borrell7_plus49Construction PhotographyAvalonGetty Images_wind farm plus49/Construction Photography/Avalon/Getty Images

Evropa se musí stát globální mocností v oblasti klimatu

BRUSEL – Svět netrpělivě sleduje zavádění očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 a po roce omezení volného pohybu osob očekává návrat k normálu. Vakcínu proti jiné hrozbě, před kterou jako lidstvo stojíme – proti změně klimatu – však nikdy mít nebudeme.

Apokalyptické záběry lesních požárů v Kalifornii a ničivých záplav v Bangladéši jsou předzvěstí toho, co nás čeká, pokud se nám nepodaří klimatickou krizi řešit. Bez drastických opatření budou takové katastrofy řádit stále častěji a budou čím dál tím ničivější. Změna klimatu je navíc jednou z největších geopolitických výzev, kterým čelíme. Jako multiplikátor konfliktů podněcuje sociálně-politickou nestabilitu, vytváří migrační tlaky, zhoršuje globální nespravedlnost a ohrožuje lidská práva a mír, a to zejména v nestabilních státech.

Klimatologové jasně uvedli, že pro omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí – což je cíl Pařížské dohody – může svět vypustit už jen 580 gigatun oxidu uhličitého. To je náš uhlíkový rozpočet – jednou provždy. Při současné globální míře emisí v množství přibližně 37 gigatun za rok však tento svůj rozpočet vyčerpáme do roku 2032. Musíme proto neprodleně dekarbonizovat. Vzhledem k tomu, že svět se již oteplil o 1,1 °C, přičemž v mnoha regionech byly teploty ještě mnohem vyšší, máme v příštím desetiletí poslední šanci tento problém řešit.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

or

Register for FREE to access two premium articles per month.

Register

https://prosyn.org/wptwdNgcs