LONDÝN – Delegáti z více než 190 zemí světa se nedávno sešli v Lisabonu na konferenci OSN o oceánu, která byla nejvýznamnější letošní událostí na toto téma. Generální tajemník OSN António Guterres na úvod setkání naléhavě vyzval vlády, aby „zvýšily laťku svých ambicí v oblasti záchrany zdraví oceánů“.
Vlády se musí touto prosbou řídit. Klimatické změny se staly trvalým faktorem znehodnocování oceánů. Stoupající hladiny moří, rozpad korálových útesů a stále extrémnější meteorologické jevy u pobřeží věstí ekosystému, který pokrývá téměř tři čtvrtiny naší planety, chmurnou budoucnost.
Pokud však bylo v Lisabonu něco zjevného, pak to byla skutečnost, že stále větší počet vlád – od Fidži po Spojené státy – začíná vyvíjet tlak na sektor, který se opírá výlučně o nejšpinavější a nejvíce znečišťující fosilní paliva: na mezinárodní lodní dopravu. Marshallovy ostrovy, USA, Keňa a Dánsko vyzvaly k okamžité akci s cílem dosáhnout do roku 2050 lodní dopravy s nulovými emisemi, zatímco generální tajemník OSN naléhal na zástupce sektoru, aby „předložili věrohodné plány“, jak tohoto cíle dosáhnout.
Lodní doprava je u většiny zboží nejefektivnějším způsobem přepravy, přičemž se tímto způsobem každoročně přesouvá přibližně 80% veškerých obchodovaných produktů. Tak to musí zůstat. Zároveň však globální lodní doprava emituje více než miliardu tun oxidu uhličitého ročně, což se rovná emisím 243 uhelných elektráren. Poslední projekce přitom ukazují, že tento problém by se mohl ještě zhoršit, protože pokud nezačneme jednat, emise z lodní dopravy dosáhnou do roku 2050 hodnoty 90-130% úrovně z roku 2008.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) coby specializovaná agentura OSN, která reguluje námořní dopravu, musí hrát při snižování emisí z lodní dopravy a zlepšování energetické účinnosti v sektoru klíčovou roli. V současnosti IMO reviduje svou klimatickou strategii z roku 2018, která si klade za cíl snížit emise z lodní dopravy nejméně o 50% do poloviny století. Povzbudivé je, že stále větší počet členských států IMO upřednostňuje sladění cílů tohoto sektoru s cílem dosažení nulových emisí do roku 2050, jak ho v roce 2015 stanovila pařížská klimatická dohoda. Spojené státy, Velká Británie a dvanáctka dalších zemí přišly s tímto tématem na loňské konferenci OSN o změně klimatu (COP26) v Glasgowě, a upřely tím na lodní dopravu větší globální pozornost než kdykoliv dříve – přinejmenším v rámci klimatických summitů OSN.
Stanovení vzdálené lhůty pro dekarbonizaci však nestačí s ohledem na opakovaná varování klimatologů, že globální oteplení dosáhne při současném vývoji hodnoty 1,5° Celsia oproti předindustriální úrovni už do roku 2037 – nikoliv 2050. IMO musí naslouchat vědcům a usilovat během současných jednání o zajištění takové dohody členských států, která eliminuje emise z lodní dopravy výrazně dříve než v polovině století.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Kromě toho je zapotřebí, aby si země vytyčily postupně se zvyšující cíle snižování emisí v klíčových ekonomických sektorech, přičemž po nejskromnějších cílech stanovených už na rok 2025 by měly následovat ambicióznější mety pro roky 2030 a 2040. Výzkumníci například navrhli omezení emisí z lodní dopravy nejméně o 34% do roku 2030 s cílem dosáhnout nuly do roku 2050.
Konkrétní a postupná cesta k dekarbonizaci na globální úrovni podnítí země, aby krok za krokem odkláněli tento sektor od uhlovodíků směrem k čistým a trvale udržitelným palivům. Evropská unie už na tuto cestu nastoupila, když navrhla začlenění emisí z lodní dopravy do svého uhlíkového trhu a stanovení cílů trvalé udržitelnosti pro mořská paliva.
