0

Dopady války v Iráku na životní prostředí

Vedle škod na infrastruktuře a utrpení a smrti civilistů, jež skrývá cynický výraz "kolaterální škody," mají všechny války dopady na životní prostředí. Rozsah environmentálních škod závisí na délce války, použitých zbraních a typu terénu a ekosystému, kde se odehrává.

Konečné ekologické ztráty způsobené válkou v Iráku budou známy po skončení bojů, až bude možné na místě provést důkladné rozbory a až budou zveřejněny důvěrné informace. Díky svým zkušenostem z roku 1991, kdy jsem vedl tým OSN, který zkoumal environmentální dopady první války v Zálivu, ale můžu učinit několik počátečních postřehů.

Některé zprávy popisovaly pouštní bouře v jižní části středního Iráku v prvním týdnu války jako "seslané Alláhem proti agresorům." Ve skutečnosti je americká a britská vojska mohou mít za zlé nejspíš jen sama sobě. Vyšší pískové přesypy byly jedním z důsledků zjištěných během první války v Zálivu a po ní. Poušť v této oblasti je běžně pokryta krustou, kterou Arabové nazývají "kůží pouště." Ta se skládá z částic písku a jílu, jež se spekly horkem a sluncem.

Někdy je tato krusta natolik silná, že unese člověka, jindy ne - podobně jako tvrdá ledová krusta, která se v chladnějších podnebích vytváří na sněhu. Pod krustou jsou pískové částice volné. Narušena pásy a koly vojenských vozidel, explozemi bomb a min a vytvářenými zákopy a valy, pouštní krusta praská a jemné pískové částice pod ní jsou vystaveny větru.