jacobs5_Hiroshi Watanabe Getty Images_green growth Hiroshi Watanabe Getty Images

Narážíme na meze růstu?

BERLÍN – Letos na jaře je tomu padesát let, co vyšla jedna z nejvlivnějších knih dvacátého století. Donella Meadows s kolegy na MIT v Mezích růstu, napsaných pro Římský klub, zužitkovali nové počítačové modely k předpovědi nezvladatelného zhroucení celosvětové populace a ekonomiky v případě, že přetrvají převládající vzorce využívání environmentálních zdrojů a znečišťování životního prostředí. Exponenciální hospodářský růst nemůže trvat donekonečna; někdy v příštích sto letech nevyhnutelně dojde ke srážce s konečnými ekologickými mezemi planety Země.

Půlstoletí poté, s klimatickou a environmentální krizí na talíři, je debata vyvolaná Mezemi růstu zpátky v plné síle.

V roce 1972 se kniha dostala pod okamžitou palbu ekonomů, kteří tvrdili, že její autoři nepochopili základy ekonomie. Poukázali, že začne-li být nějakého zdroje nedostatek, poroste jeho cena. Bude pak nahrazován jinými zdroji a využíván efektivněji. Technické inovace přinesou nové, čistější výrobní postupy. Hospodářský růst tedy sám sebe koriguje a ani zdaleka nesměřuje ke společenskému kolapsu – nemluvě o tom, že jako jediný nabízí zemím cestu z chudoby.

https://prosyn.org/pcr7lhecs