

Fifteen years after the collapse of the US investment bank Lehman Brothers triggered a devastating global financial crisis, the banking system is in trouble again. Central bankers and financial regulators each seem to bear some of the blame for the recent tumult, but there is significant disagreement over how much – and what, if anything, can be done to avoid a deeper crisis.
BERKELEY – Debata o nerovnosti se dnes často zaměřuje na disproporční akumulaci příjmů a bohatství velmi malou skupinou domácností ve Spojených státech a dalších rozvinutých ekonomikách. Méně sledovaný – avšak stejně rozvratný – je ovšem trend k poklesu či stagnaci příjmů u většiny ostatních domácností.
Během velké části poválečného období, vlastně až do prvních let nového tisíciletí měl silný růst HDP a zaměstnanosti v rozvinutých ekonomikách za následek, že téměř všechny domácnosti zaznamenávaly růst příjmů, a to před zdaněním a transfery i po nich. V důsledku toho mohly nové a nové generace vyrůstat v očekávání, že se budou mít lépe než jejich rodiče. Podle nového výzkumu společnosti McKinsey Global Institute však už toto očekávání nemusí být opodstatněné.
Během posledních deseti let nastalo u většiny domácností v rozvinutých zemích náhlé zastavení růstu příjmů, přičemž mezi nejhůře postiženými jsou domácnosti svobodných či rozvedených žen nebo mladých zaměstnanců s nižším vzděláním. Reálný příjem ze mzdy a kapitálu u domácností v odpovídajících částech spektra distribuce příjmů byl ve 25 rozvinutých ekonomikách v roce 2014 nižší než v roce 2005 zhruba u dvou třetin domácností – to je více než 500 milionů lidí. Naproti tomu od roku 1993 do roku 2005 vykazovalo stagnaci či pokles příjmů méně než 2% domácností.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in