2

Z frontových linií boje proti změně klimatu

MANILA/SAN JOSÉ – Vysocí představitelé 175 stran podepsali 22. dubna globální dohodu o změně klimatu, dohodnutou v prosinci v Paříži, čímž vytvořili rekord pro přijetí mezinárodního ujednání. Projev podpory je povzbudivý. Dává naději, že hybná síla, která vedla k průlomové prosincové dohodě, zůstává neoslabená.

Dosažení dohody v Paříži bylo ale jen prvním krokem na dlouhé cestě k ochraně globálního klimatu a nejohroženějších zemí světa. Druhým bylo její slavnostní podepsání. Dalším je ratifikační proces. Aby dohoda vstoupila v účinnost, bude ji muset ratifikovat 55 zemí, na něž připadá alespoň 55 % globálních emisí.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Dobrou zprávou je, že tento proces už probíhá. V únoru se Fidži stalo prvním státem, který úmluvu ratifikoval a následovaly tři další malé ostrovní státy. Všechny čtyři jsou členy Fóra klimaticky zranitelných, skupiny 43 zemí – včetně Kostariky a Filipín, jež zastupujeme – v přední linii boje proti změně klimatu. V Paříži členové fóra neúnavně prosazovali dohodu a teď uděláme vše, co je v našich silách, pro uspíšení jejího vstupu v účinnost.

Pařížská dohoda nabízí světu nejlepší naději na zpomalení a úplné zastavení změn našeho klimatu. Ponecháno bez omezení, globální oteplování ohrozí zdraví a bezpečí našich obyvatel, poškodí ekosystémy, na nichž jsme závislí, a vyvoláním vzestupu hladin moří vystaví riziku samotnou existenci některých zemí.

Platí ovšem, že chceme-li zápas se změnou klimatu vyhrát, pařížská dohoda stačit nebude. Dobrovolné závazky ke snižování emisí, obsažené v takzvaných zamýšlených národně určených příspěvcích (INDCs), jež před dovršením rozhovorů předložilo 187 zemí, nepostačí k tomu, aby nebezpečné změně klimatu zabránily. Pro země, které jsou škodlivými důsledky globálního oteplování nejzranitelnější, je potřeba udělat mnohem víc, máme-li předejít katastrofálním dopadům.

Prvotní propočty ukazují, že kdyby se všechny INDCs plně realizovaly, průměrné globální teploty by se přesto do konce století zvýšily na 2,7stupně Celsia nad předprůmyslové úrovně. To jde výrazně nad už beztak nebezpečný strop dvou stupňů, který byl stanoven roku 2009 v Kodani a zanesen do pařížské dohody.

Nový výzkum, vypracovaný organizací Climate Interactive a Sloanovou fakultou obchodu univerzity MIT, naznačuje, že by teploty mohly vystoupat ještě výš – o 3,5stupně Celsia. Fórum klimaticky zranitelných už dlouho tvrdí, že i při oteplení o dva stupně hrozí některým zemím riziko vzniku nesnesitelných podmínek. Zasazovalo se proto za omezení vzestupu teploty na 1,5 stupně – a tato aspirace byla díky jeho úsilí zahrnuta do pařížské dohody.

Tento zdánlivě malý rozdíl má veliký význam. Jak dokládá nedávný výzkum, měl by dramatický a měřitelný vliv na extrémní povětrnostní události, dostupnost vody, výnosy sklizní, degradaci korálových útesů a vzestup hladin moří. Nejvíce ohrožení přitom budou nejzranitelnější lidé – ženy na venkově, nemocní, staří a nejmenší děti. Pro nejzranitelnější země světa není omezení vzestupu teplot na 1,5stupně jen aspirací; je to otázka přežití.

Jedná se o ambiciózní cíl. Zranitelné rozvojové země jsou ale odhodlané pomoci k jeho dosažení. Skupina V20, složená z ministrů financí zranitelných států, se nedávno zavázala zavést během deseti let napříč 43 trhy mechanismy ocenění uhlíku.

Přislíbili jsme rovněž, že zlepšíme finanční účetnictví, aby se do tvorby hospodářských politik promítly náklady vyvolané změnou klimatu a přínosy opatření proti ní. Kostarika právě schválila zákon podporující elektrické vlaky a zákonodárci vedou rozpravu o návrhu zákona, který by zajistil pobídky k využívání elektrických vozů a autobusů.

Takové iniciativy se obvykle spojují spíš s vyspělými ekonomikami než s rozvojovými zeměmi. Bohatý svět opravdu morální povinnost uskutečňovat první a rychlejší kroky – v oblasti politik, technologií a financování – ke snižování emisí způsobujících globální oteplování. Připouštíme ale, že povinnost jednat mají i rozvojové země a že takové jednání může přinést obrovské ekonomické, sociální a zdravotní výhody pro jejich občany.

Fake news or real views Learn More

Sami uspět nedokážeme; to je jisté. Na Fórum klimaticky zranitelných připadá nepatrný zlomek globálních emisí. Potřebujeme, aby své snahy o potlačení emisí posílily průmyslové země a obři v rozvojovém světě, aby se globální oteplování podařilo omezit na 1,5 stupně. Jedině tak lze odvrátit katastrofu.

Z angličtiny přeložil David Daduč