13

Amerika a svět v přechodu

NEW YORK – Za méně než dva měsíce bude americká politická přeměna u konce. 45. prezident Spojených států amerických se zabydlí v oválné pracovně. Nově zvolený prezident Donald Trump se stane prezidentem Trumpem; prezident Barack Obama se přidá k Jimmy Carterovi, George H. W. Bushovi, Billu Clintonovi a George W. Bushovi jako žijící bývalý prezident.

Bují spekulace o Trumpově pravděpodobné zahraniční a domácí politice, ale málo z nich, pokud vůbec nějaké, má význam. Vést kampaň a vládnout jsou dvě velice rozdílné aktivity a není důvod se domnívat, že to, jak Trump pojal kampaň, bude diktovat, jak přistoupí k vládnutí. Také doteď nevíme, kdo budou klíčoví poradci a jak (a jak dobře) budou spolupracovat.

Uprostřed této nejistoty je však pár věcí, které víme. První je ta, že Trumpa přivítá hromada obtížných mezinárodních výzev. Je jisté, že se žádný z těch problémů nevrovná studené válce při jejím vrcholu, ale prostý počet a komplexnost obtížných témat nemá v moderní době precedens.

Na popředí tohoto seznamu bude Blízký východ, oblast v pokročilé fázi rozpadu. Sýrie, Irák, Jemen a Libye se potýkají se směsí občanských a zástupných válek. Jaderná smlouva s Íránem v nejlepším případě zvládá jeden aspekt íránské moci a to pouze na omezenou dobu. Islámský stát (ISIS) možná ztratí svá teritoria, bude však (společně s dalšími skupinami) v dalších letech stále znamenat teroristickou hrozbu. Těžký úděl milionů uprchlíků představuje nejen humanitární tragédii, ale také ekonomické a strategické břemeno jak pro země v regionu, tak pro Evropu.