0

Nadějná jihoafrická bitva s AIDS

ERFURT – V boji proti HIV/AIDS byla Jihoafrická republika mnoho let dokonalým příkladem toho, co nedělat. Reakce vlády na epidemii, která ohrožovala samotnou mízu země, byla až donedávna chabá a pošetilá. Stupňující se tlak v posledních dvou desetiletích – ze strany skupin občanské společnosti, sdělovacích prostředků a osvícenějších politiků – však konečně přináší výsledky. Zdá se, že nemoc, která působí hluboké sociální a ekonomické strádání a dramaticky snižuje průměrnou délku života, je již na ústupu.

Nová zpráva OSN však naznačuje, že jihoafrický boj proti tomuto viru zdaleka neskončil. Jihoafrická republika má s HIV větší problém než kterákoliv jiná země na světě – s virem dnes žije přibližně 5,6 milionu občanů, což je více než 10% populace. Každý rok je zaznamenáno přibližně 300 000 nových infekcí a 270 000 úmrtí souvisejících s AIDS. Pacienti s HIV/AIDS jsou navíc náchylní k dalším infekcím: odhadem 70% Jihoafričanů trpících AIDS onemocní také tuberkulózou a očekává se, že totéž během života postihne polovinu pacientů nakažených HIV. A co je ještě horší, virus, který lze během porodu přenést na dítě, bývá diagnostikován u třetiny těhotných žen – tedy u demografické skupiny vysoce náchylné k AIDS.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Zuřivost této nemoci a rychlost, s jakou se šíří, mnoho Jihoafričanů překvapila. Stejně jako v rozvinutých zemích se také zde infekce HIV zpočátku vyskytovala především mezi hemofiliky, sexuálně aktivními homosexuálními muži a uživateli nitrožilních drog. Během 90. let však virus z důvodů, které dosud nebyly plně pochopeny, explozivně přeskočil i na běžnou populaci. Počet nakažených Jihoafričanů (který se rovná počtu obyvatel Dánska) převyšuje počty v sousedním Mosambiku, Lesothu, Botswaně, Namibii, Svazijsku a Zimbabwe dohromady.

Neuvěřitelné ovšem je, že ani rychlé šíření HIV a rostoucí počet úmrtí souvisejících s AIDS nevyburcovaly ke smysluplné akci vedoucí představitele z období po apartheidu, zejména bývalého prezidenta Thaba Mbekiho. Nejvyšší hodnostáři Afrického národního kongresu jako by celá léta popírali pronikavou schopnost HIV/AIDS i nejlepší metody, jak proti této nákaze bojovat.

Organizace občanské společnosti nepodlehly takovému sebeuspokojení a prostřednictvím soudů, sdělovacích prostředků i občanské společnosti lobbovaly za změnu. Protichůdné názory na léčbu HIV sice přetrvávaly, ale přinejmenším byla v některých veřejných zdravotnických zařízeních v průběhu uplynulého desetiletí dostupná antiretrovirální léčba. Důslednější a důkladnější přístup však nastal až po jmenování Aarona Motsoalediho ministrem zdravotnictví v roce 2009.

Jihoafrické státní ministerstvo zdravotnictví i soukromí poskytovatelé zdravotní péče dnes uvádějí, že podmínky již nejsou tak zoufalé. Šíření nákazy pomohly omezit tři přístupy: poskytování antiretrovirální léčby vládou a dárcovskými agenturami; kvalitnější léčba pacientů s tuberkulózou, kteří mají sklon nakazit se také HIV/AIDS; a výrazně rozšířený program prevence přenosu z matky na dítě.

Tato nápravná opatření snížila tempo nových infekcí (ačkoliv celkový počet lidí žijících s HIV zejména ve věkovém rozmezí 15-49 let nadále stoupá). Antiretrovirální léčbu dnes podstupují téměř dva miliony pacientů a počet úmrtí souvisejících s AIDS klesl od roku 2005 přibližně o 100 000 osob ročně. Počet nakažených novorozenců, jichž bylo dříve kolem 70 000 ročně, se snížil zhruba o 63% a milionům lidí trpících HIV/AIDS se podařilo prodloužit život.

Dalším důležitým faktorem je lepší integrace léčebných plánů. Vláda harmonizovala své první programy antiretrovirální léčby pro již nakažené osoby, které byly zavedeny v roce 2008, s prvními monitorovacími programy pro těhotné ženy. Pomohla rovněž nová a účinnější prevence tuberkulózy, zejména multirezistentních kmenů.

Může a musí se však dělat více. Například počet nakažených novorozenců by bylo možné dále snížit tím, že se vyšší počet těhotných matek motivuje k tomu, aby navštěvovaly lékařské kliniky za účelem včasného sledování a poporodních kontrol.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

I dosavadní pokrok by však měl být důvodem k uznání, ne-li přímo k oslavám. Nedávné úspěchy dokládají, že s dostatečnou politickou vůlí a s dostatkem prostředků lze porazit i největší metly – je to ponaučení nejen pro Jihoafrickou republiku, ale i pro země jinde v Africe a v rozvojovém světě.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.