Vesmír v zrnku písku

Když byl ve Švýcarsku spuštěn Velký hadronový urychlovač a znovu když byl krátce nato kvůli technické závadě odstaven, převalila se vlna mediálního zájmu. Provoz urychlovače byl pro vědu dlouho očekávanou událostí, která by mohla potvrdit nebo podlomit jednu z nejúspěšnějších teorií toho, jak je strukturován vesmír. Zájem veřejnosti, jehož se mu dostalo, je u vědeckých novinek neobvyklý a souvisí asi s obavami, že se na našem zápraží šije něco stvořitelsky nebezpečného.

Mediální předehru doprovázel humbuk kolem potenciálních rizik, takže když zkouška neproběhla podle plánu, bylo přirozené tázat se, zda došlo k narušení časoprostorového přediva. Některé z prvních fám o tom, co by se mohlo stát, šly do krajnosti. Jedna spekulovala, že nové vysoké energie nás ve spojení s konkrétním způsobem rozpadu částic smetou z povrchu zemského. Podle jiného scénáře by laboratoř mohla vytvořit nezvladatelné malé černé díry. Podle ještě jiného vznik „strangeletu“ zrodí nové a děsivé úrovně jaderné energie.

Když si pohráváte s elementární hmotou, existují potenciální rizika, ale v tomto případě si odstávku vyžádal obyčejný únik plynu. Nijak se nemění to, co je na pokusu zajímavé spíš pro vědce než pro lovce novinek, a bude vzrušující, až CERN urychlovač znovu spustí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/eB7LQpQ/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.