Hackerstvím za humanitu

CAMBRIDGE – „Život,“ zní slavný výrok Oscara Wildea, „napodobuje umění mnohem víc, než umění napodobuje život.“ V případě filmu Interview od společnosti Sony Pictures je svět konfrontován s další smyčkou tohoto citátu: život napodobuje umění, které napodobuje život. Uvedení filmu vyvolalo mezinárodní intriky, dramata a stínové geopolitické mocenské boje. Dokonce podnítilo amerického prezidenta k vážnému projevu – a to vše kvůli obyčejnému případu hackerství.

Hackerské útoky na informační systémy nejsou ničím novým; jdou ruku v ruce se zrodem telekomunikací. Jeden z prvních útoků se vedl v roce 1903 proti Guglielmovi Marconimu a jeho demonstrační ukázce rádiového přenosu – Marconi tehdy komunikoval z Cornwallu do Londýna vzdáleného pět set kilometrů. Nevilu Maskelyneovi, jevištnímu kouzelníkovi, který se toužil stát telekomunikačním magnátem a patenty italského vynálezce ho frustrovaly, se však tehdy podařilo ovládnout systém a vyslat pohoršenému publiku v Královském institutu obscénní vzkazy.

Ačkoliv je však hackerství stejně staré jako samotný bezdrátový přenos, od Marconiho časů se mnohé změnilo. Informační sítě dnes pokrývají celou planetu a shromažďují a přenášejí v reálném čase nesmírné objemy dat. Umožňují nám řadu důvěrně známých činností: okamžitou komunikaci, používání sociálních médií, finanční transakce nebo logistické řízení. Ze všeho nejdůležitější přitom je, že informace už nejsou izolované v nějaké virtuální říši, ale prostupují prostředím, ve kterém žijeme. Fyzické, biologické a digitální světy se začaly sbližovat a vznikly z nich soustavy, které vědci označují za „kyberfyzikální systémy“.

https://prosyn.org/FS3huf5cs