0

Černobylské mýty a omyly

Dvacáté výročí černobylské jaderné havárie z 26. dubna 1986 vyvolává novou vlnu poplašných tvrzení o jejích dopadech na lidské zdraví a životní prostředí. Jak už se při takových pamětních příležitostech stalo rituálem, počty mrtvých se uvádějí ve stovkách tisíců a objevují se nové zprávy o zvýšeném výskytu rakoviny, poškození u novorozenců a vyšší celkové úmrtnosti.

Tento obrázek je nejen značně zkreslený, ale také poškozuje oběti černobylské havárie. Všechny dosud provedené renomované vědecké studie došly k závěru, že důsledky radiace způsobují menší újmy, než jsme se obávali. Několik desítek pohotovostních pracovníků, kteří bojovali s ohněm v reaktoru, podlehlo akutní nemoci z ozáření. Nadále probíhají šetření zvýšeného výskytu rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění mezi „likvidátory“, již v areálu reaktoru pracovali během měsíců po havárii. Mezi těmi, kdo byli v oné době dětmi, bylo zjištěno asi 5000 případů rakoviny štítné žlázy, které se připisují působení radioaktivního jódu, jež se do těla dostal konzumací mléka během prvních týdnů po havárii.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Skutečné utrpení bylo jistě způsobeno, zejména mezi 330 tisíci lidí, již byli po havárii přestěhováni. O tom není pochyb. U pěti milionů lidí, kteří žijí v postižených oblastech a jsou označováni za černobylské „oběti“, ovšem radiace neměla žádné rozpoznatelné dopady na fyzický zdravotní stav.

Způsobeno je to tím, že tito lidé byli vystaveni nízkým dávkám radiace, jež byly ve většině případů srovnatelné s přirozenými pozaďovými úrovněmi. Dvě desítky let přirozeného rozpadu a sanačních opatření znamenají, že většina území původně považovaných za „kontaminované“ si už tuto nálepku nezaslouží. Kromě rakoviny štítné žlázy, která se úspěšně léčí v 98,5% případů, vědci nedokázali doložit spojitost mezi zářením a tělesnými potížemi.

Oblastí, kde však jasný účinek byl nalezen, je duševní zdraví. Strach z radiace, zdá se, představuje pro zdraví mnohem závažnější hrozbu než záření samo. Symptomy stresu jsou přebujelé a mnozí usedlíci z postižených regionů jsou pevně přesvědčeni, že jsou kvůli záření odsouzeni k chatrnému zdraví a brzké smrti.

To zčásti vychází ze skutečnosti, že prvotní sovětskou reakcí bylo utajování: Michail Gorbačov, tehdejší sovětský lídr, se k věci vyjádřil v televizi až po několika týdnech, 14. května 1986. Mýty a mylné představy se uchytily a přežívají přes všechna pozdější úsilí o poskytnutí spolehlivých informací. Ve spojitosti s paušálními vládními politikami dávek, jež klasifikují miliony lidí žijících v dotčených oblastech jako invalidy, tyto mýty posílily fatalistické a pasivní přístupy a vytvořily v postižených komunitách „kulturu závislosti“.

Černobylské fórum Organizace spojených národů, sdružení osmi agentur OSN a představitelů Běloruska, Ruska a Ukrajiny, tato zjištění utvrdilo. Černobylské fórum bylo vytvořeno s cílem řešit přetrvávající zmatek ohledně důsledků havárie jak u veřejnosti, tak mezi vládními úředníky tím, že předloží jasný verdikt v záležitostech, kde se lze dobrat vědeckého konsenzu. Fórum své úsilí úspěšně zakončilo a v září byla zveřejněna čerstvá a uklidňující zpráva o účinku radiace. [Snadno stravitelný přehled je k dispozici na adrese http://www.iaea.org/Publications/Booklets/Chernobyl/chernobyl.pdf.]

Zjištění Černobylského fóra by měla přinášet úlevu, neboť prokazují, že strašidlo obcházející regionem není neporazitelná radiace, ale přemožitelná chudoba. Region potřebuje politiky zaměřené na vytváření nových možností obživy a neposilující závislost, zdravotnické kampaně za nápravu problémů životního stylu (kouření a konzumace alkoholu), jež podkopávají zdraví lidí napříč bývalým Sovětským svazem, a iniciativy usilující o rozvoj místních společenství, jež podpoří samostatnost a návrat k normalitě.

Přijetí poselství Černobylského fóra však je kupodivu smíšené. Někteří funkcionáři se ve věci počtu úmrtí připisovaných Černobylu vrátili k jazyku poplašných zpráv. Některé nevládní organizace a černobylské charity reagovaly neochotou uvěřit a na důkaz uvádějí nepopiratelně špatný všeobecný zdravotní stav populace. Odpůrci atomové energie prohlásili, že poctivost Černobylského fóra narušily soukromé zájmy.

Postaveny proti působivému vědeckému sboru, o nějž se Černobylské fórum opírá, tyto reakce jsou odrazem nejen houževnatosti mýtů a omylů, ale i skrytých zájmů. Nový pohled na Černobyl ohrožuje existenci charit – například těch, které nabízejí zahraniční zdravotní „rekreace“ pro děti –, jež závisí na shromažďování peněz za pomoci fotografií znetvořených dětí.

Nové povědomí také bere regionálním funkcionářům rutinní způsob dožadování se mezinárodního soucitu, ačkoliv opakování těchto výzev po dvou desetiletích vynáší jen malou finanční výpomoc. Hrozí, že tyto přístupy překrucováním problémů nasměrují už tak nedostatečné zdroje směrem k nesprávným opatřením.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Dvacáté výročí černobylské havárie je pro všechny zúčastněné ideální příležitostí k poctivému pohledu do vlastního nitra. Vlády právem znepokojuje osud území poškozených černobylskou nehodou, ale cesta vpřed bude vyžadovat neotřelé myšlenky a smělá rozhodnutí, zejména posun priorit od vyplácení mizerných dávek milionům lidí k cílenému vynakládání prostředků, které napomůže tvorbě pracovních míst a hospodářskému růstu. Obdobně platí, že charity oprávněně znepokojuje zdraví populace, ale měly by se v postižených společenstvích zaměřit spíše na propagaci zdravého životního stylu než na zahánění dětí do zahraničí, jako by jejich domovy byly plné jedu.

Všechny strany si právem dělají o postižené populace starosti, ale spíše než dokonalého diagnostického zařízení je zapotřebí věrohodných informací předložených ve stravitelné podobě, jež budou protiváhou ničivého černobylského dědictví strachu. Černobylské děti už všechny dospěly; jejich zájmům a zájmům jejich dětí neposloužíme nejlépe neustálým vyvoláváním přeludu radiace, nýbrž tím, že jim poskytneme nástroje a pravomoci, jež potřebují k rekonstrukci svých společenství.