2

Vypínání dividendového kohoutku

NEW YORK – Vysoké náklady evropských bank na vedení soudních sporů a restrukturalizaci měly za následek významné ztráty v jejich účetních rozvahách a bezútěšnou bilanci na akciovém trhu. V situaci, kdy se sektor samotný i evropští regulátoři nad tímto skličujícím stavem zamýšlejí a hledají řešení, by měli za součást problému začít pokládat i distribuci bankovních příjmů – včetně zaměstnaneckých bonusů a dividend pro akcionáře.

Distribuce příjmů představuje hlavní důvod kapitálové nedostatečnosti evropských bank. Chceme-li pochopit proč, měli bychom se vrátit do října 2014, kdy Evropský bankovní úřad (EBA) zahájil u největších 123 bank v eurozóně zátěžové testy a ve všech objevil kapitálové nedostatky v celkové výši 25 miliard dolarů.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

EBA tehdy požadoval, aby banky zformulovaly plány, jak svou kapitálovou nedostatečnost ve lhůtě 6-9 měsíců vyřešit. Některé banky začaly jednat a navýšily objem majetku prostřednictvím emisí s přednostním právem, v několika případech se značnou vládní pomocí. Většina bank však uklidnila regulátory pouze tím, že se zbavila riskantnějších aktiv, aby vylepšila své kapitálové poměry.

Netřeba dodávat, že toto úsilí žádné ovoce nepřineslo a ceny akcií evropských bank se od úvodního hodnocení z roku 2014 snížily v průměru o 50%. Částečně za to mohou banky, které v zátěžových testech neuspěly a nevzaly výsledek vážně, ale na vině jsou i samotní regulátoři, kteří dost důrazně netrvali na tom, aby banky vylepšily své účetní bilance, a jejichž zátěžové testy byly možná příliš slabé na to, aby dokázaly odhalit finanční křehkost.

EBA provedl další sérii zátěžových testů a výsledky oznámil koncem července. Toto nejnovější kolo se zaměřilo na 51 bank a na rozdíl od předchozích testů si nekladlo za cíl identifikovat kapitálovou nedostatečnost, ale spíše poskytnout „společný analytický rámec k neustálému porovnávání a hodnocení odolnosti velkých bank z EU vůči nepříznivému ekonomickému vývoji“.

Regulátoři nyní předpokládají, že evropský bankovní sektor je vůči nepříznivým šokům odolný. Přesně v den prohlášení EBA oznámila italská Banca Monte dei Paschi di Siena, která si vedla ze všech nejhůře, že si v souvislosti s kapitálovým požadavkem ve výši 5,6 miliard eur zajistila nové zdroje v objemu 5 miliard eur.

Tržní reakce na toto oznámení byly přesto negativní (index EuroStoxx Banks klesl za dva dny o 7,5%), a to s největší pravděpodobností proto, že zpráva EBA neobsahovala konkrétní odhady kapitálové nedostatečnosti evropských bank a nenastiňovala obrysy rekapitalizačního plánu.

V nové studii, která analyzuje tuto tržní reakci s využitím pravidel kapitálových požadavků ze Spojených států, jsme spočítali, že celková kapitálová nedostatečnost ve všech 51 zúčastněných bankách dosahuje částky 123 miliard eur. Navzdory takto vysoké kapitálové nedostatečnosti vyplatilo 28 z 34 veřejně obchodovaných bank, které podstoupily zátěžové testy, přibližně 40 miliard eur na dividendách za rok 2015, což znamená, že v průměru distribuovaly přes 60% svých výdělků akcionářům.

Vyplácejí-li podkapitalizované banky dividendy, pak jde o významný přenos majetku od podřízených držitelů dluhopisů k akcionářům, protože v případě krize ponesou ztráty držitelé dluhopisů. Potenciálně navíc může jít o přenos majetku od daňových poplatníků k soukromým akcionářům, jelikož podle nových bankovních pravidel je vládní sanace možná poté, co držitelé dluhopisů pokryjí (bail-in) 8% kmenového majetku a závazků banky.

Naproti tomu v USA jsou podkapitalizované banky, které neuspějí v zátěžovém testu, nuceny zastavit všechny formy distribuce kapitálu. Po letošním kole zátěžových testů naštěstí o tomto typu regulační sankce uvažuje i EBA. To znamená, že „kompetentní orgány mohou rovněž zvážit, zda budou požadovat změny kapitálového plánu institucí“, které „mohou mít řadu podob, například potenciální omezení [výplaty] dividend, požadované s cílem udržet banku na dohodnuté trajektorii kapitálového plánování v případě nepříznivého scénáře“.

Odhadujeme, že kdyby evropští regulátoři zaujali tento přístup a donutili banky přestat vyplácet dividendy už v roce 2010 – kdy v Evropě vypukla suverénní dluhová krize –, pak by se ze zadržených prostředků dalo pokrýt více než 50% letošní kapitálové nedostatečnosti.

Níže uvedený graf ukazuje námi vypočtenou kapitálovou nedostatečnost s využitím ztrát v případě „nepříznivého scénáře“ převzatého ze zátěžového testu EBA a kumulativní dividendy, které dotyčné banky od roku 2010 distribuovaly. Dividendy vyplacené některými bankami, například BNP Paribas a Barclays, dokonce převyšují současnou kapitálovou nedostatečnost, zatímco v případě jiných bank – Deutsche Bank, Commerzbank nebo Société Générale – kapitálová nedostatečnost značně převyšuje celkový objem dividend, které se bývaly mohly zadržet. Posledně jmenované banky by tak vedle omezení výplaty dividend stále potřebovaly značné kapitálové injekce, aby svou situaci změnily.

banks dividends

Fake news or real views Learn More

Z našich zjištění nicméně vyplývá, že existuje jednoduchý první krok k zamezení kapitálové eroze bank: zabránit bankám s kapitálovou nedostatečností ve výplatě dividend (včetně dividend vnitřních, jako jsou zaměstnanecké bonusy). Díky této politice by regulátoři ani nemuseli hovořit o kapitálových emisích, sanacích či bail-inech a některé banky už výplaty dividend začaly pozastavovat. Nyní už jen zbývá, aby Evropská centrální banka vynutila tuto praxi v celé eurozóně.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.