4

Naděje pro globální zdraví v roce 2017

HONGKONG – Při zpětném ohlédnutí za rokem 2016 se zdá, že není mnoho co slavit. Pokud jde o globální zdraví samotné, jako by byl loňský rok jednou velkou nepolevující tragédií. Vedle zpráv o bombardování nemocnic v konfliktních zónách se jako sílící hrozba objevil i virus zika. Kromě toho zde bylo rozšíření mikrobů rezistentních na antibiotika neboli „superbakterií“, pokračující nástup žluté zimnice nebo opětovný výskyt obrny v Nigérii, která byla předtím vyhlášena za stát bez obrny. Naděje na vakcínu proti respiračnímu syncytiálnímu viru pohasly. A v Evropě se zvýšil počet úmrtí spojených s nadměrnou konzumací alkoholu.

Mezi všemi těmito špatnými zprávami je však pohřbeno i několik inspirativních událostí, k nimž loni v oblasti globálního zdraví došlo.

První událost se odehrála v Tanzanii a Mosambiku, kde se podařilo zapojit africké krysy obrovské, které belgická nevládní organizace APOPO dříve cvičila k detekci nášlapných min, do pomoci v boji proti tuberkulóze. Krysy procházejí důkladným výcvikovým procesem, v jehož rámci se seznamují s různými stimuly, ukazuje se jim, jak mají reagovat na lidi, a učí se detekovat TBC ve vzorcích sputa (hlenu vykašlávaného z dolních cest dýchacích). Krysy dokážou TBC detekovat s téměř stoprocentní přesností, avšak nedokážou rozlišovat mezi běžnými a rezistentními kmeny.

Druhým pozitivním vývojem byl vznik Koalice za inovace v oblasti připravenosti na epidemie (CEPI). Výskyty infekčních onemocnění (jako jsou ebola, chikungunya, zika a dříve SARS, prasečí chřipka a MERS) totiž obvykle odhalí nedostatečnou schopnost veřejných zdravotnických systémů rychle zavádět obranná opatření.

CEPI si klade za cíl to změnit. Její členové – ať už jde o zástupce mezinárodních organizací, vlád, průmyslu, veřejnosti, filantropů financujících výzkum a vývoj, akademických kruhů, nevládních organizací nebo skupin občanské společnosti – budou pracovat na vývoji nových vakcín, které dokážou zabránit tomu, aby nově vznikající infekční onemocnění přerostla v epidemie.

Třetím pozitivním vývojem roku 2016 byl pokrok v boji proti malárii. Počet úmrtí na malárii už několik let klesá. V Africe, která se potýká s nejvyšší úmrtností na tuto nemoc na světě, klesl počet obětí z více než 800 000 ročně v roce 2000 na loňských zhruba 400 000.

Evropští regulátoři léčiv navíc v roce 2015 po téměř třech desetiletích výzkumu a vývoje schválili první licencovanou lidskou vakcínu proti malárii – RTS,S neboli Mosquirix. Cesta bude pravděpodobně trnitá: vědci už zaregistrovali, že účinek vakcíny postupně slábne a její účinnost po sedmiletém období dosahuje pouhá 4%.

Přesto je vakcína velkým průlomem. Světová zdravotnická organizace si uvědomila její potenciál k záchraně životů a zajistila financování prvotní fáze zkoušek; od roku 2018 bude WHO nasazovat RTS,S do pilotních programů, které otestují její účinnost v reálných podmínkách subsaharské Afriky.

A z oblasti vakcín přichází i další dobrá zpráva: podařilo se vyvinout vakcínu proti pásovému oparu. Toto virové onemocnění se projevuje výsevem bolestivé puchýřkovité vyrážky na kůži a způsobuje ho reaktivace viru planých neštovic v lidském těle. Pokud vyrážka zasáhne oči, může dojít ke ztrátě zraku. U některých lidí se může objevit vleklá bolest nervů, která může trvat měsíce nebo i roky. Nová vakcína je podstatně účinnější než současný typ, jenž snižuje riziko nákazy pásovým oparem pouze asi o 50%.

Také horečce dengue lze dnes předcházet vakcínou. Dengue, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje za nejzávažnější a nejrychleji se šířící virové onemocnění přenášené komáry, způsobuje každoročně téměř 50 milionů nákaz. V roce 2016 však byla ve 12 zemích schválena první – a v současné době jediná – vakcína proti dengue, která nese název Dengvaxia.

Ta dostala zelenou od klíčových lékařských společností na státní i regionální úrovni. Jejich doporučení jsou v souladu se stanoviskem WHO, která doporučila, aby země s vysokou zátěží této nemoci zvážily zavedení vakcíny v rámci integrovaného programu řízení dengue.

A aby toho nebylo málo, máme dnes i vakcínu proti ebole. Ukázalo se, že experimentální vakcína testovaná na lidech poskytuje stoprocentní ochranu proti této nemoci. Žádný regulační úřad ji sice zatím neschválil, ale pokládá se za natolik účinnou, že pro případ dalšího vypuknutí nemoci byla vyrobena krizová zásoba 300 000 dávek.

Nemoci, proti nimž zatím vakcínu nemáme, se podařilo potlačit. Například počet nákaz a úmrtí souvisejících s HIV se navzdory rychlému populačnímu růstu v Africe stabilizoval. Je to důkaz obrovského úsilí v boji proti epidemii HIV/AIDS, a to formou prevence, osvěty i léčebných programů. Chce-li globální zdravotnická komunita zachovat pokrok v boji proti této epidemii, musí ve svém úsilí vytrvat.

Na celém americkém kontinentu se navíc podařilo téměř vymýtit říční slepotu (onchocerciázu), parazitickou infekci šířenou černými muškami, která způsobuje svědění a v těžkých případech i ztrátu zraku. Nemoc byla prohlášena za vymýcenou v Guatemale, což znamená, že na celém americkém kontinentu zůstává zasažená jen jedna odlehlá oblast v Amazonii.

O krok jsme se přiblížili rovněž k eliminaci lymfatické filariázy, známé též jako elefantiáza. Tuto parazitickou infekci způsobuje cizopasník s názvem vlasovec mízní a projevuje se strašlivým otokem nohou a šourku. WHO letos potvrdila, že se lymfatickou filariázu coby veřejný zdravotnický problém podařilo eliminovat v Kambodži, na Cookových ostrovech, Niue a Vanuatu.

Na pokraji vymýcení stojí také vlasovec medinský, ošklivý tropický parazit, který se šíří kontaminovanou vodou. Podle Carterova centra, jedné z organizací stojících v čele úsilí o vymýcení tohoto parazita, se za prvních deset měsíců loňského roku vyskytlo zhruba pětadvacet případů drakunkulózy, již vlasovec medinský způsobuje. Máme tedy nakročeno k tomu, abychom z drakunkulózy učinili druhou lidskou nemoc, která kdy byla vymýcena.

Na prahu roku 2017 je důležité uvědomit si vítězství, jichž jsme na poli veřejného zdraví dosáhli. Jakkoliv se situace může zdát špatná a jakkoliv drastické jsou překážky, které před námi stojí, stále je zde spousta důvodů, proč neztrácet naději – a dál pracovat na lepší a zdravější budoucnosti.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.