Skip to main content

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated Cookie policy, Privacy policy and Terms & Conditions

acemoglu15_Bilgin S. SasmazAnadolu AgencyGetty Images_trumpfascistposter Bilgin S. Sasmaz/Anadolu Agency/Getty Images

Fašizuje se Amerika?

CAMBRIDGE – Ve Spojených státech je na vzestupu bělošský nacionalismus. Podle organizace Anti-Defamation League došlo v USA v letech 2018 a 2019 k 6768 případů extremismu a antisemitismu (především z pravicového spektra). Jedná se o podstatně vyšší číslo než v předchozích letech, což mnohé vede k úsudku, že za zvýšení domácího extremismu je na vině prezident Donald Trump.

Už od spuštění své prezidentské kampaně v roce 2015 Trump otevřeně i skrytě povzbuzuje své stoupence k násilí. Poté, co zastánce bělošské nadřazenosti James Alex Fields Jr. najel autem do odpůrců protestujících proti shromáždění ve virginském Charlottesville a jednoho z nich zabil a desítky zranil, Trump pronesl nechvalně proslulý výrok, že tam byli „někteří velice slušní lidé na obou stranách“. Nevyhýbal se rasistické rétorice ani při popisu afrických zemí, a dokonce nebělošských poslankyň Kongresu.

Trumpova slova mají své důsledky. Kromě vraha z Charlottesville prohlásilo několik dalších exponovaných bělošských nacionalistů, kteří se dopustili násilností nebo domácího terorismu, že je inspiroval prezident. Patřili mezi ně Cesar Sayoc Jr., který posílal trubkové bomby předním demokratům, včetně prezidenta Baracka Obamy a Trumpovy soupeřky z roku 2016 Hillary Clintonové, Robert Bowers, který v pittsburské synagoze zabil 11 lidí, a Patrick Crusius, který v El Pasu postřílel 22 lidí. Nový výzkum ekonomů Karstena Müllera z Princetonské univerzity a Carla Schwarze z Warwické univerzity nachází přímou kauzální spojitost mezi Trumpovými antimuslimskými tvíty a zločiny z nenávisti namířenými proti muslimům.

Vzhledem k Trumpovu sklonu podněcovat násilí a pokřivovat pravdu dopěli mnozí k závěru, že je fašista. Vůbec nejzlověstnější je, že se Trump pokouší nahlodat legitimitu demokratických institucí a nestranných úředních postupů, nejen s cílem krýt pochybné podnikatelské jednání své rodiny a své vlastní, ale také coby strategii usilující o posílení své osobní moci a pravomocí. Takových strategií běžně od 20. let minulého století využívali italští fašisté a nacisté.

Bylo by ale chybou tyto podobnosti zveličovat. V prvé řadě meziválečnému fašismu nelze porozumět bez kulis komunismu, jejž mnozí středostavovští Němci a Italové považovali za existenční ohrožení. Dnes žádná takové hrozba neexistuje. Pravda, zvolení Obamy prvním černošským prezidentem USA posílilo obavy extremistů, že dochází k „vytěsňování“ americké bělošské populace. Se zcela reálnou hrozbou, již představoval komunismus po ruské bolševické revoluci roku 1917, takové konspirační teorie však nelze srovnávat.

Zadruhé, významný segment obyvatelstva mnoha zemí v období po první světové válce tvořili traumatizovaní, rozčarovaní a v bojích zocelení mladí muži. Mnozí veteráni z Iráku a Afghánistánu sice utrpěli podobná traumata (a někteří jsou skalními stoupenci Trumpa), nedisponují ale tolika hlasy ani takovým politickým vlivem jako jejich meziválečné protějšky.

Project Syndicate is conducting a short reader survey. As a valued reader, your feedback is greatly appreciated.

Take Survey

Zatřetí, navzdory jeho vyjadřování a snahám zverbovat pomoc dalších zemí do své kampaně za znovuzvolení se Trump doposud nepokusil upevnit si moc nevolebními prostředky. To by se mohlo změnit, pokud v listopadu podlehne demokratickému vyzyvateli. I pak by to však byl jen vzdálený ozvuk někdejšího systematického podrývání demokratických procesů ze strany fašistů.