Skutečně ambiciózní klimatická strategie IMO by mohla do lodního průmyslu vnést vlnu zelených inovací. Firmy by musely investovat své mnohamiliardové zisky do vývoje a používání čistých paliv, jako jsou zelený vodík, zelený čpavek nebo bateriové technologie, a nahrazovat své flotily na fosilní paliva plavidly s nulovými emisemi. Současně by měly zlepšovat energetickou a provozní účinnost flotil, což je jeden z nejrychlejších způsobů, jak snížit znečišťování klimatu lodní dopravou.
Pro mnoho lidí z celého světa je otázka, zda si mezinárodní společenství stanoví jasné cíle v podobě čisté lodní dopravy a dokáže omezit globální oteplování na 1,5°C, nikoliv na 2°C nebo ještě více, existenční záležitostí. Malé ostrovní státy, které se už dnes ocitají na frontové linii klimatické krize, jsou vzestupem globální teploty nad tyto úrovně nejohroženější, jak zdůraznila nedávná zpráva mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu. Omezení globálního oteplování na 1,5°C namísto 2°C může snížit vzestup mořské hladiny v tomto století o deset centimetrů – což znamená, že o deset milionů méně lidí bude ohroženo možným zaplavením pobřeží.
V deklaraci konference OSN o oceánu se konstatovalo, že IMO musí naléhavě sladit své klimatické ambice s cíli pro globální oteplování danými pařížskou dohodou a stanovit si „zřetelné prozatímní cíle“, aby mohla „co možná nejdříve“ začít snižovat emise skleníkových plynů v lodní dopravě. Takový krok je vítaný, byť velmi opožděný. Vlády a rejdařské firmy spolupracující s IMO nyní musí přetavit tyto ambice v pevné cíle a konkrétní opatření.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Although Tesla appears to be wildly overvalued compared to rival automakers, its shareholders are betting that they can sell their holdings to a greater fool in the near future, and Elon Musk is eagerly indulging their speculative exuberance. None of it bodes well for company’s workers, suppliers, and other customers.
worries that the first mover in electric vehicles is increasingly running on bucket-shop hype.
While scandals, culture wars, and threats to democracy dominate the headlines, the biggest issues in this super election year ultimately concern economic policies. After all, the rise of anti-democratic populist authoritarianism is itself the legacy of a misbegotten economic ideology.
considers what 40 years of anti-government, low-tax, deregulatory advocacy have wrought around the world.
LONDÝN – Delegáti z více než 190 zemí světa se nedávno sešli v Lisabonu na konferenci OSN o oceánu, která byla nejvýznamnější letošní událostí na toto téma. Generální tajemník OSN António Guterres na úvod setkání naléhavě vyzval vlády, aby „zvýšily laťku svých ambicí v oblasti záchrany zdraví oceánů“.
Vlády se musí touto prosbou řídit. Klimatické změny se staly trvalým faktorem znehodnocování oceánů. Stoupající hladiny moří, rozpad korálových útesů a stále extrémnější meteorologické jevy u pobřeží věstí ekosystému, který pokrývá téměř tři čtvrtiny naší planety, chmurnou budoucnost.
Pokud však bylo v Lisabonu něco zjevného, pak to byla skutečnost, že stále větší počet vlád – od Fidži po Spojené státy – začíná vyvíjet tlak na sektor, který se opírá výlučně o nejšpinavější a nejvíce znečišťující fosilní paliva: na mezinárodní lodní dopravu. Marshallovy ostrovy, USA, Keňa a Dánsko vyzvaly k okamžité akci s cílem dosáhnout do roku 2050 lodní dopravy s nulovými emisemi, zatímco generální tajemník OSN naléhal na zástupce sektoru, aby „předložili věrohodné plány“, jak tohoto cíle dosáhnout.
