LONDON – Vztah mezi businessem, politikou a ekologií se stane ještě komplikovanější. S tím, jak administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa hrozí odstraněním klíčových ekologických ochranných opatření, z nichž některé existují po desetiletí, tak si lídři businessu stále více uvědomují, - a na základě toho jednají – potřebu ekologicky udržitelné politiky.
Trump, který kdysi nazval klimatickou změnu čínským hoaxem s cílem oslabit americkou ekonomiku, již zrušil Zákon na ochranu potoků, který zakazuje producentům uhlí vypouštět odpad do vodních toků. Další na řadě by mohl být Clean Power Plan, který omezuje emise skleníkových plynů z výroben – zdaleka největšího zdroje emisí CO2 v zemi – s cílem snížit do roku 2030 uhlíkaté znečištění produkované energetickým sektorem o 32% pod úrovní z roku 2005. Trumpova administrativa dokonce hrozila odstoupením z klimatické dohody v Paříži, kterou v roce 2015 podepsaly světové vlády.
Před jednou dekádou by lídři obchodu takováto represivní ekologická opatření, která mohou díky zmenšení omezení jejich firem snížit náklady a rozšířit příležitosti, uvítali. Ale dnes, i přes optimistické reakce trhů na Trumpovy “pro business prospěšné“ sliby – nejen deregulace a daňové úlevy, ale také biliónový plán na infrastruktury, který by zahrnoval oživení uhelného průmyslu – zůstávají tito lídři obezřetní.
LONDON – Vztah mezi businessem, politikou a ekologií se stane ještě komplikovanější. S tím, jak administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa hrozí odstraněním klíčových ekologických ochranných opatření, z nichž některé existují po desetiletí, tak si lídři businessu stále více uvědomují, - a na základě toho jednají – potřebu ekologicky udržitelné politiky.
Trump, který kdysi nazval klimatickou změnu čínským hoaxem s cílem oslabit americkou ekonomiku, již zrušil Zákon na ochranu potoků, který zakazuje producentům uhlí vypouštět odpad do vodních toků. Další na řadě by mohl být Clean Power Plan, který omezuje emise skleníkových plynů z výroben – zdaleka největšího zdroje emisí CO2 v zemi – s cílem snížit do roku 2030 uhlíkaté znečištění produkované energetickým sektorem o 32% pod úrovní z roku 2005. Trumpova administrativa dokonce hrozila odstoupením z klimatické dohody v Paříži, kterou v roce 2015 podepsaly světové vlády.
Před jednou dekádou by lídři obchodu takováto represivní ekologická opatření, která mohou díky zmenšení omezení jejich firem snížit náklady a rozšířit příležitosti, uvítali. Ale dnes, i přes optimistické reakce trhů na Trumpovy “pro business prospěšné“ sliby – nejen deregulace a daňové úlevy, ale také biliónový plán na infrastruktury, který by zahrnoval oživení uhelného průmyslu – zůstávají tito lídři obezřetní.