Konečně, byť se způsob, jímž Republikánská strana bezpodmínečně podporuje Trumpa, strašidelně podobná chování středopravých politiků, již stáli za Benitem Mussolinim a Adolfem Hitlerem, na tom, že bezskrupulózní politici jednají nečestně, není nic jedinečně fašistického.

To je důležité, protože skutečně nezáleží na tom, jestli člověk Trumpa označí za fašistu nebo jej zaškatulkuje jinak. Jistěže, druhé Trumpovo funkční období by představovalo existenční krizi pro americké instituce. Jeho vládnutí by se dál normalizovalo a opadla by účinnost sil omezujících jeho agendu, především mobilizovaných občanů. Došlo by k ještě radikálnějšímu podkopání politických konvencí než v Trumpově prvním období. Nepolevilo by přetrvávající úsilí administrativy vymýtit z byrokracie nestrannou odbornost. Politický systém, včetně soudnictví, by se mohl nenapravitelně polarizovat.

Stranická polarizace a likvidace každé zlaté střední cesty ke kompromisu jsou však zbraně v Trumpově vlastní válce proti institucím, které se jej snaží udržet na uzdě. Ti, kdo Trumpa a jeho stoupence nálepkují jako fašisty, pouze prohlubují tuto propast a ignorují oprávněnost (často opodstatněných) pocitů křivdy milionů Američanů, z nichž mnozí nemají s bělošským nacionalismem a extremismem nic společného.

Nejslibnější strategie k odmítnutí a porážce Trumpa se vůbec nepodobají tomu, co je zapotřebí k potírání fašistických hnutí jedenadvacátého století. Jakmile Mussolini a Hitler převzali moc, nebylo jednoduše možné je zastavit působením uvnitř systému. Naproti tomu nejúčinnějším nástrojem zápasu s Trumpem jsou volební urny, jak předvedly kongresové volby v roce 2018, kdy demokraté smetli republikány a vydobyli si zpět moc nad sněmovnou reprezentantů.

Nejlepší cestou vpřed je tedy dvouvrstevná strategie. Zaprvé, demokraté (a všechny další zainteresované strany) musí najít lepší způsob jak komunikovat s miliony těch, kdo volili Trumpa, protože měli pocit – v mnoha případech opodstatněný –, že jsou ekonomicky odstrčení a politicky přehlížení. Každé hnutí, které se k těmto Američanům obrací zády, nejenže snižuje vlastní šance na zisk politického vlivu, ale také prohlubuje polarizaci, která Trumpovi umožňuje jednat, jako by měl téměř bianko šek. Ano, většina Trumpových stoupenců nebude právě ochotná přejít v roce 2020 na stranu demokratického kandidáta. Přesto má zásadní význam, aby demokratičtí kandidáti připustili obavy těchto voličů a začali si k nim stavět mosty.

Zadruhé, demokraté musí přesvědčivě zvítězit. Jinak budou Trumpovi stoupenci tvrdit, že byli ve volbách okradeni. Je zapotřebí drtivého vítězství demokratů, které dá zemi najevo, že Trumpovu destruktivní agendu, neúctu k politickým institucím USA a polarizující rétoriku odmítá většina Američanů.

Ještě není pozdě řešit příčiny nespokojenosti Američanů a restaurovat instituce země. V politicky polarizovaném prostředí se to ale podařit nemůže a obvinění z fašismu dosáhnou pouze toho, že se Trumpovi odpůrci budou ocitat v čím dál nehostinnějším prostředí.

Z angličtiny přeložil David Daduč

https://prosyn.org/JgA7BJhcs;

Edit Newsletter Preferences

Set up Notification

To receive email updates regarding this {entity_type}, please enter your email below.

If you are not already registered, this will create a PS account for you. You should receive an activation email shortly.