The 'mobile library' project in Nigeria STEFAN HEUNIS/AFP/Getty Images

Škola mi zachránila život

NEW YORK – Rodinu mi vyvraždili dřív, než jsem si dokázal zavázat tkaničky. Roky, kdy jsem si měl bezstarostně hrát, jsem jako chlapec v Sierra Leone strávil boji ve válce mně cizích lidí. Dětství mi bylo noční můrou, útěk se vždy zdál nemožný. Když ale roku 2002 válka oficiálně skončila, začal jsem nacházet cesty k zotavení. Jednou z nejdůležitějších byla příležitost, již jsem si jako vzteklý, negramotný, devítiletý voják nedokázal ani představit: škola.

Jsem živoucím důkazem transformačního účinku vzdělávání. Díky pilné práci a velkému štěstí se mi podařilo absolvovat střední školu a poté univerzitu. Za pár měsíců zahájím postgraduální studium na právnické fakultě Fordhamské univerzity v New Yorku, pro většinu bývalých dětských vojáků v mé vlasti naprosto nepředstavitelném místě.

Přesto mě během mé krátké cesty školami od počátku sužuje jedna otázka: proč měla tak zásadní roli štěstěna? Vždyť vzdělání by mělo být všeobecným lidským právem. Kéž by to bylo tak jednoduché.

Do školy dnes nechodí přes 260 milionů dětí a víc než 500 milionů chlapců a dívek, kteří školu navštěvují, nedostává kvalitní vzdělání, jak zjistila Mezinárodní komise pro financování globálních vzdělávacích příležitostí. Do roku 2030 budou více než polovině dětí školního věku na světě – zhruba 800 milionů – chybět základní dovednosti potřebné k prosperitě či uplatnění na pracovištích budoucnosti.

Řešení vyžaduje peníze. Ale byť je vzdělávání asi nejlepší investicí, jíž vláda může svým obyvatelům zajistit lepší budoucnost, celosvětově je financování školství příliš nízké. Ostatně vzdělávání tvoří jen 10 % celkové mezinárodní rozvojové pomoci, přitom před deseti lety se jednalo o 13 %. Abych to uvedl do souvislostí, v oblasti podpory globálního vzdělávání dostávají rozvojové země jen 10 dolarů na jedno dítě ročně, což sotva stačí na pokrytí ceny jedné učebnice. Ve věku samořiditelných aut a chytrých ledniček je taková nouze o financování prostě nepřijatelná.

V posledních několika letech jsem vystupoval jako obhájce tří globálních vzdělávacích iniciativ – Mezinárodní komise pro financování globálních vzdělávacích příležitostí (Komise pro vzdělávání), Globálního partnerství pro vzdělávání (GPE) a fondu Vzdělávání nepočká (ECW). Činil jsem tak s nadšením, protože tyto organizace společně usilují o týž cíl: zajistit kapitál, který přinese kvalitní vzdělání všem dětem, všude na světě, aniž by musely mít štěstí.

Subscribe now

Exclusive explainers, thematic deep dives, interviews with world leaders, and our Year Ahead magazine. Choose an On Point experience that’s right for you.

Learn More

Jednou z nejlepších cest ke splnění tohoto cíle je podpora Mezinárodního nástroje pro financování vzdělávání, iniciativy vedené Komisí pro vzdělávání, která by mohla otevřít cestu k největší globální investici do vzdělávání, jaká kdy byla zaznamenána. Mladí lidé po celém světě chápou, co je v sázce. Globální ambasadoři mládeže tento měsíc do rukou generálního tajemníka OSN Antónia Guterresepředali petici s podpisy více než 1,5 milionu dětí ze zhruba 80 zemí, která OSN vyzývá k podpoře tohoto finančního nástroje.

Cílem finančního nástroje je pákovým využitím dárcovských záruk ve výši zhruba dvou miliard dolarů zpřístupnit osm miliard dolarů nových finančních prostředků v zemích, které to nejvíc potřebují. Při zavedení v širokém měřítku by program mohl dát rozvojovým zemím možnost zajistit kvalitní vzdělávání pro další miliony dětí, včetně uprchlíků, dívek a bývalých dětských vojáků, jako jsem já.

Politici často říkají, že mladí lidé jsou lídry zítřka. Mají pravdu, to skutečně jsme. Jenže otřepané fráze bez finančního krytí postrádají smysl. Jednoduše řečeno, svět se musí sjednotit s cílem financovat kvalitní vzdělání pro každého. Mezinárodní nástroj pro financování vzdělávání – jejž už podporuje Světová banka, regionální rozvojové banky, GPE, ECW a řada orgánů OSN – patří k nejlepším způsobům jak toho dosáhnout.

Před dvaceti lety pro mě byla právnická fakulta nedosažitelným snem. Díky usilovné práci, globální podpoře a velkému štěstí je dnes moje budoucnost jasnější než kdy dřív. Můj příběh by ale neměl být výjimkou. Abychom zajistili, že i další budou moci získat kvalitní vzdělání a vydat se cestou, která se otevřela přede mnou, štěstěnu budeme muset z této rovnice vyloučit.

Z angličtiny přeložil David Daduč

Help make our reporting on global health and development issues stronger by answering a short survey.

Take Survey

http://prosyn.org/qosSCRm/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.