0

Skrytý hlad v Africe

DAR ES-SALAAM – Je tomu něco přes 20 let, co jihoafrický fotograf Kevin Carter šokoval svět kontroverzní fotografií hladovějícího súdánského dítěte, které během hladomoru pozoruje sup. Kritikové snímek odsoudili jako „pornografii katastrofy“ a označili ji za další příklad toho, jak mezinárodní sdělovací prostředky dělají z afrických problémů senzaci.

Mne však neznepokojuje samotná fotografie. Znepokojuje mě spíše skutečnost, že o dvě desítky let později zůstávají podmínky, které snímek zachycuje, v podstatě totožné. Na následky hladu na světě dodnes umírá 3,1 milionu dětí ročně.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Jako africký lékař vím, že spoušť napáchaná vážnou podvýživou a hladem není vždy viditelná. Neprojevuje se vždy tak výrazně jako v případě zubožených dětí s vystouplými žebry, napojených na hadičky s umělou výživou, které jsem kdysi vídal na nemocničních odděleních v Tanzanii. Chronická podvýživa neboli „skrytý hlad“ se projevuje jinak – může však být stejně ničivá a smrtelná. A zatímco počet úmrtí na řadu jiných onemocnění včetně akutní podvýživy klesl, skrytý hlad se šíří dál.

V posledních dvou desetiletích bylo dosaženo ohromujících úspěchů v boji proti HIV, tuberkulóze a malárii. Počet nových nákaz HIV klesl v některých afrických zemích o plných 50% a počet úmrtí souvisejících s AIDS se snížil o 30-48%; počet případů TBC klesl o 40% a počet případů malárie o 30%.

Počet případů zpomalení růstu v raném dětství v důsledku podvýživy však zůstává vysoký a za zmíněné období se snížil pouze asi o 1%. V Africe zůstává hlad hlavní příčinou dětské úmrtnosti; stojí za polovinou všech úmrtí dětí do pěti let věku a vyžádá si víc obětí než AIDS, TBC a malárie dohromady.

Mnoho vědeckých studií přitom ukázalo, že podvyživené dítě se s mnohem vyšší pravděpodobností nakazí infekcí, že bude trpět jinými chorobami a že jimi bude trpět déle. Například průjmová onemocnění jsou pro děti s výraznou podváhou smrtelná – u těchto dětí existuje dvanáctkrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na nemoc, která by se měla dát snadno léčit. A u dětí s výraznou podváhou také existuje 9,5krát vyšší pravděpodobnost úmrtí na malárii.

Nyní se dokonce potvrzuje, že dětská podvýživa je hlavní příčinou celosvětové zátěže nemocnosti, přičemž Světová zdravotnická organizace jí připisuje 45% všech úmrtí pacientů do pěti let věku v roce 2011. Nedávné zprávy z válkou pustošené Středoafrické republiky naznačují, že v této zemi si hlad vyžádá víc dětských obětí než kulky.

Při pohledu na tato čísla se problém podvýživy jeví jako nepřekonatelný. To, co funguje, však není žádné tajemství: vitamin A, jodizovaná sůl a obohacené potraviny. Jen samotný nedostatek vitaminu A způsobí každý rok slepotu půl milionu dětí, přičemž polovina z nich zemře do 12 měsíců po ztrátě zraku. Podobně i polovina všech žen v plodném věku v rozvojových zemích trpí oslabením imunitního systému kvůli chudokrevnosti zapříčiněné nedostatkem železa.

Dlouhodobé škody způsobené podvýživou mají dominový efekt: brzdí vzdělání a v konečném důsledku ochromují národní ekonomiky. Vyřešení této probíhající krize vyžaduje peníze – odhadem 10 miliard dolarů ročně – a také nové a lepší strategie, jak zajistit řešení zachraňující život matkám a dětem, které to nejvíce potřebují.

Tyto náklady se však jeví mnohem příznivěji, pokud se zamyslíme nad otázkou, jak vysoké náklady si vybírá hlad. UNICEF odhaduje, že náklady spojené s podvýživou afrických dětí dosahují 25 miliard dolarů ročně. A to není všechno. Podle odhadů zatěžuje podvýživa globální ekonomiku částkou 3,5 bilionu dolarů ročně kvůli ztrátě produktivity a vyšším nákladům na zdravotní péči.

Aby se Afrika této výzvě postavila, zachránila životy a zlepšila ekonomiky, potřebuje všeobecnou strategii a vyšší investice do zemědělství.

Africká unie označila rok 2014 za rok zemědělství a potravinové bezpečnosti v Africe a očekává se, že zemědělský sektor na tomto kontinentu výrazně poroste. Teoreticky by se tím měla zlepšit i celková výživa obyvatelstva, avšak zvýšené investice do zemědělství nejsou všelékem. Potřebujeme se zaměřit na vybudování zemědělských programů citlivých na výživu, které budou zahrnovat malorolníky, domácnosti, ženy i děti.

Velkým krokem vpřed by bylo zvýšení rozhodovacích pravomocí žen v oblasti vlastnictví půdy a zemědělství, spolu s přístupem k zemědělským úvěrům a dotacím s cílem povzbudit domácí produkci potravin prostřednictvím domácího pěstování plodin a chovu dobytka a drůbeže. Studie ukazují, že ženy budou s mnohem vyšší pravděpodobností než muži utrácet dodatečný příjem za potraviny a zdraví. Zvýšení jejich příjmů ze zemědělství a rozšíření jejich rozhodovacích pravomocí tak bude mít větší dopad na zdraví a výživu dětí.

Ze zemědělské politiky, dotací a investic mají navíc tradičně prospěch pěstitelé obilnin. Politici se však potřebují zaměřit na zlepšení přístupu k výživnějším potravinám, jako jsou maso, ovoce a zelenina, které jsou pro chudé lidi příliš drahé.

Fake news or real views Learn More

Největší škody páchá podvýživa během prvního tisíce dní života, kdy vede k tragickým a nezvratným změnám na zdraví novorozence. Chtějí-li africké vlády za podpory globálních rozvojových partnerů skutečně zakročit proti skrytému hladu, musí jednat rychle. Dětský hlad v Africe nemusí vypadat tak dramaticky, jak ho vyobrazila Carterova fotografie z roku 1993, a přesto může být neméně smrtící.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.