Paul Lachine

Nevědomost a dnešek

NEW YORK – Nevědomost je podle Platona příčinou všeho zla a tentýž filozof formuloval slavnou a dodnes platnou definici jejího opaku, tedy vědomosti. Podle Platona je vědomost „ospravedlnitelnou pravdivou vírou“. Tato definice stojí za úvahu i dnes, kdy se zamýšlíme nad riziky nevědomosti v jednadvacátém století.

Platon se domníval, že abychom něco „věděli“, musí být splněny tři podmínky: dotyčná představa musí být skutečně pravdivá, musíme jí věřit (pokud totiž nevěříme, že je něco pravda, můžeme těžko tvrdit, že to víme) a také, což je nejošidnější, musí být ospravedlnitelná – to znamená, že musí existovat důvody, proč v pravdivost dané představy věříme.

Zamysleme se nad něčím, o čem si všichni myslíme, že to víme: zeměkoule je (přibližně) kulatá. Pokud jde o astronomická fakta, je takové tvrzení pravdivé – zčásti i proto, že jsme vyslali na oběžnou dráhu umělé družice a viděli, že naše planeta je skutečně zakulacená. Většina z nás (s výjimkou hrstky pomatenců domnívajících se, že Země je placatá) zároveň věří, že tomu tak je.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/a9xCcvH/cs;