1

Proč neumíme zastavit obrnu?

BERN, LONDÝN, ŽENEVA – 24. říjen 2016 by měl být unikátní den v historii obrny. Pokud půjde vše podle plánu, bude to poslední Světový den obrny předtím, než se jí podaří vymýtit. Není ale čas na oslavy či vědomou nečinnost; i když víme, jak obrnu zlikvidovat, práci jsme ještě nedokončili.

Vezměme si toto: Světová zdravotnická organizace prohlásila v srpnu 2014 epidemii Eboly v západní Africe za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC); tento status odvolala v březnu 2016. V květnu 2014 prohlásila WHO šíření divokého viru obrny také za PHEIC; tento status je doposud aktivní, což vyvolává otázku, jestli světoví lídři dávají dostatečně pozor.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Měli by. Setrvání obrny na PHEIC ohrožuje úspěch Globální iniciativy na vymýcení obrny (GPEI), do které již svět od jejího založení v roce 1988 investoval 15 miliard dolarů, a které ohrožuje veřejné zdraví celosvětově.

Snaha GPEI o přerušení šíření viru obrny by v prvé řadě mohla propásnout poslední cílové datum; bohužel by to nebylo poprvé. K původnímu cílovému datu v roce 2000 byla incidence obrny snížena o více než 99%, z odhadovaných 350 000 případů v roce 1988. Od té doby se však přetrvává dlouhý a nezlomný “chvost“ infekce, především ve vzdálených, chudých regionech a konfliktních zónách. Snaha vyřešit tyto přetrvávající případy je namáhavá a zůstává nekompletní, navzdory statusu PHEIC.

Samozřejmě, nějaké úspěchy tu byly, jako například v Indii, která byla certifikována v roce 2014 jako země bez obrny, a v Nigérii, která přenos nemoci vymýtila ve stejném roce. Byly tu ale také prohry. V roce 2016 měla Nigérii najednou dva nové případy u dětí v oblasti, která byla čerstvě osvobozena od militantní skupiny Boko Haram.

Další dvě endemické země obrny, Afghánistán a Pákistán, propásly cíl jejího vymýcení v roce 2015 a za cenu 1,5 miliardy dolarů ho musí o rok prodloužit. Příčiny, proč obě země tento deadline minuly, budou vyžadovat řešení v podobě jemného a zkušeného politického jednání. Zahrnují totiž vnitřní konflikt, který znemožňuje pracovníkům veřejného zdravotnictví dostat se k dětem, opozici některých náboženských lídrů a nedůvěru veřejnosti ve vládu a mezinárodní iniciativy.

Vymýcení obrny je nákladné, ale trvalý boj s nemocí by stál o desítky miliard dolarů více. Politikům a zákonodárcům by se mělo připomenout, že svět bez obrny by byl globálně prospěšný, že vymýcení je zdaleka nejlepší obchod a že udržitelná finanční a politická podpora je pro úspěch GPEI nutná.

Je ale také důležité zajistit, aby cenné výhody a praktiky, které budou prostřednictvím GPEI s časem vytvořeny, nebudou po vymýcení obrny promarněny. Zahrnuje to chladící řetězce pro uchování vakcín při transportu vakcín z továren k pacientům; zavedené “imunizační dny“ a vyjednané “dny klidu“ v konfliktních zónách pro podání vakcín; trénovaný zdravotnický personál a systémy dohledu, laboratorní analýzy a rychlé odpovědi. Tyto prvky se prokázaly jako cenné při boji s dalšími chorobami: Nigérie byla schopná zastavit šíření Eboly při epidemii v západní Africe a to díky efektivnímu systému na sledování obrny.

Realita je však taková, že země budou schopny do svých zdravotních systému absorbovat výhody z GPEI jedině za podmínky, kdy budou finančně, ligisticky a politicky podporovány. Bude zapotřebí velké úsilí k transportu materiálu tam, kde je zapotřebí a ke koordinaci dohledu a laboratorních operací. To by nejen pozvedlo globální zdravotní bezpečnost a odolnost proti dalším epidemiím, ale také by to pomohlo dosáhnout Udržitelného rozvojového cíle OSN pro všeobecné pokrytí zdravotní péčí.

V širším pohledu je zkrátka třeba říct, že lekce, kterou nám dají GPEI a další snahy o vymýcení chorob, nesmí zůstat ladem. V roce 1980 se neštovice staly první lidskou chorobou, kterou se podařilo vymýtit a předcházely tomu neúspěšné kampaně proti měchovci, frambézii, žluté horečce a malárii. Mnoho lekcí, které byly již v 80 letech známé, však bylo bez odezvy příliš dlouho – například význam vypořádání se vzdálenými rezervoáry infekcí a udržování vysokých stupňů imunizace, aby tak zdravotní systémy nebyly zahlceny.

Komplexní soubor politického tlaku, motivů a aspirací určuje, jakou lekci si z historie vezmeme a jaké nové globální zdravotní cíle si sami vytyčíme. Světový den obrny je proto příležitostí pobídnout politiky k obnově jejich závazků k vymýcení obrny a k aplikaci lekcí z GPEI s cílem zlepšit zdraví na celém světě.

V boji proti obrně spoléhá svět převážně na štědrost Spojených států, Rotary International, Nadace Billa a Melindy Gatesových a evropské země jako je Německo, Norsko a Velká Británie (s dodatečnou politickou podporou od dalších, jako je třeba Monako). Další evropské země a Evropská komise samotná by měli na podporu snah o vymýcení chorob přispět větší mírou.

Fake news or real views Learn More

Zatímco členské státy G7 obnovily dříve v tomto roce na summitu v Japonsku jejich závazek k eliminaci obrny, následný summit G20 v čínském Hangzhou, kde byly zastoupeny dvě třetiny světové populace, se o tom ani nezmínil; stejně jako skupina G77 čítající 134 rozvojových zemí při svém posledním setkání.

To nestačí. Po letech snah je nyní jasné, že ukončit tuto situaci s obrnou může jedině silný, důsledný a celosvětový závazek k jejímu plnému vymýcení.