2

Nebezpečné mýty o rakovině

ŽENEVA – Letošní Světový den boje proti rakovině se zaměří na vyvracení škodlivých mýtů o této nemoci. Hlavní téma vyjádřené ve sloganu „Rakovina – víte, že?“ nabízí příležitost zamyslet se nad skutečnými důsledky rakoviny a zesílit celosvětové úsilí o prevenci a léčbu.

Jeden z převládajících mýtů tvrdí, že rakovina je především problém rozvinutých zemí. Je sice pravda, že rakovina prorůstá bohatými společnostmi, avšak lidé v nejchudších zemích světa přicházejí kvůli této nemoci v průměru o více let života. Zatímco lékařské pokroky a technologický rozvoj pomáhají pacientům s rakovinou v zemích s vysokými příjmy žít déle – a to do té míry, že některé formy rakoviny se v podstatě staly chronickým onemocněním –, lidé v nízkopříjmových státech nadále umírají mladí.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Kromě toho, že je to nespravedlivé, je to také hluboce tragické. Když už se člověk vyhne smrtelným nemocím typu malárie nebo AIDS, neměl by se pak nechat předčasně zabít rakovinou – tím méně takovou formou rakoviny, které se dalo předejít něčím tak prostým a dostupným, jako je vakcína.

Často přehlížená spojitost mezi vakcínami a rakovinou odhaluje druhé běžné nepochopení: že o tom, kdo onemocní rakovinou, rozhoduje pouze osud (a možná kouření). Skutečnost je taková, že každý šestý případ rakoviny po celém světě je způsoben nějakým známým infekčním faktorem, přičemž v některých zemích subsaharské Afriky stoupá tento podíl až na jednu třetinu. Čtyřmi hlavními příčinami jsou hepatitidy typu B a C (hepB a hepC), lidský papilomavirus (HPV) a bakterie Helicobacter pylori, které jsou dohromady zodpovědné za 1,9 milionu případů rakoviny jater, děložního hrdla a žaludku ročně.

Na rakovinu děložního hrdla dnes zemře více žen než na komplikace během porodu a každé dvě minuty si toto onemocnění vyžádá jeden lidský život. Z 275 000 žen, které rakovině děložního hrdla každoročně podlehnou, jich 85% žije v nejchudších zemích světa. Koneckonců si tato nemoc obvykle vybírá nejzranitelnější osoby, například ženy nakažené HIV. Zůstane-li onemocnění bez kontroly, pak se počet úmrtí na rakovinu děložního hrdla zvýší do roku 2030 na 430 000 žen ročně.

Dále je zde hepatitida B, která je více než padesátkrát nakažlivější než HIV a často se přenáší z matky na dítě před porodem či krátce po něm, což zvyšuje pravděpodobnost onemocnění rakovinou jater v pozdějším životě. Odhaduje se, že dvě miliardy dnes žijících lidí se hepatitidou B nakazilo a u 350 milionů lidí je toto onemocnění chronické. Přibližně čtvrtina z tohoto počtu zemře z důvodu hepatitidy B na rakovinu jater či cirhózu (důsledek chronického onemocnění jater).

Dobrou zprávou je, že dnes máme k dispozici účinné nástroje, jak mnoha těmto úmrtím předejít. Stávající vakcíny proti HPV dokážou zabránit až 70% případů rakoviny děložního hrdla a na obzoru jsou nové vakcíny, které tuto bilanci ještě zlepší. Stejně tak vakcíny proti hepatitidě B jsou z 95% účinné při prevenci infekce a jejích chronických důsledků.

Vakcíny proti Helicobacter pylori a hepatitidě C se již vyvíjejí (ačkoliv zejména vývoj druhého typu vakcíny se ukazuje jako mimořádně náročný) a slibné výsledky vykazuje dokonce i vakcína proti viru Epstein-Barrové, která by chránila před některými typy lymfomů.

Platba za tyto vakcíny a jejich zpřístupnění nejzranitelnějším občanům nízkopříjmových zemí však představují značný problém. Přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje už od roku 1992 zařazování vakcíny proti hepatitidě B do běžné imunizace, v některých rozvojových zemích zpočátku bránila jejímu rozšíření vysoká cena. Stejný problém nedávno hrozil zabránit podávání vakcín proti HPV. Aliance GAVI však zasáhla a zajistila, že v případě hepatitidy B to už není problém a v případě HPV tento problém také pravděpodobně nenastane.

Od zahájení činnosti v roce 2000 se aliance GAVI snaží zvýšit dostupnost život zachraňujících vakcín pro nejchudší děti světa. V partnerství se Světovou bankou, WHO, UNICEF a Nadací Billa & Melindy Gatesových využívá nápadité finanční nástroje k výběru prostředků na programy globální imunizace a současně spolupracuje s farmaceutickým průmyslem na snížení cen vakcín.

Zařazením vakcíny proti hepatitidě B do pentavalentní vakcíny (pět vakcín v jedné dávce) již aliance zprostředkovala její poskytování dětem v 70 zemích jako součást běžné imunizace. Nyní aliance pracuje na tom, aby do roku 2020 zpřístupnila vakcínu proti HPV více než 30 milionům nejchudších žen a dětí světa; v rámci tohoto úsilí a v souběhu se Světovým dnem boje proti rakovině zahájila v osmi rozvojových zemích demonstrační programy.

Stále více důkazů naznačuje, že se přínos vakcín neomezuje pouze na prevenci nemocí a úmrtí. Zjistilo se také, že přispívají ke kognitivnímu rozvoji novorozenců a vzdělávacím schopnostem větších dětí, čímž v daných státech zvyšují potenciál k hospodářskému růstu. V boji proti rakovině mohou lékařské pokroky ukrojit z míry úmrtnosti drahocenná procenta, z čehož vyplývá, že rozšířený přístup k vakcínám může mít obrovský dopad a při ceně pouhých několika dolarů za dávku snížit počet budoucích případů v rozvojových zemích.

Lidé v bohatých státech nepochybně znají poučku, že prevence je lepší než léčba. Vzhledem k dostupnosti vakcín v rozvinutém světě se však těžiště preventivního úsilí v těchto zemích přesunulo na změnu životního stylu vyvolávajícího rakovinu.

Fake news or real views Learn More

Lidé v rozvojových zemích ovšem postrádají přístup k jednoduchým a účinným nástrojům prevence několika nejběžnějších typů rakoviny. Rozšíření přístupu k vakcínám je klíčové pro řešení této globální nerovnosti a zmírnění prohlubující se propasti mezi bohatými a chudými. To vyžaduje za prvé a především rozptýlit mýtus, že rakovinu nemůže člověk „chytit“.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.