PAŘÍŽ – V době, kdy jsou noviny plné článků o potížích, na něž narážejí rodiny migrantů, by mohlo být lákavé předpokládat, že se řeší také příčiny přesídlování lidí. Ve většině případů by však byl takový předpoklad mylný. Řešení nucené migrace se dnes téměř výlučně zaměřují na pomoc uprchlíkům poté, co uprchnou, místo abychom si vzali na mušku důvody jejich útěku. Chceme-li vyřešit světové uprchlické krize, musíme věnovat stejnou pozornost příčinám jako následkům.
Proč rodiče riskují životy své nebo svých dětí, aby opustili domov a vydali se do neznáma? A co lze učinit pro to, aby rodiny vůbec nebyly nuceny migrovat? To jsou dvě z několika klíčových otázek, na které jsme se s kolegy pokusili odpovědět v nové studii OECD s názvem States of Fragility 2018. Naše zjištění leccos objasňují, ale zároveň jsou znepokojivá.
Do roku 2030 bude více než 80% chudých lidí světa žít v oblastech definovaných jako „křehké“ – toto označení může odrážet řadu politických, sociálních, bezpečnostních, ekonomických či ekologických příčin. Pokud současné trendy přetrvají, pak příliš málo rozvojové pomoci bohužel poputuje na řešení faktorů přispívajících k této křehkosti. Například v roce 2016 byla jen 2% z 68,2 miliardy dolarů oficiální rozvojové pomoci (ODA) putující na místa postižené křehkostí použita na prevenci konfliktů a pouhých 10% bylo určeno na mírotvorné iniciativy. Z toho vyplývá jediný závěr: musíme změnit způsob alokace ODA.
PAŘÍŽ – V době, kdy jsou noviny plné článků o potížích, na něž narážejí rodiny migrantů, by mohlo být lákavé předpokládat, že se řeší také příčiny přesídlování lidí. Ve většině případů by však byl takový předpoklad mylný. Řešení nucené migrace se dnes téměř výlučně zaměřují na pomoc uprchlíkům poté, co uprchnou, místo abychom si vzali na mušku důvody jejich útěku. Chceme-li vyřešit světové uprchlické krize, musíme věnovat stejnou pozornost příčinám jako následkům.
Proč rodiče riskují životy své nebo svých dětí, aby opustili domov a vydali se do neznáma? A co lze učinit pro to, aby rodiny vůbec nebyly nuceny migrovat? To jsou dvě z několika klíčových otázek, na které jsme se s kolegy pokusili odpovědět v nové studii OECD s názvem States of Fragility 2018. Naše zjištění leccos objasňují, ale zároveň jsou znepokojivá.
Do roku 2030 bude více než 80% chudých lidí světa žít v oblastech definovaných jako „křehké“ – toto označení může odrážet řadu politických, sociálních, bezpečnostních, ekonomických či ekologických příčin. Pokud současné trendy přetrvají, pak příliš málo rozvojové pomoci bohužel poputuje na řešení faktorů přispívajících k této křehkosti. Například v roce 2016 byla jen 2% z 68,2 miliardy dolarů oficiální rozvojové pomoci (ODA) putující na místa postižené křehkostí použita na prevenci konfliktů a pouhých 10% bylo určeno na mírotvorné iniciativy. Z toho vyplývá jediný závěr: musíme změnit způsob alokace ODA.