Lodní doprava je u většiny zboží nejefektivnějším způsobem přepravy, přičemž se tímto způsobem každoročně přesouvá přibližně 80% veškerých obchodovaných produktů. Tak to musí zůstat. Zároveň však globální lodní doprava emituje více než miliardu tun oxidu uhličitého ročně, což se rovná emisím 243 uhelných elektráren. Poslední projekce přitom ukazují, že tento problém by se mohl ještě zhoršit, protože pokud nezačneme jednat, emise z lodní dopravy dosáhnou do roku 2050 hodnoty 90-130% úrovně z roku 2008.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) coby specializovaná agentura OSN, která reguluje námořní dopravu, musí hrát při snižování emisí z lodní dopravy a zlepšování energetické účinnosti v sektoru klíčovou roli. V současnosti IMO reviduje svou klimatickou strategii z roku 2018, která si klade za cíl snížit emise z lodní dopravy nejméně o 50% do poloviny století. Povzbudivé je, že stále větší počet členských států IMO upřednostňuje sladění cílů tohoto sektoru s cílem dosažení nulových emisí do roku 2050, jak ho v roce 2015 stanovila pařížská klimatická dohoda. Spojené státy, Velká Británie a dvanáctka dalších zemí přišly s tímto tématem na loňské konferenci OSN o změně klimatu (COP26) v Glasgowě, a upřely tím na lodní dopravu větší globální pozornost než kdykoliv dříve – přinejmenším v rámci klimatických summitů OSN.
Stanovení vzdálené lhůty pro dekarbonizaci však nestačí s ohledem na opakovaná varování klimatologů, že globální oteplení dosáhne při současném vývoji hodnoty 1,5° Celsia oproti předindustriální úrovni už do roku 2037 – nikoliv 2050. IMO musí naslouchat vědcům a usilovat během současných jednání o zajištění takové dohody členských států, která eliminuje emise z lodní dopravy výrazně dříve než v polovině století.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Kromě toho je zapotřebí, aby si země vytyčily postupně se zvyšující cíle snižování emisí v klíčových ekonomických sektorech, přičemž po nejskromnějších cílech stanovených už na rok 2025 by měly následovat ambicióznější mety pro roky 2030 a 2040. Výzkumníci například navrhli omezení emisí z lodní dopravy nejméně o 34% do roku 2030 s cílem dosáhnout nuly do roku 2050.
Konkrétní a postupná cesta k dekarbonizaci na globální úrovni podnítí země, aby krok za krokem odkláněli tento sektor od uhlovodíků směrem k čistým a trvale udržitelným palivům. Evropská unie už na tuto cestu nastoupila, když navrhla začlenění emisí z lodní dopravy do svého uhlíkového trhu a stanovení cílů trvalé udržitelnosti pro mořská paliva.
Skutečně ambiciózní klimatická strategie IMO by mohla do lodního průmyslu vnést vlnu zelených inovací. Firmy by musely investovat své mnohamiliardové zisky do vývoje a používání čistých paliv, jako jsou zelený vodík, zelený čpavek nebo bateriové technologie, a nahrazovat své flotily na fosilní paliva plavidly s nulovými emisemi. Současně by měly zlepšovat energetickou a provozní účinnost flotil, což je jeden z nejrychlejších způsobů, jak snížit znečišťování klimatu lodní dopravou.
Pro mnoho lidí z celého světa je otázka, zda si mezinárodní společenství stanoví jasné cíle v podobě čisté lodní dopravy a dokáže omezit globální oteplování na 1,5°C, nikoliv na 2°C nebo ještě více, existenční záležitostí. Malé ostrovní státy, které se už dnes ocitají na frontové linii klimatické krize, jsou vzestupem globální teploty nad tyto úrovně nejohroženější, jak zdůraznila nedávná zpráva mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu. Omezení globálního oteplování na 1,5°C namísto 2°C může snížit vzestup mořské hladiny v tomto století o deset centimetrů – což znamená, že o deset milionů méně lidí bude ohroženo možným zaplavením pobřeží.
V deklaraci konference OSN o oceánu se konstatovalo, že IMO musí naléhavě sladit své klimatické ambice s cíli pro globální oteplování danými pařížskou dohodou a stanovit si „zřetelné prozatímní cíle“, aby mohla „co možná nejdříve“ začít snižovat emise skleníkových plynů v lodní dopravě. Takový krok je vítaný, byť velmi opožděný. Vlády a rejdařské firmy spolupracující s IMO nyní musí přetavit tyto ambice v pevné cíle a konkrétní opatření.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka