1

Nový zlatý věk kartografie

MOUNTAIN VIEW, KALIFORNIE – Noé Diakubama, emigrant z Demokratické republiky Kongo, který dnes žije v Paříži, je jedním z nebojácných průkopníků tohoto století. Pomocí internetových mapovacích nástrojů vytvořil první mapu své vesnice Mbandaka a od roku 2009 ji se svou manželkou více než stotisíckrát upravil. Noé doslova dostal Mbandaku – a lidi, kteří tam žijí – na mapu.

Noé není jediný takový průkopník. Existuje obrovská a stále početnější komunita internetových tvůrců map, kteří zhotovují užitečné a dostupné mapy méně známých oblastí – a přitom mění životy lidí.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Ve věku zámořských objevů, který trval od patnáctého do sedmnáctého století, podnikali dobrodruzi jako Kryštof Kolumbus, Fernão de Magalhães nebo James Cook nebezpečné výpravy do vzdálených zemí od Nového Zélandu po Newfoundland a kreslili podrobné mapy svých cest. Tím, že posouvali vpřed zeměpisné znalosti, rozšiřovali také rozhled lidí, podporovali obchod a pomáhali nástupu průmyslové revoluce.

Lidé jako Noé dnes stojí v čele druhého zlatého věku kartografie, který slibuje neméně významný ekonomický a společenský přínos. Přesné mapy koneckonců bourají zeměpisné bariéry, dávají jednotlivcům moc dostat se na vytoužená místa, umožňují firmám oslovit zákazníky kdekoliv na světě a rozšiřují lidem obzory.

Internet přetváří způsob, jakým se mapy zhotovují, a umožňuje obyčejným lidem – říká se jim „občanští kartografové“ – pracovat po boku nebojácných dobrodruhů a profesionálních geografů. Tito kartografové, jejichž jediným společným rysem je přístup k internetu, využívají příležitosti zobrazovat místa, která znají a milují – ať už proto, aby pomohli sousedům pohybovat se na nich, nebo aby dali lidem zdaleka nahlédnout do svého prostředí.

S využitím onlinových nástrojů jako Google Map Maker přispívají tito lidé ke společnému cíli vybudovat digitální mapu světa. Někteří dokonce pořádají „mapovací večírky“, na nichž se komunity sdružují kolem počítačů, na školních dvorech nebo ve farních sálech, aby obohatily mapy o další vrstvy detailů, které přesahují pouhou topografii. Začleněním lidských prvků, jako jsou oblíbené kavárny nebo místní turistické stezky, vytvářejí rozsáhlé a užitečné nástroje pro ostatní, kteří pak jejich komunitě lépe rozumějí.

Digitální mapy mohou být stejně dynamické jako komunity, které zobrazují. Papírové mapy sice dokážou přesně zachytit statické prvky, jako jsou řeky a hory, ale nelze je snadno aktualizovat, jakmile se postaví nové budovy, přesměrují silnice nebo otevřou nové restaurace. Naproti tomu digitální mapy lze upravovat okamžitě, takže místní obyvatelé jsou neustále obeznámeni s děním ve svém okolí a návštěvníci se mohou cítit na neznámých místech jako starousedlíci.

Digitální mapu lze navíc ušít na míru individuálním zájmům či potřebám. Náruživého cyklistu může zajímat mapa zachycující cyklostezky včetně informací o terénu. Turista může naopak preferovat mapu zobrazující konkrétní zajímavá místa nebo návaznost na veřejnou dopravu. Výsledkem této vstřícnosti k potřebám uživatele je mnoho milionů verzí světa – a všechny jsou přesné.

Nejhlubší dopad má technologie digitálního mapování na nejodlehlejší a nejméně rozvinuté oblasti světa. V Africe se například pokrytí silnic v aplikaci Google Maps zvýšilo z 20% v roce 2008 na loňských 75%, zatímco počet měst a vesnic, pro něž jsou k dispozici podrobné mapy, vzrostl o více než 1000%. To nejen usnadnilo obchod a dopravu, ale projevilo se to také v rychlejších reakčních časech záchranných služeb, což ročně zachránilo tisíce lidských životů.

Moderní nástroje, jako jsou mapy a satelitní navigace, přispívají k roční úspoře až 3,5 miliardy litrů benzinu a více než miliardy hodin času stráveného na cestách. Díky tomu dokážou zemědělci spolehlivěji dostat zboží na trh dříve, než se zkazí, a budovat účinnější zavlažovací systémy, které globálnímu zemědělství ušetří 8-22 miliard dolarů ročně.

Rostoucí dynamika mapovacího hnutí je příslibem, že se podaří přesně a obsáhle zachytit téměř každý čtvereční centimetr světa, včetně silničních údajů, fotografií a přehledu místních firem. Tím vznikne ještě více příležitostí k hospodářskému růstu, zlepší se přístup ke zdravotnickým a jiným službám, přispěje to k sociálnímu rozvoji a rozšíří se – obrazně i doslova – obzory lidí.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Ve snaze prohloubit zeměpisné znalosti světa se kdysi badatelé vydávali na moře, snášeli nevlídné počasí i vysilující nemoci a často si nebyli jistí, kam mají namířeno – nebo jestli se někdy vrátí domů. Dnešním internetovým kartografům sice taková rizika nehrozí, ale i oni se vydávají na cestu do neznáma v touze po znalostech, vzrušení a lepších životech.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.