1

Nové technologie nového století

DAVOS – Letošní jednání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu řeší hrozby pro geopolitickou stabilitu a lidský život a hledá způsoby, jak urychlit vznik většího počtu efektivnějších politických, ekonomických a technologických nástrojů určených k jejich řešení. Mezi nejpalčivější výzvy této generace patří nedostatek potravin, vody a energie, klimatické změny a stoupající hladiny moří a také šíření nových nemocí odolných vůči lékům.

Lidstvo čelilo ohrožení své existence a zdraví planety už dříve, ale díky naší duchaplnosti a vynalézavosti se nám podařilo odvrátit apokalypsu nebo ji alespoň odsunout na pozdější dobu. Letošní jednání v Davosu dá nahlédnout na otázku, odkud vzejdou příští objevy a produkty, které dokážou zachránit životy, planetu a ekonomiku, a kam bychom měli investovat své schopnosti a prostředky, abychom podpořili příští generaci převratných technologií.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Zrychlující se sbližování biologických, fyzikálních a inženýrských oborů slibuje ohromující řadu nových technologických řešení. Představte si uhelnou elektrárnu, která vypouští do okolního prostředí jen vodu a čistý vzduch. Uvnitř elektrárny proměňují speciálně vyvinuté kvasinky oxid uhličitý uvolněný při spalování uhlí na suroviny vhodné pro výrobu dlažby a dalších stavebních prvků.

Případně si představte jednoduchý a levný test moči, který dokáže diagnostikovat rakovinu i bez potřeby chirurgické biopsie. A pokud je zapotřebí rakovinu léčit, toxický účinek léku selektivně zasahuje rakovinné buňky, takže škodlivé vedlejší účinky jsou mnohem slabší.

Případně si představte budoucnost s dostatkem potravinových a energetických plodin. Díky kvalitnějším osivům a efektivnějšímu vodohospodářství můžeme získat plodiny, které vyžadují méně vody, rostou hustěji a daří se jim v širším teplotním rozmezí. A zemědělské nabídkové řetězce založené na datech je navíc efektivněji dodávají na trh. Tyto pokroky nám umožní nasytit a zásobit energií – při nižších ekonomických a ekologických nákladech – světovou populaci, která má podle očekávání dosáhnout v roce 2050 devíti miliard lidí.

Tyto a další inovace se rodí ze sbližování biologie a inženýrství, k němuž nyní dochází. Nová generace vědců, inženýrů a klinických pracovníků majících širší vzdělání než jejich předchůdci hovoří jazykem obou disciplín a spolupracuje dosud nevídanými způsoby. Působí napříč obory – nejen v oblasti inženýrství a biologie, ale i chemie, fyziky, matematiky a informatiky – a prošlapává nové cesty inovací, od počátečního objevu až po uvedení jeho pokročilých aplikací na trh.

Technologie, na nichž jsou dnes mnozí z nás závislí, se zrodily z paralelního sbližování objevů ve fyzice a inženýrství počátkem dvacátého století. V roce 1900 neměl svět okamžitý přístup k elektřině, automobilům a letadlům či telekomunikacím. Ve velké části světa přitom dnes pokládáme tyto věci za samozřejmé; ba dokonce je považujeme za nezbytnost.

Z toho, co započalo jako ezoterický výzkum fungování fyzikálního světa – například povahy elektromagnetismu a atomové struktury hmoty –, se díky vynálezcům a inovátorům staly telekomunikace, nové léky, lékařské snímkování a přístroje, jaderná energetika, počítačový čip nebo internet. Na zeměkouli je dnes více připojených mobilních zařízení než obyvatel.

Produkty elektronického a digitálního průmyslu budou dál zvětšovat svůj vliv a „velká data“, „internet věcí“ a „průmyslový internet“ budou stále všudypřítomnější. Kromě rozšiřování těchto technologií dvacátého století můžeme se vstupem do nového milénia očekávat také vznik nové skupiny transformativních oborů – které zatím ani nemají jméno.

Současně platí, že stejně jako sbližování fyziky a inženýrství proměnilo ve dvacátém století naše životy, stále rychlejší sbližování biologie a inženýrství je hnacím motorem nevídaných objevů, které slibují vytvořit další platformu pro inovace, nástup nových oborů a hospodářský růst. Produkce paliv a léčiv se už dnes opírá o cíleně vyvinuté mikroby vytvářející složité biologické produkty. Nové výrobní procesy vtělí do řady produktů speciálně navržené mikroby a počítačově určené sloučeniny.

Také dramatický pokles nákladů na sekvenování DNA, z přibližně 40 milionů dolarů za lidský genom v roce 2003 na dnešních 5000 dolarů, spolu s rychlým růstem výpočetního výkonu zvyšuje rychlost, přesnost a spolehlivost lékařských diagnostických testů. To slibuje nejen včasnou a účinnou léčbu rakoviny, ale i podobné pokroky v boji proti jiným dosud neléčitelným chorobám.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Nové průmyslové obory a hnací motory ekonomiky jednadvacátého století vzniknou ze stále propojenějšího úsilí v oblasti biologie a inženýrství. Právě toto sbližování pomůže nalézt technologická řešení potřebná k zajištění dostatečného množství čisté energie, potravin a vody, ale i lepšího zdraví tak, aby se zajistily potřeby devíti miliard lidí, kteří budou na zeměkouli žít v roce 2050.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.