Liu Lei/Getty Images

Reforma nebo rozvod v Evropě

NEW YORK – Tvrdit, že si eurozóna od krize z roku 2008 nevede dobře, je slabé slovo. Její členské země vykazují horší výsledky než členové Evropské unie stojící mimo eurozónu a mnohem horší výsledky než Spojené státy, které byly epicentrem krize.

Členové eurozóny, jimž se daří nejhůře, se utápějí v depresi nebo hluboké recesi; jejich stav – vzpomeňme na Řecko – je v mnoha ohledech horší než stav ekonomik, které ve 30. letech procházely velkou hospodářskou krizí. Členové eurozóny s nejlepší kondicí, jako je Německo, sice vypadají dobře, ale jen v porovnání s ostatními a jejich růstový model je zčásti založený na principu „ožebrač bližního svého“, kdy se úspěch dostavuje na úkor někdejších „partnerů“.

Tento stav se vysvětluje čtyřmi způsoby. Německo rádo dělá z oběti viníka, když poukazuje na řeckou rozmařilost a na dluhy a schodky jinde v Evropě. Tím však zapřahá vůz před koně: Španělsko a Irsko vykazovaly před eurokrizí přebytky a nízké poměry dluhu k HDP. Schodky a dluhy tedy způsobila krize, nikoliv naopak.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/OEf22TQ/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.