1

Digitální cesta z chudoby

KODAŇ – Kam by mělo světové společenství zaměřit v příštích 15 letech pozornost? Jako očividná volba se možná jeví zdraví, výživa a vzdělání, avšak překvapivější jsou silné argumenty pro to, aby se hlavní prioritou stalo zajištění přístupu k rychlému internetu.

Vezměme v úvahu tuto prostou skutečnost: ztrojnásobení přístupu k mobilnímu internetu v příštích 15 letech by mohlo obohatit rozvojový svět o 22 bilionů dolarů. Takové zlepšení životů a potenciálního výdělku chudých lidí by mohlo nepřímo pomoci i při řešení dalších problémů; lépe prosperující lidé bývají koneckonců zdravější, kvalitněji živení a vzdělanější.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Tato diskuse je důležitá, poněvadž letos v září se v Organizaci spojených národů sejdou zástupci 193 vlád členských zemí, aby finalizovali seznam rozvojových cílů, které svět bude muset splnit do roku 2030. Můj mozkový trust Kodaňský konsensus požádal 60 týmů ekonomů včetně několika nositelů Nobelovy ceny, aby prozkoumali otázku, které cíle by za každý vynaložený dolar přinesly největší prospěch, a tím pomohli účastníkům zářijového setkání učinit nejlepší rozhodnutí.

Emmanuelle Auriolová a Alexia Lee Gonzálezová-Fanfaloneová z Toulouské ekonomické fakulty ve své nové analýze naznačují, že investice do rychlého internetu by mohla do budoucna patřit k nejlepším. Je zřejmé, že rychlý nástup vysokorychlostních služeb proměnil životy lidí v průmyslovém světě; existují všechny důvody očekávat, že rozvojové státy by z něj těžily přinejmenším stejně.

Například přístup k tržním informacím může zajistit, že farmáři prodávající zemědělské přebytky nebudou podvedeni bezskrupulózními obchodníky a že rybáři budou moci vyložit svůj úlovek v přístavu nabízejícím nejlepší cenu. Zpráva společnosti McKinsey odhaduje, že rozšíření rychlého mobilního internetu v rozvojovém světě na úroveň průmyslového světa by mohlo zvýšit globální HDP o 400 miliard dolarů ročně a vytvořit více než deset milionů pracovních míst.

Také Světová banka ukázala, že zvýšení penetrace rychlého internetu o 10% v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích zvedlo růst HDP o 1,4%. To naznačuje, že zacelení přetrvávající digitální propasti mezi rozvinutými a rozvojovými regiony světa by mohlo výrazně pozvednout rozvoj. V prvně jmenovaných regionech například penetrace rychlého mobilního internetu dosahuje 83%, zatímco v ostatních činí pouhých 21%.

Vlády v Evropě i jinde sice dál investují do rychlejšího a kvalitnějšího broadbandu, avšak největší přínos bude mít vždy poskytnutí přístupu k internetu lidem, kteří ho ještě nemají, přičemž většina těchto lidí žije v rozvojových a rozvíjejících se zemích. Rozvojové země mohou dokonce přeskočit rozvinutý svět tím, že přejdou přímo na mobilní rychlý internet, a vyhnou se tak potřebě drahých optických kabelů na „poslední míli“ sítě – tedy k přístupovému bodu.

Používání mobilních telefonů v rozvojových zemích se rychle rozšiřuje už dnes, takže pevná infrastruktura ve starém stylu přestává být nutností; datové služby mohou využívat stejný systém. V Číně se tři čtvrtiny uživatelů už dnes připojují k internetu přes mobilní telefony; v Etiopii a Ugandě to dělají čtyři lidé z pěti. Vzhledem k všeprostupující podstatě mobilní telefonie a nedávným technologickým pokrokům v oblasti mobilních sítí se proto rozšíření rychlého mobilního internetu jeví jako cenově efektivní řešení.

Studie Auriolové a Fanfaloneové ukazuje, že rozšíření mobilního broadbandu v rozvojových regionech přibližně na trojnásobek současné úrovně – z 21% na 60% – přijde na značnou částku 1,3 bilionu dolarů, neboť k vytvoření zhruba tří miliard nových internetových připojení bude zapotřebí vybudovat velké množství další infrastruktury. Zároveň se tím však zvýší růst HDP. Do roku 2020 by mohly přínosy dosahovat téměř 500 miliard dolarů ročně a každý rok budou růst. Celkový přínos by pak v nadcházejících desetiletích dosáhl hodnoty zhruba 22 bilionů dolarů. To znamená, že každý dolar investovaný do rychlého mobilního internetu v rozvojovém světě by přinesl odhadem 17 dolarů. To vypadá jako opravdu chytrá investice.

Vysokorychlostní internet je samozřejmě tak důležitou zpřístupňující technologií, že jeho plný ekonomický dopad lze těžko předvídat, zvláště když se bude lišit podle místních podmínek. Studie Auriolové a Fanfaloneové nicméně ukazuje, že poskytnutí přístupu k internetu jsou velmi dobře vynaložené peníze. Pracovní místa pak vznikají jak přímo v organizaci poskytující síť, tak i nepřímo v nabídkovém řetězci. A jakmile je internet zpřístupněný, pomáhá vytvářet další pracovní místa v širší ekonomice. Firmy se stávají efektivnějšími a inovativnějšími. Všechny tyto faktory zvyšují tempo hospodářského růstu.

Vedle přímých dopadů na hospodářský růst a tvorbu pracovních míst může mít rychlý internet také některé další velmi důležité přínosy pro nejméně rozvinuté země (LDC). V těchto zemích dnes žije 900 milionů lidí, a jak ukazuje Pantelis Koutroumpis z londýnské Imperial College, pouze 6,7% z nich jsou uživatelé internetu. Na druhé straně téměř 60% těchto lidí používá mobilní telefon. Mohli by tedy mít prospěch z chytrých telefonů s jednoduchými aplikacemi, které by se daly využít pro řadu zdravotních testů (například na kardiovaskulární onemocnění, HIV a další patogeny nebo na malárii), přičemž výsledky by se posílaly přímo do nemocnic k okamžité reakci.

Potenciální přínosnost rychlého mobilního internetu v nejméně rozvinutých zemích však sahá ještě dál. Přístup k internetu by mohl poskytovat vzdělávací materiály a zkvalitňovat školství. A také by mohl umožnit dopravní služby na zavolání do odlehlých oblastí.

Fake news or real views Learn More

Vzhledem k tomu, že internet je dnes v moderním světě tak významným zdrojem, stalo se i poskytování vysokorychlostního připojení životně důležitou technologií, která slibuje zvýšit hospodářský růst, vyzvednout lidi z chudoby a zlepšit jejich zdraví, výživu a vzdělání. Až budou vlády finalizovat příští soubor globálních rozvojových cílů, pak právě získaly přesvědčivé argumenty pro to, aby mezi ně zařadily i přístup k rychlému internetu.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.