5

Smrt následkem mužství

LONDÝN – Sdělovací prostředky neustále přinášejí zprávy o tom, jak mohou každodenní aktivity poškodit naše zdraví. Možná nejdalekosáhlejší, byť zanedbávané globální riziko přitom pramení z genderových norem.

Navzdory drtivé síle důkazů, že genderově založené stereotypy a očekávání mohou mít nepříznivý dopad na zdraví, se zdravotnické otázky související s rozdíly mezi pohlavími do značné míry opomíjejí nebo špatně chápou a mezinárodní zdravotnické organizace často omezují své genderově zaměřené úsilí na ženy nebo ještě úžeji na matky. Podle údajů Světové zdravotnické organizace přitom ve všech zemích světa s výjimkou tří mohou ženy očekávat, že budou žít déle než muži, a to až o sedm let v případě Japonska nebo o pouhý rok v případě chudších států subsaharské Afriky.

Aleppo

A World Besieged

From Aleppo and North Korea to the European Commission and the Federal Reserve, the global order’s fracture points continue to deepen. Nina Khrushcheva, Stephen Roach, Nasser Saidi, and others assess the most important risks.

Delší očekávaná délka života žen se už dlouho dává do souvislosti s „biologickými predispozicemi“, přičemž se uplatňují různé teorie, například že nižší hladina železa v krvi poskytuje ženám lepší ochranu nebo že v mužském chromozomu Y nejsou přítomny „extra“ geny. Některé nejevidentnější faktory zkracující životy mužů však lze nalézt v prozaičtější, byť politicky citlivé oblasti: v rozdílech mezi „přijatelným“ chováním u mužů a u žen, jak je diktuje společnost a zvýrazňuje trh.

Data zveřejněná loni v časopise Lancet ukazují, že deset nejzávažnějších globálních onemocnění se u mužů vyskytuje častěji než u žen, a to mnohdy výrazně. Na rakovinu plic například muži umírají dvakrát častěji než ženy. Rovněž autonehody a úmrtí nebo postižení způsobená alkoholem si u mužů vyžádají trojnásobek potenciálních let zdravého života než u žen.

Tento nepoměr lze vysvětlit převážně tím, že muži jsou vystaveni většímu počtu rizik než ženy. A přestože i sklon mužů (zejména mladých) k riskování může být biologicky podmíněný, genderové normy tento sklon k riskantnímu či nezdravému chování zesilují tím, že ho spojují s mužností.

Pochopení a využití genderových norem přináší komerční užitek. Vzhledem k tomu, že společenské normy ve velké části světa odrazují ženy od kouření, pití alkoholu a v extrémních případech i od řízení automobilů a motocyklů, zaměřují se reklamy v těchto sektorech obvykle na muže. Například výrobci alkoholických nápojů bývají hlavními sponzory profesionálních mužských sportů, ale zřídkakdy sponzorují sportovní akce žen.

Zadavatelé reklamy navíc často propagují filozofii „žij rychle, zemři mladý“, aby přiměli muže ignorovat zdravotní rizika jejich produktu. Ačkoliv tři muži z původních reklam na cigarety Marlboro zemřeli na rakovinu plic, v reklamách na tabákové výrobky v mnoha nízkopříjmových a středněpříjmových zemích dodnes přetrvává jejich machistický duch.

Rozdíly ve zdravotním stavu prohlubuje také tendence žen využívat zdravotnických služeb častěji než muži. Toto častější využívání lze do jisté míry připsat potřebám žen v oblasti plánování rodičovství nebo prenatální péče, kdy se ženy buďto snaží reprodukci zabránit, nebo ji povzbudit. I tam, kde by se dalo očekávat rovnoměrné využívání zdravotní péče muži i ženami, například v případě péče o nemocné HIV/AIDS v Africe, však genderově založená očekávání brání HIV pozitivním mužům získávat antiretrovirální léky v míře odpovídající jejich potřebám.

Ačkoliv genderové normy zjevně podkopávají zdraví mužů z celého světa, klíčové mezinárodní organizace koncipující strategie ke zlepšení globálního zdraví stále neberou tento problém na vědomí nebo řeší jen ty otázky, které se konkrétně týkají dívek a žen. Například Globální zdravotnická iniciativa využívá peněz amerických daňových poplatníků k tomu, aby vyvažovala „genderově podmíněné nerovnosti a disparity, [které] v nepoměrně vysoké míře narušují zdraví žen a dívek“.

Jistě, dívky a ženy po celém světě mají menší moc, jsou méně privilegované a mají méně příležitostí než muži. To však není důvod k přehlížení důkazů. Od přístupu zaměřeného na tu polovinu populace, která podstupuje méně rizik a častěji využívá zdravotnických služeb, koneckonců nelze očekávat, že eliminuje nerovnosti mezi pohlavími.

Řešení vznikajících společenských a ekonomických zátěží souvisejících se špatným zdravotním stavem – a v neposlední řadě zátěží spojených se stárnutím populace v mnoha zemích – vyžaduje nový přístup k nahrazování nevyváženého a neproduktivního modelu, jenž v současné době převažuje. Je načase vyměnit genderové normy, které podkopávají mužské zdraví, za společenský, kulturní a komerční důraz na zdravější životní styl pro každého.

Genderové normy nejsou statické. Společnosti, kultury i potenciální trhy se mění. Například profily spotřeby alkoholu v Evropě se začínají posouvat. Muži sice i nadále pijí víc – a častěji – než ženy, avšak četnost případů, kdy byli chlapci a dívky podle svého tvrzení opilí, je dnes přibližně stejná. S otevíráním asijských a afrických trhů mohou přijít podobné společenské změny, neboť zadavatelé reklamy na alkohol a tabák hledají nové zákazníky. Musíme ihned jednat, abychom do oblasti globálního zdraví vnesli rovnost pohlaví.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Jak řekl římský filozof Cicero, „v ničem se lidé tolik neblíží bohům jako v poskytování zdraví jiným lidem“. Zdá se, že mnohamiliardový průmysl globálního zdraví postavil Ciceronův výrok na hlavu a místo toho se soustředí na „poskytování zdraví ženám“. Kladení důrazu na zdraví jednoho pohlaví podkopává genderovou rovnost a míjí se s cílem globálních zdravotnických iniciativ, jímž je – nebo by mělo být – zlepšení zdravotního stavu všech.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.