PRINCETON – Ptáky najdeme všude na světě a v mnoha různých prostředích, od tučňáků na Antarktidě až po holuby na Trafalgarském náměstí, od obyčejných vrabců na našich trávnících až po albatrosy, kteří tráví celé roky na moři, aniž se dotknou pevniny. Existuje více než 10 000 druhů ptáků a jejich celkový počet v divoké přírodě dosahuje mnoha miliard kusů. K tomu musíme přičíst desetimiliardy ptáků, které chováme na maso nebo na vajíčka, a ptáky chované jako domácí mazlíčky.
Téměř každému sedmému z více než 10 000 ptačích druhů dnes bohužel hrozí vyhynutí. I běžné druhy jsou na ústupu. Nedávná studie odhadla, že celková populace ptáků všeho druhu ve Spojených státech a v Kanadě se od roku 1970 snížila o 30%.
Je snadné jejich osud zlehčovat. Použití sousloví „ptačí mozek“ coby urážky naznačuje, že řada lidí nemá o ptačí inteligenci příliš vysoké mínění. To je však omyl. Práce Irene Pepperbergové s Alexem – papouškem šedým, který žil v letech 1976 až 2007 – ukázala, že pták si dokáže osvojit pojmy jako „barva“ a „tvar“. Pepperbergová ukázala Alexovi červenou kostku a červenou kouli a dotázala se: „Co mají společného?“ Na což Alex odpověděl, že barvu. Když mu Pepperbergová ukázala červenou kostku a žlutou kostku a položila mu stejnou otázku, Alex odpověděl: „Tvar.“
Papoušci přitom nejsou jedinými vysoce inteligentními ptáky. V roce 2002 se musela vrána novokaledonská jménem Betty popasovat s úkolem dostat z tuby kus masa. Ohnula tedy kousek drátku jako háček, který poté zapíchla do masa a vytáhla ho, čímž se stala nejen uživatelem nástroje, ale přímo jeho tvůrcem – do té doby se předpokládalo, že tato schopnost je vlastní pouze člověku. A jiné vrány novokaledonské nedávno prokázaly, že dokážou myšlenkově zvládnout třífázový úkol: sebrat krátký klacík, odnést ho za roh na místo, kde ho budou moci použít k vyproštění kamínku z tuby, a poté tento kamínek znovu přesunout za roh na třetí místo, kde jeho vhozením do další tuby uvolní dvířka a zajistí si žrádlo.
Holubi – na které obyvatelé měst často pohlížejí s opovržením – se zase dokážou naučit rozlišovat mezi díly Moneta a Picassa, a to i v případě, kdy se jim ukážou obrazy, které nikdy předtím neviděli. Zároveň dokázali přiřadit obrazy Cézanna a Renoira k obrazům Moneta, a naopak obrazy Braqua a Matisse k obrazům Picassa. Když se jim Monetovy obrazy ukázaly nohama vzhůru, nedokázali je holubi odlišit od kubistických maleb. Picasso prezentovaný obráceně však žádnou změnu neznamenal.
Ptáci jsou velmi oblíbenými domácími mazlíčky. Andulky vlnkované, které známe prostě jen jako „andulky“, byly poprvé dovezeny do Velké Británie z rodné Austrálie kolem roku 1840 a okamžitě se staly mezi lidmi hitem. Dnes patří mezi nejoblíbenější domácí mazlíčky na světě. V domácím zajetí se však chovají i stovky dalších druhů, například kanárci, papoušíci, zebřičky a řada méně známých ptáků.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Mnozí lidé, kteří si ptáky kupují „na hraní“, se k nim bohužel chovají jako k živým ozdobám a cení si jich spíš pro jejich peří či zpěv než pro jejich myšlení. Mají jen pramalou představu, jak inteligentní a složití jejich noví společníci ve skutečnosti jsou, a neznají ani základní zásady péče o ně. Například andulky jsou dlouhověké (v případě dobré péče se dožívají 10-15 let) a nesmírně společenské. Podobně jako psi vyžadují od svých majitelů obrovskou pozornost a projevy náklonnosti, přičemž je jim třeba dopřát i hračky a pobyt mimo klec, aby vydržely být spokojené i ve chvílích, kdy majitelé nejsou doma. Obvykle je však chovným ptákům umožněna mnohem menší interakce s majiteli než psům nebo kočkám. A protože jsou obvykle zavření v kleci, nemohou se k majitelům přiblížit ani ve chvílích, kdy stojí o jejich pozornost.
