BERKELEY – Nedávno mi přišel e-mail, v němž se mě přítel Mark Thoma z Oregonské univerzity tázal, zda jsem si všiml zvýšeného počtu komentářů, které naznačují, že recese by byla prospěšnou a zdravou očistou ekonomiky (nebo něčím v tom smyslu). A skutečně jsem i já zaregistroval, že více komentátorů vyjadřuje názor, podle něhož představují „recese, jakkoliv jsou bolestné, nezbytný růstový impulz“. Poněkud mě to udivuje.
Komentátoři se samozřejmě vcelku běžně vyslovovali za „potřebnou“ recesi už před lety 2008-2010, kdy jedna velká recese udeřila. Já osobně jsem však předpokládal, že tyto argumenty jsou dávno mrtvé. Vždyť kdo by v roce 2019 mohl s vážnou tváří tvrdit, že recese a vysoká nezaměstnanost v podmínkách nízké inflace by byly k něčemu dobré?
Očividně jsem se mýlil. Zmíněná argumentace je typickým příkladem jevu, který nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugmanoznačuje za „zombie myšlenku…, která měla tváří v tvář důkazům či logice dávno uhynout, ale stále se belhá dopředu a žere lidem mozky“. Je zjevné, že ti, kdo vítají recesi, se nikdy nepodívali na data. Kdyby to udělali, pak by chápali, že přínosné strukturální změny v ekonomice nastávají během boomu, nikoliv během krize.
BERKELEY – Nedávno mi přišel e-mail, v němž se mě přítel Mark Thoma z Oregonské univerzity tázal, zda jsem si všiml zvýšeného počtu komentářů, které naznačují, že recese by byla prospěšnou a zdravou očistou ekonomiky (nebo něčím v tom smyslu). A skutečně jsem i já zaregistroval, že více komentátorů vyjadřuje názor, podle něhož představují „recese, jakkoliv jsou bolestné, nezbytný růstový impulz“. Poněkud mě to udivuje.
Komentátoři se samozřejmě vcelku běžně vyslovovali za „potřebnou“ recesi už před lety 2008-2010, kdy jedna velká recese udeřila. Já osobně jsem však předpokládal, že tyto argumenty jsou dávno mrtvé. Vždyť kdo by v roce 2019 mohl s vážnou tváří tvrdit, že recese a vysoká nezaměstnanost v podmínkách nízké inflace by byly k něčemu dobré?
Očividně jsem se mýlil. Zmíněná argumentace je typickým příkladem jevu, který nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugmanoznačuje za „zombie myšlenku…, která měla tváří v tvář důkazům či logice dávno uhynout, ale stále se belhá dopředu a žere lidem mozky“. Je zjevné, že ti, kdo vítají recesi, se nikdy nepodívali na data. Kdyby to udělali, pak by chápali, že přínosné strukturální změny v ekonomice nastávají během boomu, nikoliv během krize.