13

Amerika a svět v přechodu

NEW YORK – Za méně než dva měsíce bude americká politická přeměna u konce. 45. prezident Spojených států amerických se zabydlí v oválné pracovně. Nově zvolený prezident Donald Trump se stane prezidentem Trumpem; prezident Barack Obama se přidá k Jimmy Carterovi, George H. W. Bushovi, Billu Clintonovi a George W. Bushovi jako žijící bývalý prezident.

Bují spekulace o Trumpově pravděpodobné zahraniční a domácí politice, ale málo z nich, pokud vůbec nějaké, má význam. Vést kampaň a vládnout jsou dvě velice rozdílné aktivity a není důvod se domnívat, že to, jak Trump pojal kampaň, bude diktovat, jak přistoupí k vládnutí. Také doteď nevíme, kdo budou klíčoví poradci a jak (a jak dobře) budou spolupracovat.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Uprostřed této nejistoty je však pár věcí, které víme. První je ta, že Trumpa přivítá hromada obtížných mezinárodních výzev. Je jisté, že se žádný z těch problémů nevrovná studené válce při jejím vrcholu, ale prostý počet a komplexnost obtížných témat nemá v moderní době precedens.

Na popředí tohoto seznamu bude Blízký východ, oblast v pokročilé fázi rozpadu. Sýrie, Irák, Jemen a Libye se potýkají se směsí občanských a zástupných válek. Jaderná smlouva s Íránem v nejlepším případě zvládá jeden aspekt íránské moci a to pouze na omezenou dobu. Islámský stát (ISIS) možná ztratí svá teritoria, bude však (společně s dalšími skupinami) v dalších letech stále znamenat teroristickou hrozbu. Těžký úděl milionů uprchlíků představuje nejen humanitární tragédii, ale také ekonomické a strategické břemeno jak pro země v regionu, tak pro Evropu.

A Evropa již čelí mnoha významným tématům, včetně ruské agrese na Ukrajině, Brexitu, nárůstu populismu a nacionalismu a nízké úrovně ekonomického růstu. Turecko představuje výjimečný problém, vzhledem k jeho rostoucí neliberálnosti doma a vrtošivému chování venku. Fakt, že se syrští Kurdi prokázali jako nejlepší partner Američanů proti ISIS, jenom přidává na komplexnosti témat v zahraniční politice.

Stabilita východní Asie je ohrožena nárůstem Číny a jejích strategických ambic, pokrokem Severní Korey ve vývoji jaderných balistických raket, a přítomností námořních a teritoriálních sporů a nároků. V jižní Asii se obnovilo napětí mezi Indií a Pákistánem, dvěma nukleárními rivaly s historií konfliktů. Stejně tak je nejistá budoucnost Afghánistánu, kde se více než deset let mezinárodního zapojení a pomoci nepodařilo dosáhnout vytvoření schopné vlády nebo potlačit Talibán či další ozbrojené opoziční skupiny. 

Nám bližší a na ropu bohatá Venezuela má mnoho charakteristik zkrachovalého státu. V Africe také v mnoha zemích převládá směs špatné vlády, nízkého ekonomického růstu, a terorismu či občanské války (nebo obojího). A na globální úrovni se uplatňuje velice málo, pokud vůbec nějaké, pravidel či pokut za riskantní chování v důležitých oblastech (kde kyberprostor je mezi nimi prvořadý).

I když vedení kampaně není to samé jako vládnutí, tak Trumpova kampaň přidala pár komplikací, kterým bude čelit. Tím, že upřednostňuje pravidlo “Amerika jako první,“ vyvolal Trump otázky mezi americkými spojenci, jestli je moudré pokračovat ve spoléhání se na US. Zřejmý zánik trans-pacifického partnerství vyvolal neklid v Asii a jižní Americe ohledně americké předvídatelnosti a také otázku, jestli USA zůstane propagátorem globálního obchodu, nebo se uchýlí k nějaké formě protekcionismu. Mexiko, které bylo během kampaně terčem Trumpovy kritiky, čelí jedinečnému souboru témat týkajících se jak obchodu, tak imigrace.

Fake news or real views Learn More

Nastupující prezident a všichni okolo něj budou pod tlakem, aby všechna tato témata řešili co nejrychleji, ale bylo by záhodno, aby si dali na čas. Prioritou by pro tuto chvíli a pro nadcházející měsíce mělo být sestavit nové vedení. Musí se obsadit nějakých 4000 pracovních pozic. Nová administrativa se bude také muset naučit pracovat dohromady a zhodnotit existující politiku, než se rozhodne přijít s novou. Během prvních sto dní bude administrativa pod značným drobnohledem a předmětem mnoha očekávání. Na prvních sto dnech z celkových 1460 volebního období prezidenta však není nic magického. Je lepší věci dotáhnout do konce, než se vázat termínem příštího úterý.

Od jiných vlád by bylo moudré, kdyby dělaly více, než jen čekaly a sledovaly, jak se nová americká administrativ vyvrbí. Spojenci by měli zvážit, v čem by mohli zlepšit svoje přispění do společné obrany. Měli by přijít s nápady, jak nejlépe řešit otázky Ruska, Číny, ISIS, Severní Korey a Íránu. Stejně tak by mohli začít přemýšlet, jak chránit a posilovat globální obchod při absenci nových dohod pod vedením USA. V této nové éře bude rovnováha mezi globálním pořádkem a chaosem určena nejen akcemi Spojených států, ale čím dál tím více také tím, co jsou připraveni udělat jejich dlouhodobí spojenci.