A classroom in Kiev Pierre Crom/Getty Images

Inkluzivní ukrajinské školství

KYJEV – Školství je dnes jednou z mála oblastí, která je stále považována za ryze suverénní záležitost, tedy za sféru, nad kterou by měly mít kontrolu státní vlády – a v mnoha zemích dokonce i místní úřady. Zdá se však, že v dnešním světě není žádné téma imunní vůči politické manipulaci. To je i případ Ukrajiny a jejího nového rámcového školského zákona, který se stal terčem tvrdé opozice ani ne tak zevnitř země, jako spíše ze strany některých sousedních států.

Zákon, který v září přijal ukrajinský parlament, odráží dlouhý a inkluzivní politický proces. Mezi jeho ustanovení patří i článek 7, v němž se uvádí, že studenti škol a univerzit by měli studovat v úředním jazyce. Tento článek je podle všeho v souladu s evropskými normami. A co je možná ještě důležitější, budou z něj mít prospěch všichni ukrajinští občané včetně těch, kteří hovoří menšinovými jazyky, poněvadž tak budou lépe uzpůsobeni k tomu, aby se plně začlenili do ukrajinské společnosti.

V předchozím vzdělávacím systému probíhala výuka některých studentů po dobu celých 11 let školní docházky (kterou nový zákon prodlužuje na 12 let) v menšinovém jazyce – většinou v ruštině, ale někdy i v maďarštině a rumunštině. V současnosti se to týká asi 400 000 studentů; výuka v minoritním jazyce obvykle končila tím, že tito studenti absolvovali střední školu, aniž měli alespoň základní pracovní znalosti ukrajinštiny – tedy jazyka, v němž tato země funguje.

https://prosyn.org/xizTUiacs