0

Skrytý hlad v Africe

DAR ES-SALAAM – Je tomu něco přes 20 let, co jihoafrický fotograf Kevin Carter šokoval svět kontroverzní fotografií hladovějícího súdánského dítěte, které během hladomoru pozoruje sup. Kritikové snímek odsoudili jako „pornografii katastrofy“ a označili ji za další příklad toho, jak mezinárodní sdělovací prostředky dělají z afrických problémů senzaci.

Mne však neznepokojuje samotná fotografie. Znepokojuje mě spíše skutečnost, že o dvě desítky let později zůstávají podmínky, které snímek zachycuje, v podstatě totožné. Na následky hladu na světě dodnes umírá 3,1 milionu dětí ročně.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Jako africký lékař vím, že spoušť napáchaná vážnou podvýživou a hladem není vždy viditelná. Neprojevuje se vždy tak výrazně jako v případě zubožených dětí s vystouplými žebry, napojených na hadičky s umělou výživou, které jsem kdysi vídal na nemocničních odděleních v Tanzanii. Chronická podvýživa neboli „skrytý hlad“ se projevuje jinak – může však být stejně ničivá a smrtelná. A zatímco počet úmrtí na řadu jiných onemocnění včetně akutní podvýživy klesl, skrytý hlad se šíří dál.

V posledních dvou desetiletích bylo dosaženo ohromujících úspěchů v boji proti HIV, tuberkulóze a malárii. Počet nových nákaz HIV klesl v některých afrických zemích o plných 50% a počet úmrtí souvisejících s AIDS se snížil o 30-48%; počet případů TBC klesl o 40% a počet případů malárie o 30%.

Počet případů zpomalení růstu v raném dětství v důsledku podvýživy však zůstává vysoký a za zmíněné období se snížil pouze asi o 1%. V Africe zůstává hlad hlavní příčinou dětské úmrtnosti; stojí za polovinou všech úmrtí dětí do pěti let věku a vyžádá si víc obětí než AIDS, TBC a malárie dohromady.

Mnoho vědeckých studií přitom ukázalo, že podvyživené dítě se s mnohem vyšší pravděpodobností nakazí infekcí, že bude trpět jinými chorobami a že jimi bude trpět déle. Například průjmová onemocnění jsou pro děti s výraznou podváhou smrtelná – u těchto dětí existuje dvanáctkrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na nemoc, která by se měla dát snadno léčit. A u dětí s výraznou podváhou také existuje 9,5krát vyšší pravděpodobnost úmrtí na malárii.

Nyní se dokonce potvrzuje, že dětská podvýživa je hlavní příčinou celosvětové zátěže nemocnosti, přičemž Světová zdravotnická organizace jí připisuje 45% všech úmrtí pacientů do pěti let věku v roce 2011. Nedávné zprávy z válkou pustošené Středoafrické republiky naznačují, že v této zemi si hlad vyžádá víc dětských obětí než kulky.

Při pohledu na tato čísla se problém podvýživy jeví jako nepřekonatelný. To, co funguje, však není žádné tajemství: vitamin A, jodizovaná sůl a obohacené potraviny. Jen samotný nedostatek vitaminu A způsobí každý rok slepotu půl milionu dětí, přičemž polovina z nich zemře do 12 měsíců po ztrátě zraku. Podobně i polovina všech žen v plodném věku v rozvojových zemích trpí oslabením imunitního systému kvůli chudokrevnosti zapříčiněné nedostatkem železa.

Dlouhodobé škody způsobené podvýživou mají dominový efekt: brzdí vzdělání a v konečném důsledku ochromují národní ekonomiky. Vyřešení této probíhající krize vyžaduje peníze – odhadem 10 miliard dolarů ročně – a také nové a lepší strategie, jak zajistit řešení zachraňující život matkám a dětem, které to nejvíce potřebují.

Tyto náklady se však jeví mnohem příznivěji, pokud se zamyslíme nad otázkou, jak vysoké náklady si vybírá hlad. UNICEF odhaduje, že náklady spojené s podvýživou afrických dětí dosahují 25 miliard dolarů ročně. A to není všechno. Podle odhadů zatěžuje podvýživa globální ekonomiku částkou 3,5 bilionu dolarů ročně kvůli ztrátě produktivity a vyšším nákladům na zdravotní péči.

Aby se Afrika této výzvě postavila, zachránila životy a zlepšila ekonomiky, potřebuje všeobecnou strategii a vyšší investice do zemědělství.

Africká unie označila rok 2014 za rok zemědělství a potravinové bezpečnosti v Africe a očekává se, že zemědělský sektor na tomto kontinentu výrazně poroste. Teoreticky by se tím měla zlepšit i celková výživa obyvatelstva, avšak zvýšené investice do zemědělství nejsou všelékem. Potřebujeme se zaměřit na vybudování zemědělských programů citlivých na výživu, které budou zahrnovat malorolníky, domácnosti, ženy i děti.

Velkým krokem vpřed by bylo zvýšení rozhodovacích pravomocí žen v oblasti vlastnictví půdy a zemědělství, spolu s přístupem k zemědělským úvěrům a dotacím s cílem povzbudit domácí produkci potravin prostřednictvím domácího pěstování plodin a chovu dobytka a drůbeže. Studie ukazují, že ženy budou s mnohem vyšší pravděpodobností než muži utrácet dodatečný příjem za potraviny a zdraví. Zvýšení jejich příjmů ze zemědělství a rozšíření jejich rozhodovacích pravomocí tak bude mít větší dopad na zdraví a výživu dětí.

Ze zemědělské politiky, dotací a investic mají navíc tradičně prospěch pěstitelé obilnin. Politici se však potřebují zaměřit na zlepšení přístupu k výživnějším potravinám, jako jsou maso, ovoce a zelenina, které jsou pro chudé lidi příliš drahé.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Největší škody páchá podvýživa během prvního tisíce dní života, kdy vede k tragickým a nezvratným změnám na zdraví novorozence. Chtějí-li africké vlády za podpory globálních rozvojových partnerů skutečně zakročit proti skrytému hladu, musí jednat rychle. Dětský hlad v Africe nemusí vypadat tak dramaticky, jak ho vyobrazila Carterova fotografie z roku 1993, a přesto může být neméně smrtící.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.