0

Konec malárie?

WASHINGTON, DC – Pro muže a ženy na frontové linii v bitvě proti malárii jsou novinky o vývoji vakcíny proti parazitovi vzrušující událostí. V roce 2013 nemoc zapříčinila 584 tisíc úmrtí, téměř 90 % z nich v subsaharské Africe; zhruba 78 % obětí jsou děti ve věku do pěti let. V 97 zemích, kde je endemická, rozvrací malárie ekonomickou produktivitu těch, kdo si to mohou nejméně dovolit: chudých lidí s omezeným přístupem k léčbě a pomoci.

V červenci regulatorní agentura Evropské unie pro humánní léčiva schválila používání RTS,S – vakcíny známé též pod obchodním názvem Mosquirix – u dětí ve věku od šesti týdnů do 17 měsíců. Světová zdravotnická obec si je už dlouho vědoma významu vakcíny pro odstraňování břemene malárie a očekává se, že Světová zdravotnická organizace v listopadu učiní prohlášení ohledně používání vakcíny Mosquirix v zemích, kde je nemoc endemická, zhruba 30 mučivých let od doby, kdy na ní výzkumníci farmaceutické společnosti GlaxoSmithKline (GSK) začali pracovat.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Schválení vakcíny je významný krok správným směrem v prevenci a zvládání malárie. Je také svědectvím neutuchající síly sociální dobročinnosti, partnerství a mezinárodní spolupráce. Stále však zůstává řada otázek ohledně nasazení vakcíny – a jejího začlenění do zdravotnických soustav v některých nejchudších zemích světa.

Zřejmě nejvýznamnější nejasností je cena. Mnozí z těch, kdo novou vakcínu nejnaléhavěji potřebují, jsou chudí. Teprve se uvidí, zda bude schůdná „spravedlivá cena,“ vzhledem k milionům dolarů investovaných do výzkumu a vývoje. GSK uvedla, že Mosquirix nabídne „neziskově,“ přesto farmaceutická společnost bude muset pokrýt vynaložené náklady.

A kdo bude vakcínu vlastně platit? Řada afrických vlád v minulosti projevila ochotu investovat do infrastruktury veřejného zdravotnictví, avšak politický příklon k vakcíně by mohl znamenat úbytek prostředků na další důležit�� nástroje, mimo jiné rychlé diagnostické sady, laciné léky, bezpečné insekticidy a moskytiéry s dlouhým insekticidním účinkem.

V boji proti malárii s veřejným sektorem spolupracují mezinárodní nevládní organizace a soukromé nadace, které zajišťují finanční prostředky a poutají k tématu pozornost. Žádat od nich, aby vakcínu platily, by mohlo být přespříliš.

Další otázky se týkají schopnosti některých zemí vakcínu distribuovat a nejistoty, jak se osvědčí v podmínkách reálného světa. Testování Mosquirixu například nezohlednilo možnost, že u očkovaných dětí budou rodiče kvůli falešnému pocitu jistoty a bezpečí zanedbávat používání moskytiér napuštěných insekticidy.

Pro zachování účinnosti vakcíny je navíc po třech prvotních dávkách nutné aplikovat posilující přeočkování. Bez něj účinnost klesá na úrovně, které nechrání. Budou vlády skutečně ochotné zaplatit za takový postup miliony dolarů?

Konečně, v subsaharské Africe dnes řada rodičů nenechává děti imunizovat, z mnoha důvodů včetně nedůvěry ve zdravotníky a neznalosti. Vakcína proti obrně se v Nigérii prosazovala velmi těžko a novou vakcínu proti malárii možná čeká podobný osud. Vlády si budou muset rozmyslet, jestli její používání prohlásí za povinné, anebo poskytnou určité pobídky pro ty, kdo se rozhodnou děti očkovat.

Schválení Mosquirixu otevírá novou, slibnou etapu boje proti malárii. Vážných výzev ale zůstává hojně. K jejich vyřešení musí africké země vytvořit, rozvíjet a podporovat domácí výzkumné kapacity a štíhlejší modely poskytování péče. Důležitou prioritou se musí stát také výzkum a investice v oblasti materiální a sociální infrastruktury.

Fake news or real views Learn More

Než jste přečetli tento článek, na malárii zemřelo pět dětí. Za deset let by tento statistický údaj mohl být díky Mosquirixu jen nepříjemnou vzpomínkou. Přinejmenším má svět v boji za snížení počtu obětí této choroby novou zbraň.

Z angličtiny přeložil David Daduč