Stav, kdy některé druhy ptáků lze koupit v prodejně zvířat za pár dolarů, bez jakýchkoliv otázek a bez požadavku na předchozí výcvik, by společnost, které záleží na blahobytu zvířat, neměla tolerovat. Mnozí ptáci končí v „záchranných centrech“, čekají na adopci a často se uchylují ke škodlivým projevům typu vytrhávání peří, které pramení ze špatné péče.
Několik jednoduchých reforem by mohlo životy ptáků chovaných v zajetí zlepšit. Jedním z opatření by bylo žádat po lidech, kteří si chtějí ptáka koupit, aby absolvovali internetový kurz a složili závěrečnou zkoušku. Tyto zkoušky by se mohly mírně lišit podle hlavních typů ptáků, jako jsou papoušci a andulky, kanárci, zebřičky, majny a další pěvci. Další možností by bylo vyžadovat od prodejců ptáků, aby před realizací prodeje poskytli budoucím chovatelům ústně i písemně veškeré základní informace, které budou potřebovat, aby se o své nové zvíře mohli řádně starat.
Kromě toho se lidé mohou z ptáků těšit, aniž by je vlastnili. Pozorování ptáků je po celém světě stále populárnějším koníčkem a k jeho provozování se nám nabízejí tisíce ptačích druhů, aniž bychom jim museli čistit klece. Tato aktivita zaznamenala během koronavirových uzávěr boom a zdá se, že mnozí z nových – a často mladších – nadšenců už u ní zůstali.
Doufejme, že to bude pokračovat. Pozorovatelé ptáků stojí už dlouho v popředí snah o ochranu divoce žijících druhů a jejich biotopů. Zmenšující se populace divoce žijících ptáků dnes toto úsilí potřebuje více než kdy dříve.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The US retirement system is failing American workers. But after decades of pushing fake fixes – especially forcing people to work longer – US policymakers have an opportunity to make real progress in bolstering Americans' economic security in old age.
proposes a Grey New Deal that would boost economic security for all US workers in old age.
From a long list of criminal indictments to unfavorable voter demographics, there is plenty standing between presumptive GOP nominee Donald Trump and a second term in the White House. But a Trump victory in the November election remains a distinct possibility – and a cause for serious economic concern.
PRINCETON – Ptáky najdeme všude na světě a v mnoha různých prostředích, od tučňáků na Antarktidě až po holuby na Trafalgarském náměstí, od obyčejných vrabců na našich trávnících až po albatrosy, kteří tráví celé roky na moři, aniž se dotknou pevniny. Existuje více než 10 000 druhů ptáků a jejich celkový počet v divoké přírodě dosahuje mnoha miliard kusů. K tomu musíme přičíst desetimiliardy ptáků, které chováme na maso nebo na vajíčka, a ptáky chované jako domácí mazlíčky.
Téměř každému sedmému z více než 10 000 ptačích druhů dnes bohužel hrozí vyhynutí. I běžné druhy jsou na ústupu. Nedávná studie odhadla, že celková populace ptáků všeho druhu ve Spojených státech a v Kanadě se od roku 1970 snížila o 30%.
Je snadné jejich osud zlehčovat. Použití sousloví „ptačí mozek“ coby urážky naznačuje, že řada lidí nemá o ptačí inteligenci příliš vysoké mínění. To je však omyl. Práce Irene Pepperbergové s Alexem – papouškem šedým, který žil v letech 1976 až 2007 – ukázala, že pták si dokáže osvojit pojmy jako „barva“ a „tvar“. Pepperbergová ukázala Alexovi červenou kostku a červenou kouli a dotázala se: „Co mají společného?“ Na což Alex odpověděl, že barvu. Když mu Pepperbergová ukázala červenou kostku a žlutou kostku a položila mu stejnou otázku, Alex odpověděl: „Tvar.“
Papoušci přitom nejsou jedinými vysoce inteligentními ptáky. V roce 2002 se musela vrána novokaledonská jménem Betty popasovat s úkolem dostat z tuby kus masa. Ohnula tedy kousek drátku jako háček, který poté zapíchla do masa a vytáhla ho, čímž se stala nejen uživatelem nástroje, ale přímo jeho tvůrcem – do té doby se předpokládalo, že tato schopnost je vlastní pouze člověku. A jiné vrány novokaledonské nedávno prokázaly, že dokážou myšlenkově zvládnout třífázový úkol: sebrat krátký klacík, odnést ho za roh na místo, kde ho budou moci použít k vyproštění kamínku z tuby, a poté tento kamínek znovu přesunout za roh na třetí místo, kde jeho vhozením do další tuby uvolní dvířka a zajistí si žrádlo.
