2

Zdravotnická revoluce na Blízkém východě

KÁHIRA – Během nedávné cesty do Jordánska a Egypta v rámci obchodní mise pod vedením amerického ministerstva obchodu mě ohromil potenciál tohoto regionu stát se významným centrem nejmodernější medicíny. Při správné kombinaci politik a dostatku politické vůle by se Blízký východ mohl stát důležitou součástí světového zdravotnického výzkumu. Zejména může sehrát klíčovou roli v oblasti farmaceutických klinických zkoušek zaměřených na zkoumání vlivu oblasti původu pacientových předků na bezpečnost, účinnost a efektivnost léčebných postupů.

S rozšiřováním našich poznatků o genetice začíná být zřejmé, že původ našich předků hraje stěžejní roli při stanovování účinnosti některých léků. Studie například ukázaly, že pacienti evropského původu lépe reagují na betablokátory a inhibitory ACE než lidé s kořeny v Africe. Také při volbě optimální medikace proti hypertenzi a kardiovaskulárním onemocněním se často zohledňuje, ze kterého světadílu pacient pochází.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Dalším příkladem je antikoagulant warfarin. Výzkumy se zjistilo, že pacienti afrického původu vyžadují vyšší dávky než lidé původem z Evropy; pacientům asijského původu stačí dávky nižší. Studie tacrolimu, léku používaného k prevenci odmítnutí orgánu po transplantaci, zase naznačují, že afroameričtí pacienti potřebují vyšší dávky než jejich bělošské protějšky.

Genetický výzkum rozšířil také naše chápání nemocí. Například výzkum provedený americkou Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) zjistil, že epidermolysis bullosa neboli nemoc motýlích křídel má u pacientů z Blízkého východu odlišný genetický podpis než u pacientů z jiných koutů světa.

S rostoucím pochopením nemocí je zapotřebí další výzkum, který stanoví účinnost důmyslných nových léků u specifických populací pacientů z celého světa. V některých regionech už takové zkoumání probíhá. V Asii založila Organizace lidského genomu (HGO) Iniciativu za genomiku panasijské populace, která zkoumá genetickou rozmanitost a vyhodnocuje odchylky v reakci na léčiva napříč regionem. V Mexiku zase Institut za genomickou medicínu mapuje genotypy veškerého obyvatelstva v zemi.

Zorganizování podobných aktivit na Blízkém východě si vyžádá spolupráci farmaceutických společností, akademických institucí, neziskových organizací, vlád a poskytovatelů zdravotní péče. Organizace, jako jsou USAID nebo Centrum amerického námořnictva pro lékařský výzkum, které už v regionu provádějí klinický výzkum, by se mohly stát hodnotnými partnery při koordinaci a řízení klinických zkoušek.

Prvním krokem, jejž může Blízký východ učinit, je harmonizovat regulace v celém regionu, kdy se země dohodnou na parametrech testování bezpečnosti a účinnosti léčiv na místní populaci. Klinická aktivita se na celém Blízkém východě zvyšuje a zdravotnický ekosystém potřebný k podpoře výzkumu získává na velikosti i vyspělosti. V případě nových terapií se však regulační orgány v regionu obvykle řídí rozhodnutími amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Evropské agentury pro léčiva (EMA), aniž by rozsáhle zkoumaly bezpečnost a účinnost léčiv na místní pacienty.

Schvalování musí probíhat na národní úrovni, avšak regionální vedení bude nezbytné. Například Jordánsko má vyspělý zdravotnický systém a prosperující sektor lékařské turistiky. Zároveň je to dějiště rostoucího počtu klinických zkoušek. Jako takové má dobrou pozici k tomu, aby určovalo standardy výzkumu vyžadované pro stanovení bezpečnosti a účinnosti léčiv na pacientech blízkovýchodního původu.

Je důležité jednat rychle. Incidence chronických onemocnění na celém Blízkém východě rychle stoupá. Podle Mezinárodní federace diabetu se míry výskytu diabetu na Blízkém východě a v severní Africe zvýší do roku 2035 o 96,2%, přičemž nejvyšší tempa růstu se předpovídají ve Spojených arabských emirátech, Ománu a Kataru. Světová zdravotnická organizace zase odhaduje, že více než čtvrtina dospělých Egypťanů trpí hypertenzí a kardiovaskulární onemocnění jsou příčinou 35% všech úmrtí v Jordánsku. Vývoj nových a účinnějších terapií bude pro řešení těchto problémů klíčový, než se náklady na zdravotní péči vymknou kontrole.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Blízký východ nejvíce proslul svými historickými památkami, politickou nestabilitou a bohatými přírodními zdroji. Pokud však rozvine svou schopnost dělat lékařské pokroky, mohl by se tento region stát světovým lídrem v prohlubování našeho chápání vlivu genetiky na bezpečnost a účinnost léčebných postupů.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.