uzavření dohody na konferenci OSN o změně klimatu, která se v prosinci uskuteční v Kodani. Musí se jednat o dohodu vědecky důkladnou, poctivou, ctižádostivou a přesnou. Abychom splnili cíl omezit celosvětový průměrný teplotní přírůstek na dva stupně Celsia, bude zapotřebí, aby státy světa do roku 2050 snížily uhlíkové emise o 50 %. Skupina G-8 a ostatní průmyslové země se musí chopit vedení a zavázat se ke snížení emisí přinejmenším o 80 % oproti hladinám z roku 1990.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Každá účinná dohoda musí ohroženým zemím – zejména těm nejchudším a dále silně ohrožením aridním a ostrovním státům – pomoci s adaptací na změnu klimatu. Musí zajistit financování přislíbené chudým zemím na vybudování soustav udržitelné energie a ekonomik odolávajících proměnám klimatu a zřídit systém vývoje a přenosu zelených technologií ku prospěchu celého světa.
Mají-li kodaňská jednání vést k úspěchu, světoví lídři nesmí jen hovořit o vůdcovství, ale udělat víc. Musí jej prokázat. Právě proto vybízím všechny světové lídry k účasti na summitu o změně klimatu, který se bude konat 22. září v sídle OSN. Očekávám, že se dostaví. V sázce je naše budoucnost.
Zadruhé, skupina G-8 by měla podniknout konkrétní kroky nutné ke splnění dlouholetých, leč stále nedodržovaných závazků, že chudým zemím pomůže dosáhnout Rozvojových cílů tisíciletí. V roce 2005 samotná G-8 přislíbila, že do roku 2010 zdvojnásobí pomoc Africe. Ke splnění tohoto závazku stále chybí víc než 20 miliard dolarů ročně a zbývá už jen rok. Ve hře je samotná věrohodnost G-8, zatímco nejchudší státy světa svírá finanční krize, klimatické šoky a nesplněné sliby pomoci, faktory do jednoho mimo jejich kontrolu.
Zatřetí, G-8 by měla naléhavě věnovat pozornost vyostřující se globální hladové krizi. OSN odhaduje, že počet chronicky hladovějících lidí se v poslední době zvýšil na přibližně 150 milionů lidí a že celkově teď na světě hladoví miliarda lidí.
Šokující zvrat vývoje potravinové bezpečnosti je důsledkem mnoha faktorů: klimatických šoků, neúrod a samozřejmě samotné globální finanční krize. Vědci poslali světovým lídrům významné poselství: chudé regiony s nedostatkem jídla dokážou vypěstovat mnohem víc potravin, pokud drobní rolníci dostanou kvalitnější osiva, hnojiva a zavlažování, jež potřebují ke zvýšení produktivity. Za současné pohromy je nezbytná potravinová pomoc; vypěstovat více potravin zejména v Africe bude zásadní v příštím roce a dále do budoucna.
Pro zastavení loňského finančního zhroucení byla celosvětová spolupráce rozhodující. Světová ekonomická situace sice zůstává složitá, avšak přínosy měnové a finanční spolupráce mezi předními ekonomikami jsou zřetelné. Obdobně účinnou kolektivní reakci jsme zaznamenali v případě pandemie H1N1. Spolupráci se daří, ale jsme teprve na začátku.
Přenesme teď moc globálního partnerství tak, aby zapůsobilo v problematice změny klimatu, potírání chudoby a produkce potravin. Spusťme ekonomické oživení, které nebude pouze rázné, ale také spravedlivé, inkluzivní a udržitelné – takže prospěje celému světu. Vždyť když to neučiníme dnes, v době krize, tak kdy tedy?