Holubi – na které obyvatelé měst často pohlížejí s opovržením – se zase dokážou naučit rozlišovat mezi díly Moneta a Picassa, a to i v případě, kdy se jim ukážou obrazy, které nikdy předtím neviděli. Zároveň dokázali přiřadit obrazy Cézanna a Renoira k obrazům Moneta, a naopak obrazy Braqua a Matisse k obrazům Picassa. Když se jim Monetovy obrazy ukázaly nohama vzhůru, nedokázali je holubi odlišit od kubistických maleb. Picasso prezentovaný obráceně však žádnou změnu neznamenal.
Ptáci jsou velmi oblíbenými domácími mazlíčky. Andulky vlnkované, které známe prostě jen jako „andulky“, byly poprvé dovezeny do Velké Británie z rodné Austrálie kolem roku 1840 a okamžitě se staly mezi lidmi hitem. Dnes patří mezi nejoblíbenější domácí mazlíčky na světě. V domácím zajetí se však chovají i stovky dalších druhů, například kanárci, papoušíci, zebřičky a řada méně známých ptáků.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Mnozí lidé, kteří si ptáky kupují „na hraní“, se k nim bohužel chovají jako k živým ozdobám a cení si jich spíš pro jejich peří či zpěv než pro jejich myšlení. Mají jen pramalou představu, jak inteligentní a složití jejich noví společníci ve skutečnosti jsou, a neznají ani základní zásady péče o ně. Například andulky jsou dlouhověké (v případě dobré péče se dožívají 10-15 let) a nesmírně společenské. Podobně jako psi vyžadují od svých majitelů obrovskou pozornost a projevy náklonnosti, přičemž je jim třeba dopřát i hračky a pobyt mimo klec, aby vydržely být spokojené i ve chvílích, kdy majitelé nejsou doma. Obvykle je však chovným ptákům umožněna mnohem menší interakce s majiteli než psům nebo kočkám. A protože jsou obvykle zavření v kleci, nemohou se k majitelům přiblížit ani ve chvílích, kdy stojí o jejich pozornost.
Stav, kdy některé druhy ptáků lze koupit v prodejně zvířat za pár dolarů, bez jakýchkoliv otázek a bez požadavku na předchozí výcvik, by společnost, které záleží na blahobytu zvířat, neměla tolerovat. Mnozí ptáci končí v „záchranných centrech“, čekají na adopci a často se uchylují ke škodlivým projevům typu vytrhávání peří, které pramení ze špatné péče.
Několik jednoduchých reforem by mohlo životy ptáků chovaných v zajetí zlepšit. Jedním z opatření by bylo žádat po lidech, kteří si chtějí ptáka koupit, aby absolvovali internetový kurz a složili závěrečnou zkoušku. Tyto zkoušky by se mohly mírně lišit podle hlavních typů ptáků, jako jsou papoušci a andulky, kanárci, zebřičky, majny a další pěvci. Další možností by bylo vyžadovat od prodejců ptáků, aby před realizací prodeje poskytli budoucím chovatelům ústně i písemně veškeré základní informace, které budou potřebovat, aby se o své nové zvíře mohli řádně starat.
Kromě toho se lidé mohou z ptáků těšit, aniž by je vlastnili. Pozorování ptáků je po celém světě stále populárnějším koníčkem a k jeho provozování se nám nabízejí tisíce ptačích druhů, aniž bychom jim museli čistit klece. Tato aktivita zaznamenala během koronavirových uzávěr boom a zdá se, že mnozí z nových – a často mladších – nadšenců už u ní zůstali.
Doufejme, že to bude pokračovat. Pozorovatelé ptáků stojí už dlouho v popředí snah o ochranu divoce žijících druhů a jejich biotopů. Zmenšující se populace divoce žijících ptáků dnes toto úsilí potřebuje více než kdy dříve.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka