SAN FRANCISCO – Už roky je jedním z velkých hlavolamů v ekonomii otázka, jak objasnit klesající růst produktivity v USA a dalších vyspělých ekonomikách. Ekonomové nadnesli širokou škálu vysvětlení, od nepřesného měření přes „sekulární stagnaci“ až po pochyby, jestli jsou současné technologické inovace produktivní.
Klíč k řešení hádanky však zřejmě leží v porozumění ekonomickým interakcím, namísto určení jediného viníka. V tomto směru se snad dostáváme k jádru toho, proč růst produktivity zpomaluje.
Zabýváme se dekádou od finanční krize roku 2008, obdobím pozoruhodným prudkým zhoršením růstu produktivity napříč vyspělými ekonomikami, a zjišťujeme tři mimořádné rysy: historicky nízký růst v oblasti kapitálové náročnosti, digitalizaci a slabé zotavení poptávky. Společně tyto znaky pomáhají vysvětlit, proč se roční růst produktivity v letech 2010 až 2014 propadl v průměru o 80 %, na 0,5 %, když o deset let dříve dosahoval 2,4 %.
SAN FRANCISCO – Už roky je jedním z velkých hlavolamů v ekonomii otázka, jak objasnit klesající růst produktivity v USA a dalších vyspělých ekonomikách. Ekonomové nadnesli širokou škálu vysvětlení, od nepřesného měření přes „sekulární stagnaci“ až po pochyby, jestli jsou současné technologické inovace produktivní.
Klíč k řešení hádanky však zřejmě leží v porozumění ekonomickým interakcím, namísto určení jediného viníka. V tomto směru se snad dostáváme k jádru toho, proč růst produktivity zpomaluje.
Zabýváme se dekádou od finanční krize roku 2008, obdobím pozoruhodným prudkým zhoršením růstu produktivity napříč vyspělými ekonomikami, a zjišťujeme tři mimořádné rysy: historicky nízký růst v oblasti kapitálové náročnosti, digitalizaci a slabé zotavení poptávky. Společně tyto znaky pomáhají vysvětlit, proč se roční růst produktivity v letech 2010 až 2014 propadl v průměru o 80 %, na 0,5 %, když o deset let dříve dosahoval 2,4 %.