PRINCETON – V době, kdy svět přihlíží vyhlazování syrského města Homs a krize se přelévá do sousedního Libanonu, je čas položit si otázku, co odlišuje velké mocnosti od malých. Mezinárodní hvězda Turecka v posledních několika letech setrvale stoupá: z premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana dělají v mnoha blízkovýchodních a severoafrických zemích hlavní osobnost setkání a ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu cestuje po světě coby zástupce stále vlivnější velmoci. Turecko a Indonésie se navíc zařadily vedle států BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) na seznam nejdůležitějších rostoucích globálních hráčů.
V případě současného syrského masakru však Turecko stojí před klíčovou zkouškou svých regionálních a globálních aspirací. Je načase, aby jeho vedoucí představitelé přestali řečnit a začali jednat.
S nápadem vytvořit na syrsko-turecké hranici nárazníkovou zónu pro syrskou opozici přišel Davutoğlu poprvé před třemi měsíci, když byl počet mrtvých v Sýrii oproti dnešku zhruba poloviční. Erdoğan se stal v polovině listopadu druhým regionálním vůdcem (po jordánském králi Abdalláhovi), který otevřeně vyzval syrského prezidenta Bašára Asada k odstoupení. A na konci listopadu Davutoğlu znovu potvrdil, že turecká vláda diskutuje o různých humanitárních plánech, včetně možnosti vytvoření nárazníkové zóny.
PRINCETON – V době, kdy svět přihlíží vyhlazování syrského města Homs a krize se přelévá do sousedního Libanonu, je čas položit si otázku, co odlišuje velké mocnosti od malých. Mezinárodní hvězda Turecka v posledních několika letech setrvale stoupá: z premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana dělají v mnoha blízkovýchodních a severoafrických zemích hlavní osobnost setkání a ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu cestuje po světě coby zástupce stále vlivnější velmoci. Turecko a Indonésie se navíc zařadily vedle států BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) na seznam nejdůležitějších rostoucích globálních hráčů.
V případě současného syrského masakru však Turecko stojí před klíčovou zkouškou svých regionálních a globálních aspirací. Je načase, aby jeho vedoucí představitelé přestali řečnit a začali jednat.
S nápadem vytvořit na syrsko-turecké hranici nárazníkovou zónu pro syrskou opozici přišel Davutoğlu poprvé před třemi měsíci, když byl počet mrtvých v Sýrii oproti dnešku zhruba poloviční. Erdoğan se stal v polovině listopadu druhým regionálním vůdcem (po jordánském králi Abdalláhovi), který otevřeně vyzval syrského prezidenta Bašára Asada k odstoupení. A na konci listopadu Davutoğlu znovu potvrdil, že turecká vláda diskutuje o různých humanitárních plánech, včetně možnosti vytvoření nárazníkové zóny.