16

Trumpův daňový plán a dolar

CAMBRIDGE – Donald Trump je zvolen prezidentem Spojených států a republikáni ovládají obě komory Kongresu, a tak do Ameriky přichází reforma zdanění právnických osob. Aktuálně diskutovaný balíček má dva důležité rysy: snížení sazby daně, ze současných 35 % na 20 %, či dokonce 15 %, a „přeshraničně korekční“ daň, která je typická pro režim daně z přidané hodnoty (DPH), ale u daní právnických osob je neobvyklá.

Přeshraničně korekční daň by přistupovala odlišně ke vstupům nakupovaným v tuzemsku a dovezeným ze zahraničí a povzbuzovala by vývoz. Korporace by si už nemohly odečítat náklady na pořízení importovaných vstupů od zdanitelného příjmu; zároveň by se jim ale nedanily výnosy z exportního odbytu.

Návrh vyvolal prudkou debatu, zda zlepší obchodní bilanci USA. Jako autoři, kteří uveřejnili vlastní práci o „fiskálních devalvacích,“ jsme přesvědčeni, že přeshraničně korekční daň by měla minimální vyhlídky na úspěch a že by mohla významně podkopat postavení Ameriky v oblasti čistých zahraničních aktiv.

Nápad využít nástrojů fiskální politiky ke zlepšení obchodní konkurenční schopnosti pochází už od Johna Maynarda Keynese. Ve své Macmillanově zprávě pro britský parlament Keynes roku 1931 navrhl, aby se dovozní clo doplnilo o subvenci vývozu, což by imitovalo účinky devalvace směnného kurzu, a přece by byla zachována parita zlata a libry. My v naší práci dokládáme, že vedle této politické kombinace mohou země, které udržují pevný směnný kurz nebo jsou součástí měnové unie, dosáhnout téhož účinku zvýšením své DPH a snížením daní z mezd o odpovídající sumy. Této politice přesunu daní se dostalo značné pozornosti v eurozóně, kde ji v roce 2006 zavedlo Německo a v roce 2012 Francie.