ŽENEVA – V posledních měsících se vývoj umělé inteligence (AI) značně urychlil a systémy generativní AI jako ChatGPT nebo Midjourney rychle transformují širokou paletu profesionálních činností a tvůrčích procesů. Okno příležitostí, kdy ještě můžeme řídit vývoj této mocné technologie tak, abychom minimalizovali rizika a maximalizovali přínosy, se rychle uzavírá.
Kapacity založené na AI existují paralelně s kontinuem, přičemž systémy generativní AI jako GPT-4 (nejnovější verze ChatGPT) spadají do nejpokročilejší kategorie. Vzhledem k tomu, že tyto systémy představují největší příslib a mohou vést k nejzrádnějším nástrahám, zasluhují si obzvláště bedlivý dohled ze strany veřejných i soukromých aktérů.
Prakticky všechny technologické pokroky mají na společnost pozitivní i negativní dopady. Na jednu stranu podporují ekonomickou produktivitu a růst příjmů, rozšiřují přístup k informacím a komunikačním technologiím, prodlužují lidem život a zlepšují celkový blahobyt. Na druhou stranu vedou k propouštění pracovní síly, ke stagnaci mezd, k vyšší nerovnosti a ke zvyšující se koncentraci zdrojů u jednotlivců a korporací.
ŽENEVA – V posledních měsících se vývoj umělé inteligence (AI) značně urychlil a systémy generativní AI jako ChatGPT nebo Midjourney rychle transformují širokou paletu profesionálních činností a tvůrčích procesů. Okno příležitostí, kdy ještě můžeme řídit vývoj této mocné technologie tak, abychom minimalizovali rizika a maximalizovali přínosy, se rychle uzavírá.
Kapacity založené na AI existují paralelně s kontinuem, přičemž systémy generativní AI jako GPT-4 (nejnovější verze ChatGPT) spadají do nejpokročilejší kategorie. Vzhledem k tomu, že tyto systémy představují největší příslib a mohou vést k nejzrádnějším nástrahám, zasluhují si obzvláště bedlivý dohled ze strany veřejných i soukromých aktérů.
Prakticky všechny technologické pokroky mají na společnost pozitivní i negativní dopady. Na jednu stranu podporují ekonomickou produktivitu a růst příjmů, rozšiřují přístup k informacím a komunikačním technologiím, prodlužují lidem život a zlepšují celkový blahobyt. Na druhou stranu vedou k propouštění pracovní síly, ke stagnaci mezd, k vyšší nerovnosti a ke zvyšující se koncentraci zdrojů u jednotlivců a korporací.