0

Zdravotničtí inovátoři rozvojového světa

DHÁKA – Žijeme ve věku tragických zdravotních paradoxů. Masivní imunizační kampaně eliminovaly některé choroby, ale děti v zemích, jako je Haiti či Bangladéš nadále umírají na snadno léčitelné choroby způsobené běžnými patogeny. Globalizace pozdvihla mnoho lidí z extrémní chudoby, ale nechala je napospas neinfekčním chorobám postindustriální doby – od diabetu po onemocnění srdce – v zemích, které nemají zdroje na to, aby se s nimi vypořádali.

Tyto paradoxy podtrhuje ještě další věc: drtivá většina zdravotního výzkumu probíhá v bohatých ekonomikách, zatímco drtivá většina zátěže na globální zdraví připadá na nízko a středně příjmové země. Tato alokace zdrojů je hrubě neefektivní – a dokonce i nemorální – což zpomaluje vývoj zdravotních řešení pro ty, kdo ho potřebují nejvíce.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Buďme si jistí, že řešit první generaci globálních rozvojových cílů bylo možné, a to prostřednictvím přímých převodů kapitálu a řešení od bohatých zemí směrem k těm chudým. Příklady zahrnují programy na posílení základní školní docházky a v sektoru veřejného zdraví také masivní imunizační kampaně.

Ale nová generace rozvojových problémů, od kvality vzdělání až po dětská úmrtí na léčitelné choroby, na vyřešení jednoduchá nebude. Vyžaduje dlouhodobé budování kapacit a převod znalostí z bohatých zemí do těch chudých, které tím získají mnohem více možností v rozvojových otázkách.

Jinými slovy by se soustředění globálních strategií a investic ve veřejném zdraví mělo posunout směrem ke snižování strukturálních nerovností mezi bohatými a chudými zeměmi, s ohledem na jejich kapacitu v lékařském výzkumu a jeho implementaci ve veřejném zdravotnictví. Tato mise, která by podle mě měla být hlavním cílem globálních snah dneška ve veřejném zdravotnictví, by znamenala centrální roli institucí jako je Mezinárodní centrum pro výzkum průjmových onemocnění (icddr,b) v bangladéšském Dháka, kde pracuji jako vědec.  

V současné chvíli zahrnuje většina globálních aktivit ve veřejném zdravotnictví vědce z rozvinutých zemí, kteří vedou v rozvojových zemích místní týmy. Ačkoliv je to lepší než vnucovat rozvojovému světu hotová řešení, jako se to dělo během studené války, není to dobré dost. Lékařský výzkum a implementace politických řešení v rozvojovém světě musí být prováděny výzkumníky a specialisty z nízko a středně příjmových zemí – lidmi, kteří mohou kombinovat nejmodernější vědeckou expertízu s detailním porozuměním lokálnímu kontextu.

Hodnota inovace z rozvojové země se již mockrát prokázala. Během posledních 15 let přispěly vědecké inovace, vedené rozvojovými zeměmi, významně k pokroku v Rozvojových cílech tisíciletí (MDGs) OSN, zejména těch se vztahem ke globálnímu zdraví.

Jen přispění samotné icddr.b dostatečně ukazuje hodnotu zdravotních inovací vznikajících v rozvojových zemích. Výzkumníci z institutu uskutečňují inovativní a komplexní vědu, od klasických klinických testů a epidemiologických studií, až po test změn chování zaměřené na snížení šíření infekčních chorob – to vše s pozoruhodnými výsledky.

Ikonickým příkladem práce icddr.b je oral rehydration solution (ORS), jednoduchý vyvážený roztok cukrů a solí podávaný orálně lidem, kteří trpí průjmovým onemocněním jako třeba cholerou. Tento roztok, v jehož vývoji hrálo icddr.b klíčovou roli, zamezil od 60. let dvacátého století celosvětově odhadem 40 milionům úmrtí a byl označen jako jeden z nejdůležitějších lékařských objevů dvacátého století.

V nedávné době jsem se svým týmem vyvinul nový, nízkonákladový systém pro dodávku “bubble CPAP” (trvalý pozitivní tlak dýchacích cest), který udržuje tok vzduchu během procesu léčby závažného zápalu plic. Trevor Duke, ředitel Centra pro mezinárodní zdraví dítěte při Royal Children’s Hospital na univerzitě v Melbourne, se na projektu také podílel.

Naše verze bubble CPAP, která používá levné a snadno dostupné materiály jako jsou plastové trubičky a lahve od šampónu, se v testech ukázala jako efektivnější než standardní low-flow kyslíková terapie doporučovaná Světovou zdravotnickou organizací. Po testech zavedla nemocnice v Dháce novou nízkonákladovou bubble CPAP, namísto zmiňované doporučované terapie WHO, jako součást standardní léčby dětí se zápalem plic. Od té doby klesla úmrtnost pacientů léčených metodou bubble CPAP z 21% na pouhých 6%.

Tyto pozoruhodné úspěchy jsou způsobeny skutečností, že výzkumníci icddr.b – z nichž většina jsou Bangladéšané, kteří studovali v zahraničí – jsou velmi dobře obeznámeni s problémy, kterým čelí. Rozumějí tomu, co to znamená čelit zásadním – a do určité míry nepřekonatelným – omezením v otázce zdrojů.

Patnáctiletá zkušenost s MDG jasně ukázala neoddiskutovatelný potenciál inovací z rozvojových zemí ke zlepšení veřejného zdraví. Zdá se, že si tuto lekci naštěstí světoví lídři vzali k srdci: Udržitelné rozvojové cíle – ambiciózní rozvojová agenda pro roce 2015, která byla přijata OSN minulé září – jsou založené na myšlence lokálního vlastnictví.

Nicméně navzdory hlasité podpoře pro místně vedený výzkum a rozvoj zůstávají pro inovace rozvojovými zeměmi stále v cestě vážná omezení – a musí být rychle odstraněna. Nepřekvapivě je nejtěsnějším omezením nedostatek zdrojů, jak lidských, tak těch finančních. K jeho zmírnění musí rozvinuté a rozvojové země pracovat dohromady, aby zajistily adekvátní investice ke spolehlivé a udržitelné podpoře lokálních iniciativ.

Fake news or real views Learn More

S adekvátní podporou od místních a mezinárodních finančních mechanismů by se v chudých zemních mohlo vynořit a vzkvétat více mezinárodních center jako je icddr.b. Díky zlepšení sdílení znalostí a přenosu technologií by tato centra mohla zlepšit spolupráci mezi rozvojovými zeměmi a pomoci nám konečně překonat nepolevující a tragické rozdíly, které sužují globální zdraví.

Zdravotní inovace vyvinuté v nejchudších zemích světa prošly testem škálovatelnosti a použitelnosti v místech, která je potřebují nejvíce. S tím, že většina světové populace žije v prostředí náročném na zdroje, musíme uznat úsilí (a investovat do něj) těch, kteří posunují hranice lékařské vědy v rozvojovém světě.