ISLÁMÁBÁD – V posledních letech se dostává mnoho pozornosti potřebě prosadit právo na vzdělání. Zajistit „inkluzivní a spravedlivě poskytované kvalitní vzdělání“ pro všechny je jedním ze 17 Cílů udržitelného rozvoje, na nichž se světoví lídři shodli v roce 2015. Splnění tohoto cíle do termínu pro dosažení CUR, tedy do roku 2030, bude však vyžadovat, abychom chytře využili omezených zdrojů.
Rozsah tohoto náročného úkolu je mimořádný. Například v Pákistánu podle odhadu nechodí do školy 22,8 milionu dětí, z nichž 78 % je ve věku 10-16 let. Ohromujících 44 % pákistánských dětí, které dokončí základní vzdělání, odchází a nepokračuje na střední školu.
Problém není v tom, že by děti nechtěly studovat. Jak poukazují UNICEF a UNESCO, problém do značné míry vytvářejí překážky na straně nabídky, od nedostatku škol, které by byly dostupné (ať už proto, že jsou přeplněné nebo příliš vzdálené), až po neslučitelnost obživy (například harmonogramu žní) s rozvrhem hodin ve škole.
ISLÁMÁBÁD – V posledních letech se dostává mnoho pozornosti potřebě prosadit právo na vzdělání. Zajistit „inkluzivní a spravedlivě poskytované kvalitní vzdělání“ pro všechny je jedním ze 17 Cílů udržitelného rozvoje, na nichž se světoví lídři shodli v roce 2015. Splnění tohoto cíle do termínu pro dosažení CUR, tedy do roku 2030, bude však vyžadovat, abychom chytře využili omezených zdrojů.
Rozsah tohoto náročného úkolu je mimořádný. Například v Pákistánu podle odhadu nechodí do školy 22,8 milionu dětí, z nichž 78 % je ve věku 10-16 let. Ohromujících 44 % pákistánských dětí, které dokončí základní vzdělání, odchází a nepokračuje na střední školu.
Problém není v tom, že by děti nechtěly studovat. Jak poukazují UNICEF a UNESCO, problém do značné míry vytvářejí překážky na straně nabídky, od nedostatku škol, které by byly dostupné (ať už proto, že jsou přeplněné nebo příliš vzdálené), až po neslučitelnost obživy (například harmonogramu žní) s rozvrhem hodin ve škole.