15

Déjà vu realitní bubliny

CAMBRIDGE – Finanční krize z let 2008-2009 odhalila závažnou slabinu v architektuře globální finanční soustavy: jednodenní trh cenných papírů krytých hypotékami, který si nedokáže poradit s kolapsem realitní bubliny. Uplynulo zhruba devět let a tato slabina stále nebyla odpovídajícím způsobem vyřešena.

Když krize vypukla, firmy a investoři ve Spojených státech půjčovali přebytečnou hotovost přes noc bankám a dalším finančním společnostem, které je do rána musely vrátit i s úrokem. Protože bylo pojištění bankovních vkladů limitováno horní hranicí 100 000 dolarů, preferovali ti, kdo měli k dispozici miliony, často právě jednodenní trh („overnight market“), přičemž jako zástavu využívali ultrabezpečné dlouhodobé dluhopisy amerického ministerstva financí.

Ti, kdo půjčovali přes noc, si však mohli účtovat ještě vyšší úroky, pokud jako zástavu použili méně bezpečné hypoteční portfolio, a mnozí to opravdu dělali. Netrvalo dlouho a doruda rozpálený americký realitní trh fungoval jako peněžní trh o objemu mnoha bilionů dolarů.

Záhy však vyšlo najevo, že portfolia aktiv podepírající tyto transakce jsou často nestabilní, poněvadž se ve stále větší míře skládají z málo kvalitních hypoték. Do roku 2009 už firmy propadaly panice. Nelíbila se jim představa, že by měly někam přes noc přesouvat své peníze, pokud budou zástavu představovat hypoteční portfolia. Finanční soustava, která mezitím začala být na těchto penězích závislá, tak zůstala zamrzlá. Úvěrový tok vyschl, strach se zintenzivnil a ekonomika zabředla do recese.