8

Proč Evropa dosud potřebuje hotové peníze

FRANKFURT – Systémy platebního styku zažívají v Evropě pozdvižení. V době digitální revoluce, která nabízí stále rychlejší a pohodlnější způsoby vypořádání transakcí, se některým lidem zdá, že hotové peníze nemají žádnou budoucnost. Odepsat úlohu bankovek a mincí v ekonomice by však byla chyba.

Možnosti bezhotovostních plateb se v posledních letech rozšířily. Platební karty, online převody a přímé inkaso jsou již dobře zavedené. Na oblibě získávají nyní také digitální platby podporované chytrými telefony a mobilní peněženky. Výskyt potenciálně rušivých inovací, jako je technologie distribuované účetní knihy, naznačují, že na obzoru může být další a možná zásadní změna.

Nezávisle na těchto nových a nastupujících možnostech je k dispozici množství studií prosazujících zrušení hotových peněz. Zastánci bezhotovostní společnosti se většinou dělí na tři odlišné tábory.

První tábor, tzv. alchymisté, si přeje překonat omezení, která pro měnovou politiku vyplývají z nulové dolní meze. Druhý tábor práva a pořádku chce zrušit primární platební prostředky pro nezákonné činnosti. A třetí finančnětechnologická aliance předpokládá významné obchodní příležitosti vyplývající z omezení vysokých nákladů na skladování, vydávání a zpracování hotovosti, kterým je finanční průmysl v současnosti vystaven.

Ale argumenty pro zrušení hotových peněz při analýze neobstojí. Začněme „alchymisty“. Je pravda, že v prostředí velmi nízkých úrokových sazeb je provádění měnové politiky obtížnější.

Zkušenosti přesto ukazují, že efektivní spodní hranice se od nulové spodní hranice liší. Záporné úrokové sazby skutečně fungují, aniž by vyvolávaly útěk k hotovosti, zejména když se kombinují s přímými nákupy aktiv, dlouhodobými úvěrovými operacemi (včetně variant „s pevnou sazbou a s plným přidělením“ a „cílených“ variant) a se signalizací budoucí měnové politiky. Záporné úrokové sazby je třeba chápat jako specifický mimořádný nástroj měnové politiky, který se od nízkých úrokových sazeb liší.

Obdobně při analýze neobstojí argument tábora zastánců „práva a pořádku“ pro zákaz hotovosti. Pro mnoho občanů ctících zákony plní hotovost jakožto uchovatel hodnoty a platební prostředek důležitou společenskou funkci. Navrhoval by někdo zákaz soukromě vlastnit luxusní auta nebo šperky jen proto, že se líbí zločincům? Ublížit slušné většině s cílem potrestat nepoctivou menšinu by bylo jako louskat ořechy kladivem – a rozbít při tom i stůl.

A konečně finančnětechnologická aliance slibuje snazší provádění finančních transakcí pomocí inovativních řešení digitálních plateb. Zákazníci by již nemuseli mít u sebe svazky bankovek nebo hledat bankomaty. Otázka, zda stále velmi roztříštěné odvětví digitálních plateb pomůže více zákazníkům než podnikům, které nabízejí platební řešení, však zůstává otevřená.

Argumenty pro bezhotovostní společnost se ještě musí vypořádat s jedním zásadním problémem: většina lidí, alespoň v eurozóně, si to nepřeje. Podle dosud nezveřejněného průzkumu Evropské centrální banky mezi 65 000 rezidenty eurozóny probíhá téměř 80 % všech transakcí v prodejních místech v hotovosti a vyjádřeno jejich hodnotou se jedná o více než polovinu plateb.

Jak tomu v Evropě často je, jsou rozdíly mezi členskými státy výrazné: podíl hotovostních transakcí se pohybuje od 42 % ve Finsku po 92 % na Maltě. Ale celkově zůstává vztah veřejnosti k hotovosti silný a dále posiluje.

Tempo růstu celkové poptávky po hotovosti ve skutečnosti předčilo růst nominálního HDP. V posledních pěti letech činilo průměrné meziroční tempo růstu eurobankovek 4,9 % co do jejich hodnoty a 6,2 % co do počtu kusů. Tento růst zahrnuje bankovky v nominálních hodnotách, které se převážně používají k placení, nikoliv k vytváření úspor.

Tato zjištění potvrzují správnost neutrálního postoje ECB k platbám, který připouští platby hotovostní i bezhotovostní. Tento přístup vychází ze čtyř zásad: 1) technologická bezpečnost, 2) účinnost, 3) technologická neutralita a 4) svoboda volby pro uživatele příslušných platebních prostředků.

Prvořadým cílem ECB je zajišťovat cenovou stabilitu. Na podporu uvedeného cíle poskytuje bezpečnou likviditu na účtech centrálních bank v podobě rezerv bank vedených v centrálních bankách a bankovek (ve druhém případě jde o jediné bankovky se statusem zákonného platidla v eurozóně).

Kdyby měla Evropa zrušit hotovost, odřízla by lidem jediné přímé spojení s penězi centrálních bank. V demokracii pomáhá takové spojení prosazovat přijetí nezávislosti centrálních bank veřejností posilováním důvěry a podpory občanů v souvislosti s prováděním účinné tvorby měnové politiky.

ECB bude bankovky poskytovat dále. Usnadníme také pokračující vývoj integrovaného, inovačního a soutěžního trhu řešení maloobchodních plateb v eurozóně. Bude-li jednoho dne hotovost nahrazena elektronickými platebními prostředky, mělo by toto rozhodnutí odrážet vůli občanů, nikoliv sílu lobbistických skupin.