2

Léčba rakoviny pro rozvojový svět

BOSTON – Před více než čtyřiceti lety vyhlásil americký prezident Richard Nixon – inspirovaný prvními povzbudivými výsledky, které ukazovaly, že chemoterapie by mohla léčit onemocnění typu akutní lymfoblastické leukemie či Hodgkinova lymfomu – „válku s rakovinou“. Od té doby dochází k setrvalému pokroku ve využívání chemoterapie, chirurgických zákroků a ozářek při léčbě stále většího počtu onkologických pacientů. V nízkopříjmových a středněpříjmových zemích, kde dnes žije většina pacientů s rakovinou, však přístup k těmto život zachraňujícím postupům zůstává nejistý.

Ve Spojených státech dlouhodobě přežívá více než 80% pacientek s rakovinou prsu a také přes 80% dětí s rakovinou. Během své téměř čtyřicetileté onkologické praxe na Harvardově univerzitě jsem pečoval o tisíce pacientů, kteří by bez chemoterapie měli malou šanci na přežití. Mnozí z pacientů, kteří se léčili v 70. letech, jsou dodnes živí a zdraví a z jejich dětí vyrostli produktivní dospělí lidé.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Avšak teprve když jsem v roce 2011 začal pracovat ve Rwandě, plně jsem pochopil, jak silné nástroje mám k dispozici – poznal jsem totiž, jaké je tyto nástroje nemít. Když jsem vstoupil na oddělení dětské onkologie v ústřední veřejné nemocnici v Kigali, jako bych se vrátil v čase. Výsledky léčby rwandských dětí s Wilmsovým tumorem, což je forma zhoubného nádoru ledviny, která jen zřídkakdy postihuje dospělé, se zhruba podobaly výsledkům v USA před 80 lety – tedy v době, než začaly být k dispozici léky, které dnes umožňují přežití více než 90% amerických dětí s touto diagnózou.

Podle rwandské ministryně zdravotnictví Agnes Binagwahoové se onkologické oddělení v Kigali podobá oddělení pro pacienty s HIV/AIDS v době před deseti lety, kdy v této nemocnici pracovala jako pediatr. Antiretrovirální léčba tehdy nebyla k dispozici, takže se na HIV/AIDS předepisovalo jídlo a odpočinek – což znamenalo, že nákaza tímto virem se v podstatě rovnala rozsudku smrti.

Někteří lidé se tehdy ocitli – byť pouze nakrátko – na nesprávné straně dějin. V roce 2001 například jeden vysoce postavený americký činitel prohlásil, že HIV/AIDS v Africe nebude možné léčit kvůli jeho „složitosti“ a vysokým nákladům.

Ukázalo se však, že se tento člověk – spolu s mnoha dalšími, kteří sdíleli jeho názor – mýlí. Míra úspěšnosti léčby HIV pozitivních afrických pacientů s přístupem k lékům už dlouho překonává výsledky z USA. A Rwanda byla jednou z prvních zemí, které dosáhly všeobecného přístupu k léčbě AIDS.

Navzdory této skutečnosti se vyhlídky efektivní léčby rakoviny v Africe setkávají s podobným skepticismem. Jistě, léčba rakoviny je složitá. Vyžaduje široké spektrum diagnostických a terapeutických kapacit – patologii, chirurgii, ozařování, chemoterapii a cílenou léčbu – spolu se znalostmi a dovednostmi potřebnými k bezpečnému podání této život zachraňující léčby.

Butarské onkologické centrum a další podobná pracoviště však ukázaly, že pacienty s rakovinou lze bezpečně a účinně léčit i v chudém venkovském prostředí. Díky rwandskému ministerstvu zdravotnictví, organizaci Partners In Health a Danově-Farberově onkologickému institutu se sídlem v Bostonu vyléčilo butarské centrum od července 2012, kdy ho slavnostně otevřeli bývalý americký prezident Bill Clinton a ministryně Binagwahoová, více než 3000 pacientů s rakovinou, z nichž většina pochází z jiných regionů země. Tento úspěch by se neobešel také bez podpory Dětské nadace Jeffa Gordona, Nadace pro výzkum rakoviny prsu, organizace LIVESTRONG a soukromých dárců.

Na podporu tohoto úsilí už naštěstí vystupují i některé velké instituce. Světová zdravotnická organizace ve spolupráci s Mezinárodní unií pro kontrolu rakoviny například přezkoumává svůj Vzorový seznam nezbytných léků proti rakovině, aby přesněji stanovila, které typy rakoviny jsou na léčbu nejcitlivější a které znamenají největší zátěž pro obyvatelstvo.

Nejefektivnějším přístupem ke snižování globální úmrtnosti na rakovinu by bylo poskytnout současné terapie onkologickým pacientům v rozvojových zemích. Kdyby se k tomu přidalo mezinárodní financování léčby rakoviny podobné tomu, které se v případě HIV/AIDS mobilizovalo prostřednictvím Krizového plánu amerického prezidenta pro pomoc nemocným s AIDS a organizace Global Fund, mohla by se úmrtnost na rakovinu v rozvojových zemích podstatně – a rychle – snížit.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Před více než deseti lety se mezinárodní společenství rozhodlo, že se už nebude smiřovat s jistou smrtí pro pacienty s HIV. Stejný závazek musíme učinit i dnes, abychom zajistili život zachraňující léčbu rakoviny pacientům ze všech koutů světa.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.