4

Evropská vzdělávací evoluce

DUBLIN – Evropa se potýká s obrovskými problémy – příliš velkými na to, aby je dokázala vyřešit kterákoliv jediná země. Tváří v tvář hospodářské krizi, rozsáhlé nezaměstnanosti a rostoucí konkurenci ze strany rozvojových zemí se Evropa musí přizpůsobit technologickým pokrokům a novým modelům práce – a to vše ve chvíli, kdy stárnoucí populace stále více napíná vyčerpané veřejné rozpočty. V tomto křehkém kontextu se Evropská unie musí zaměřit na vzdělání, aby podpořila talent a potenciál svých národů, a tím podnítila hospodářské a sociální zotavení.

Vzdělání je klíčem nejen k lepším pracovním místům a silnějšímu růstu HDP, ale i ke kulturnímu, politickému a společenskému rozvoji, který je potřebný k tomu, aby občané byli všestranní a měli dostatečné schopnosti stát se lídry na místní, státní i mezinárodní úrovni. Zaměří-li se vedoucí představitelé EU na správnou politiku, mohou zajistit, aby získané vzdělání umožnilo Evropanům být kultivovanými globálními občany a silnými ekonomickými aktéry.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Je dobré, že si evropští představitelé zjevně uvědomují hodnotu znalostí a jejich získávání. Při alokaci zdrojů v evropském rozpočtu pro roky 2014-2020 se vlády členských zemí EU moudře rozhodly zvýšit prostředky na vzdělání a výzkum – byly to jediné oblasti, v nichž to učinily. Tento závazek zabezpečit finance na vzdělání a výzkum by se měl odrazit na všech úrovních politického procesu.

Má-li navíc transformace Evropy v centrum zodpovědných inovací a eticky zdravé produkce získat dostatečnou dynamiku, musí politici zajistit, aby instituce vyššího vzdělávání vybavily studenty špičkovými vědomostmi a vysokou mírou flexibilních schopností zakotvených ve společných hodnotách. To znamená vyvinout diferencované vzdělávací soustavy sahající od učňovských škol až po doktorandské programy a poskytující studentům přístup k mezinárodním zkušenostem, které jim mohou zajistit příležitosti i za státními hranicemi.

Například program Erasmus, který umožňuje vysokoškolákům studovat nebo pracovat v rámci svého studia v zahraničí, rozšiřuje obzory účastníků a zvyšuje jejich ochotu a schopnost jít za pracovním místem. Takové programy rovněž obohacují místní studenty a poskytují profesorům cenné poznatky o jiných tradicích vysokého školství.

Vedoucí představitelé EU si navíc musí uvědomit, že vysoce kvalitní výuka je pro univerzity stejně klíčová jako například průkopnický výzkum. Dnes se sice všichni shodnou, že vědci potřebují rozsáhlý výcvik, ale zároveň převažuje předpoklad, že se skvělí učitelé takovými rodí a že se skvělá výuka jaksi sama o sobě přihodí – takový názor je překážkou vzdělávání na všech úrovních.

Zlepšení kvality výuky v oblasti vyššího vzdělávání představuje těžiště první zprávy Vysoké skupiny EU pro modernizaci vyššího vzdělávání (jejíž jsem prezidentkou), vypracované pro Evropskou komisi. Mezi šestnácti doporučeními zprávy je mimo jiné rozvoj kvalitní výuky prostřednictvím povinného kontinuálního profesního výcviku a uznávání a odměňování úspěchů. Tento přístup by poskytl vzdělavatelům potřebnou kvalifikaci a motivaci k tomu, aby zajišťovali takový typ vzdělání, jaký Evropa potřebuje.

Další klíčová otázka – a je to i téma příští zprávy skupiny – se týká nových způsobů zajišťování vzdělání, jako jsou Hromadné otevřené onlinové kurzy (MOOC). Někteří lidé dokonce tvrdí, že se schyluje k revoluci ve způsobu vzniku a přenosu znalostí a informací.

Tyto nové formy poskytování sice bezpochyby transformují vzdělávání, zejména vyšší, avšak současné dění lze možná označit spíše za evoluci než za revoluci. MOOC a další inovace jinými slovy nezpůsobí konec „kamenného“ vzdělávání, ale spíše podnítí posun k takzvanému „klikacímu“ vzdělávání. To naznačuje, že mezi doporučení skupiny pro tuto oblast budou mimo jiné doplňkové zkvalitňování stávajících formálních i neformálních systémů, ale i mechanismy obnovy celoživotního učení v oblasti vyššího vzdělávání.

Studentům se musí včas položit základy úspěchu, které začínají předprimárním a primárním vzděláváním. A politici si musí uvědomit riziko spojené s přetrváváním digitální propasti, která upřednostňuje ty, kdo již mají v této oblasti výhodu. Studie například ukazují, že drtivá většina účastníků MOOC – které sklidily chválu za údajnou dostupnost – již má kvalifikaci v podobě vyššího vzdělání. Vedoucí evropští představitelé musí pracovat na zajištění, aby se tyto nové způsoby poskytování vzdělání přetavily v lepší příležitosti pro širší okruh lidí.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Vzhledem k tempu a rozsahu technologického pokroku je prakticky nemožné předpovídat bezprostředně se blížící vývoj i jeho dopad na vzdělání. Bez ohledu na to, jaké nové technologie se v budoucnu objeví, však budou základem vzdělání i nadále učitelé a studenti. Poskytnutí nástrojů a příležitostí, které podpoří další vývoj rolí obou těchto skupin, je nezbytné pro vytvoření pracovní síly schopné adaptovat se na měnící se podmínky. Taková je skutečná výzva, které Evropa čelí.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.