PRINCETON – Minulý měsíc přinesl dvě protichůdná rozhodnutí: zatímco Odvolací soud Spojených států amerických zamítl požadavek Úřadu pro potraviny a léčiva, aby se cigarety prodávaly v krabičkách s výrazným varováním před následky kouření, australský Nejvyšší soud potvrdil platnost zákona, který jde ještě mnohem dál. Australský zákon nevyžaduje pouze varování a obrázky zdravotních následků způsobených kouřením, ale zároveň předepisuje, aby samotné krabičky byly obyčejné, názvy značek byly vytištěné malým nevýrazným písmem, aby krabičky neobsahovaly logo a nepoužívala se na nich jiná než fádní olivově hnědá barva.
Americké rozhodnutí bylo založeno na ochraně svobody projevu, dané americkou ústavou. Soud uznal, že vláda může vyžadovat fakticky přesné varování před zdravotními následky, ale většina soudců se v nejednomyslném rozhodnutí přiklonila k názoru, že vláda nesmí zacházet tak daleko, aby vyžadovala i fotografie. V Austrálii se spor točil kolem otázky, zda ze zákona nevyplývá nekompenzované porušení vlastnických práv – v tomto případě práva tabákových společností na duševní vlastnictví spojené s jejich značkou. Nejvyšší soud rozhodl, že nikoliv.
V pozadí těchto odlišností se však skrývá širší otázka: kdo rozhoduje o správné rovnováze mezi veřejným zdravím a svobodou projevu? V USA toto rozhodnutí berou na sebe soudy, když v podstatě interpretují text starý 225 let, a pokud jejich rozhodnutí připravuje vládu o některé postupy, které by mohly snížit počet úmrtí v důsledku kouření – ten se v současné době odhaduje na 443 000 Američanů ročně –, pak se s tím nedá nic dělat. V Austrálii, kde se svoboda projevu netěší výslovné ústavní ochraně, existuje mnohem vyšší pravděpodobnost, že soudy budou respektovat právo demokraticky zvolených vlád, aby správnou rovnováhu nastavily ony.
PRINCETON – Minulý měsíc přinesl dvě protichůdná rozhodnutí: zatímco Odvolací soud Spojených států amerických zamítl požadavek Úřadu pro potraviny a léčiva, aby se cigarety prodávaly v krabičkách s výrazným varováním před následky kouření, australský Nejvyšší soud potvrdil platnost zákona, který jde ještě mnohem dál. Australský zákon nevyžaduje pouze varování a obrázky zdravotních následků způsobených kouřením, ale zároveň předepisuje, aby samotné krabičky byly obyčejné, názvy značek byly vytištěné malým nevýrazným písmem, aby krabičky neobsahovaly logo a nepoužívala se na nich jiná než fádní olivově hnědá barva.
Americké rozhodnutí bylo založeno na ochraně svobody projevu, dané americkou ústavou. Soud uznal, že vláda může vyžadovat fakticky přesné varování před zdravotními následky, ale většina soudců se v nejednomyslném rozhodnutí přiklonila k názoru, že vláda nesmí zacházet tak daleko, aby vyžadovala i fotografie. V Austrálii se spor točil kolem otázky, zda ze zákona nevyplývá nekompenzované porušení vlastnických práv – v tomto případě práva tabákových společností na duševní vlastnictví spojené s jejich značkou. Nejvyšší soud rozhodl, že nikoliv.
V pozadí těchto odlišností se však skrývá širší otázka: kdo rozhoduje o správné rovnováze mezi veřejným zdravím a svobodou projevu? V USA toto rozhodnutí berou na sebe soudy, když v podstatě interpretují text starý 225 let, a pokud jejich rozhodnutí připravuje vládu o některé postupy, které by mohly snížit počet úmrtí v důsledku kouření – ten se v současné době odhaduje na 443 000 Američanů ročně –, pak se s tím nedá nic dělat. V Austrálii, kde se svoboda projevu netěší výslovné ústavní ochraně, existuje mnohem vyšší pravděpodobnost, že soudy budou respektovat právo demokraticky zvolených vlád, aby správnou rovnováhu nastavily ony.